Když před čtyřmi lety zahájila Česká národní banka režim devizových intervencí a oslabování koruny, všeobecně se tvrdilo, že tyto zásahy pomohly hlavně exportérům. Nyní, půl roku od jejich skončení, přišla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) s analýzou, že vliv intervencí nebyl příliš velký.
Vliv intervencí na zahraniční obchod se v čase podle analýzy významně snižoval. Uměle udržovaný kurz české měny kolem 27 korun za euro ovlivnil exporty zejména v prvním intervenčním roce. V roce 2014 tak došlo k nárůstu vývozů o 14,3 procenta, zatímco v roce předcházejícím to byly 3,3 procenta. V dalších letech ale měla dynamika našeho exportu klesající tendenci a v posledním „celém“ roce intervencí (2016) vývoz rostl již pouze o 2,3 procenta.
„Za celou dobu intervencí sice vzrostl náš celkový vývoz o 25,2 procenta, což je ale prakticky stejné jako za stejné období před intervencemi (2011 až 2013), kdy vzrostl export o plných 25,3 procenta,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.
To, že se vliv intervencí na konkurenceschopnost exportérů přeceňuje, potvrzuje podle něj i vývoj exportů v prvních šesti měsících po ukončení kurzového dopingu, tedy od dubna do září letošního roku, kdy dochází dokonce k vyššímu růstu našich vývozů než za stejné období v době intervencí. Podobné výsledky vykazují i dovozy, na které měl zásah centrální banky vliv zcela minimální.
Přestože na export v průběhu let působila řada faktorů, je podle asociace patrné, že exportní firmy si dokázaly udržet výkonnost i v době oslabující koruny a že vliv intervencí na celkové exporty ztrácí svůj význam s délkou intervenčního režimu. Stejně tak je patrné, že se nenaplnily černé scénáře, které předvídaly, že v době kurzové dotace dojde k rapidnímu oslabení našich dovozů. Importy po oslabení koruny dokonce významně vzrostly.
Analýza podle šéfa asociace potvrzuje, že výborná kondice našich exportérů není v důsledku zásahu centrální banky, ale odpovídá kvalitě produktů, schopnosti producentů přizpůsobit se mezinárodní poptávce a dlouhodobě vysoké úrovni technického zázemí. „Dokážeme inovovat a umisťovat naše výrobky na světových trzích, přičemž kurzový doping měl na naši konkurenceschopnost nižší vliv, než jak se prezentovalo,“ dodal Havlíček.
Rusnok: Sazby by během dvou let mohly být kolem tří procent
Měnová politika České národní banky (ČNB) by se měla normalizovat během jednoho až dvou let. V této době by mohla podle modelu centrální banky reálná úroková míra dosáhnout zhruba jednoho procenta, což při inflaci kolem dvou procent znamená úrokové sazby kolem tří procent. Na čtvrteční konferenci Vysoké školy finanční a správní to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.
„Během jednoho dvou let bychom se mohli vrátit do jakéhosi normálního stavu, za který náš model považuje stav, kdy by přirozená reálná úroková míra měla být kolem jednoho procenta. Takže při inflaci dvě procenta by sazby měly být teoreticky kolem tří procent,“ uvedl ve čtvrtek Rusnok.
Normalizaci měnových podmínek umožňuje podle něj růst inflace. V říjnu stoupla na 2,9 procenta. A k postupnému růstu inflace a ekonomickému oživení podle guvernéra přispělo oslabení koruny v předchozích letech.
Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel upozornil, že jde po vyjádření viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla již o druhý podobný komentář z ČNB po posledním měnovém zasedání na počátku listopadu.
„Aktuální komentář jde trochu proti vyznění posledního zasedání, které bylo z našeho pohledu holubičí. Nicméně toto prohlášení podporuje naši hypotézu, že sazby se příští rok budou zvedat rychleji, než ukazuje výhled ČNB. Očekáváme čtvero zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu,“ uvedl Zeisel.
ČNB na počátku listopadu podruhé po ukončení kurzového závazku zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Rusnok tehdy uvedl, že rada ČNB může opět zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace.
K vývoji ekonomiky Rusnok uvedl, že roste rychleji než její potenciál, což je podle něj náznak jistého přehřívání. „Náš hospodářský cyklus je ve fázi nejrychlejšího růstu, jsme nad potenciálem. Věříme, že stále existuje prostor, aby se takto pozitivní růst několik let udržel,“ uvedl guvernér. Rizikem je především vývoj v zahraničí, dodal.
Pozitivně Rusnok zhodnotil vývoj veřejného dluhu Česka, který by v roce 2019 měl klesnout v poměru k HDP na 30 procent. „To považuji za velmi dobré a velmi rozumné a vytváří to prostor pro manévrovací prostor vlády, pokud bude ekonomika konfrontována s nějakými šoky,“ uvedl.
Naopak úroveň zadlužení v zemích eurozóny označil za nezdravou, protože v případě nepříznivého vývoje bude mít řada ekonomik problém. Navíc to omezuje schopnost Evropské centrální banky nastavovat měnovou politiku, dodal Rusnok.
