Vliv devizových intervencí na export nebyl příliš velký, tvrdí analýza podnikatelů

Nahrávám video

Když před čtyřmi lety zahájila Česká národní banka režim devizových intervencí a oslabování koruny, všeobecně se tvrdilo, že tyto zásahy pomohly hlavně exportérům. Nyní, půl roku od jejich skončení, přišla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) s analýzou, že vliv intervencí nebyl příliš velký.

Vliv intervencí na zahraniční obchod se v čase podle analýzy významně snižoval. Uměle udržovaný kurz české měny kolem 27 korun za euro ovlivnil exporty zejména v prvním intervenčním roce. V roce 2014 tak došlo k nárůstu vývozů o 14,3 procenta, zatímco v roce předcházejícím to byly 3,3 procenta. V dalších letech ale měla dynamika našeho exportu klesající tendenci a v posledním „celém“ roce intervencí (2016) vývoz rostl již pouze o 2,3 procenta.

„Za celou dobu intervencí sice vzrostl náš celkový vývoz o 25,2 procenta, což je ale prakticky stejné jako za stejné období před intervencemi (2011 až 2013), kdy vzrostl export o plných 25,3 procenta,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Karel Havlíček
Zdroj: ČT24

To, že se vliv intervencí na konkurenceschopnost exportérů přeceňuje, potvrzuje podle něj i vývoj exportů v prvních šesti měsících po ukončení kurzového dopingu, tedy od dubna do září letošního roku, kdy dochází dokonce k vyššímu růstu našich vývozů než za stejné období v době intervencí. Podobné výsledky vykazují i dovozy, na které měl zásah centrální banky vliv zcela minimální.

Přestože na export v průběhu let působila řada faktorů, je podle asociace patrné, že exportní firmy si dokázaly udržet výkonnost i v době oslabující koruny a že vliv intervencí na celkové exporty ztrácí svůj význam s délkou intervenčního režimu. Stejně tak je patrné, že se nenaplnily černé scénáře, které předvídaly, že v době kurzové dotace dojde k rapidnímu oslabení našich dovozů. Importy po oslabení koruny dokonce významně vzrostly.

Analýza podle šéfa asociace potvrzuje, že výborná kondice našich exportérů není v důsledku zásahu centrální banky, ale odpovídá kvalitě produktů, schopnosti producentů přizpůsobit se mezinárodní poptávce a dlouhodobě vysoké úrovni technického zázemí. „Dokážeme inovovat a umisťovat naše výrobky na světových trzích, přičemž kurzový doping měl na naši konkurenceschopnost nižší vliv, než jak se prezentovalo,“ dodal Havlíček.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rusnok: Sazby by během dvou let mohly být kolem tří procent

Měnová politika České národní banky (ČNB) by se měla normalizovat během jednoho až dvou let. V této době by mohla podle modelu centrální banky reálná úroková míra dosáhnout zhruba jednoho procenta, což při inflaci kolem dvou procent znamená úrokové sazby kolem tří procent. Na čtvrteční konferenci Vysoké školy finanční a správní to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. 

„Během jednoho dvou let bychom se mohli vrátit do jakéhosi normálního stavu, za který náš model považuje stav, kdy by přirozená reálná úroková míra měla být kolem jednoho procenta. Takže při inflaci dvě procenta by sazby měly být teoreticky kolem tří procent,“ uvedl ve čtvrtek Rusnok.

Nahrávám video

Normalizaci měnových podmínek umožňuje podle něj růst inflace. V říjnu stoupla na 2,9 procenta. A k postupnému růstu inflace a ekonomickému oživení podle guvernéra přispělo oslabení koruny v předchozích letech.

Kouzlo českého ekonomického růstu není naštěstí vyhnané spotřebou nebo dotacemi. Za to Česku gratuluji. Evropské zdroje použijeme v příštích letech, kdy to bude komplikovanější, protože růst se přehřeje a povede ke zpomalení. Pak se budou externí zdroje hodit.
Michal Mejstřík
ekonom z Univerzity Karlovy

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel upozornil, že jde po vyjádření viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla již o druhý podobný komentář z ČNB po posledním měnovém zasedání na počátku listopadu.

„Aktuální komentář jde trochu proti vyznění posledního zasedání, které bylo z našeho pohledu holubičí. Nicméně toto prohlášení podporuje naši hypotézu, že sazby se příští rok budou zvedat rychleji, než ukazuje výhled ČNB. Očekáváme čtvero zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu,“ uvedl Zeisel.

ČNB na počátku listopadu podruhé po ukončení kurzového závazku zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Rusnok tehdy uvedl, že rada ČNB může opět zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace.

K vývoji ekonomiky Rusnok uvedl, že roste rychleji než její potenciál, což je podle něj náznak jistého přehřívání. „Náš hospodářský cyklus je ve fázi nejrychlejšího růstu, jsme nad potenciálem. Věříme, že stále existuje prostor, aby se takto pozitivní růst několik let udržel,“ uvedl guvernér. Rizikem je především vývoj v zahraničí, dodal.

Pozitivně Rusnok zhodnotil vývoj veřejného dluhu Česka, který by v roce 2019 měl klesnout v poměru k HDP na 30 procent. „To považuji za velmi dobré a velmi rozumné a vytváří to prostor pro manévrovací prostor vlády, pokud bude ekonomika konfrontována s nějakými šoky,“ uvedl.

Naopak úroveň zadlužení v zemích eurozóny označil za nezdravou, protože v případě nepříznivého vývoje bude mít řada ekonomik problém. Navíc to omezuje schopnost Evropské centrální banky nastavovat měnovou politiku, dodal Rusnok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 4 hhodinami

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 11 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 20 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánovčera v 16:36‌‌

Cena bitcoinu klesla na dvouleté minimum

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin sestoupila pod 56 tisíc dolarů (zhruba 1,25 milionu korun), dostala se tak na nejnižší úroveň za dva roky. Za poklesem bitcoinu podle agentury Reuters stojí odklon investorů od rizikovějších aktiv, který je důsledkem nejistoty ohledně dalšího vývoje v oblasti umělé inteligence (AI).
včera v 07:46‌‌

GTA VI za první den dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů

Videohra GTA VI během prvního dne po uvedení do prodeje dosáhla rekordních tržeb 3,79 miliardy dolarů (zhruba 85,5 miliardy korun). Uvedlo to studio Rockstar Games, které za hrou stojí. Číslo vychází z odhadů společnosti ke konci čtvrtka, kdy hra po třinácti letech vývoje vyšla.
20. 11. 2026Aktualizovánovčera v 07:27‌‌

Soud v USA schválil dohodu Bayeru o urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup

Americký soud schválil dohodu, podle které německý agrochemický gigant Bayer zaplatí během dvou desetiletí až 7,25 miliardy dolarů (zhruba 161 miliard korun) za urovnání žalob ohledně herbicidu Roundup. Ty tvrdí, že přípravek způsobuje rakovinu krve. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánovčera v 07:20‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.