Vlaky Praha–Brno od prosince zrychlí, doženou autobusy

Jízdní doba nejrychlejších vlaků na trase mezi Prahou a Brnem se od poloviny prosince zkrátí na 2 hodiny a 30 minut. Jak České televizi potvrdila mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová, počítá s tím návrh nového jízdního řádu. Vlaky tak stihnou trasu mezi dvěma největšími tuzemskými městy za stejnou dobu jako autobusy.

Cestující, kteří jezdí po hlavním vlakovém koridoru z Prahy na Moravu, už několik měsíců trápí výluka na zhruba desetikilometrovém úseku mezi Běchovicemi a Úvaly. Na trati probíhá modernizace za téměř 2,7 miliardy korun. Kromě toho se opravují i další úseky – například průjezd Ústím nad Orlicí nebo část trati v Brně.

Po skončení prací by měly vlaky z Běchovic do Úval jezdit rychlostí až 160 km/h (dříve mohly projíždět rychlostí 120 km/h, přes výhybky pouze stovkou). Spoje se tak zrychlí – podle návrhů jízdního řádu na příští rok by měly například vlaky EuroCity a railjety stihnout cestu z Prahy do Brna místo současných 2 hodin a 37 minut za 2 hodiny a 30 minut. To je standardní doba, za kterou zvládnou stejnou trasu autobusy.

Podle šéfredaktora magazínu ŽelPage Josefa Petráka se vlaky dostanou časem dojezdu na úroveň autobusů poprvé. Výjimkou však bylo období, kdy jezdily z Prahy do Brna naklápěcí soupravy Pendolino, které trasu stíhaly za 2 hodiny a 23 minut. Od roku 2011 ale dráhy nasazují tyto rychlovlaky mezi Prahou a Ostravou.

  • rok 1982 - 3:30 až 4:00
  • rok 2010 - 2:43 (2:23 Pendolino)
  • rok 2015 - 2:37
  • rok 2016 - 2:30

Většímu přesunu cestujících z dálnice na železnici může nicméně podle Petráka bránit kapacita vlaků EuroCity a Railjet, které ve špičkách už nyní nedostačují. „První třída railjetů má dokonce nižší kapacitu, než nabízely předchozí soupravy,“ poukázal Petrák, podle kterého by měly dráhy kapacitu vlaků začít řešit.

Student Agency se neobává

Hlavní konkurent ČD na silnici Student Agency se úbytku cestujících neobává. „Počty cestujících v našich autobusech na trase Praha–Brno kontinuálně několik let za sebou rostou. V loňském i letošním roce se průměrný růst pohybuje v rozmezí 4 až 5 procent a například v loňském roce jsme na trase Praha–Brno přepravili více než jeden milion cestujících. Rekordní počet cestujících očekáváme i letos,“ sdělil mluvčí společnosti Aleš Ondrůj.

„Již v minulosti, když České dráhy nasazovaly do Brna vlaky Pendolino, činila jízdní doba 2 hodiny 23 minut a ani toto nezpůsobilo žádný odliv cestujících z autobusů do vlaků,“ dodal Ondrůj. Za neúspěšný pak označil rychlík, který dráhy pojmenovaly D1 Express (bez zastavení jezdil mezi Prahou a Brnem). „ČD nedokázaly pro takovýto produkt získat nové zákazníky z autobusů – a to přes masivní marketingové výdaje a kampaň namířenou přímo proti autobusům.“

Student Agency
Zdroj: Igor Zehl

Podle Josefa Petráka z webu ŽelPage naopak měl D1 Express šanci přetáhnout cestující z dálnice. „Byl ale zrušen dříve, než stavby na D1 začaly,“ upozornil odborník na železniční dopravu. Dráhy vysvětlovaly zrušení D1 Expressů velkým množstvím výluk na trati.

Návrh jízdního řádu na rok 2016 v současné době projednávají dopravci se správcem železnice, kraji a ministerstvem. Definitivní podobu by měl získat na začátku září, platit bude od 13. prosince 2015.

Na koridoru zbývá modernizovat poslední úsek

Na trase z Prahy do Brna zbývá ještě jeden mezistaniční úsek, který dosud neprošel modernizací. Asi deset kilometrů kolejí z Brandýsa nad Orlicí do Ústí nad Orlicí plánuje Správa železniční dopravní cesty začít opravovat do roku 2020, aby mohla na stavbu čerpat evropské peníze z Operačního programu Doprava. „V současné době je zahajována příprava akce zpracováním přípravné dokumentace pro územní řízení,“ informoval mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský. Vlaky by podle něj měly po přestavbě úseku zrychlit o dalších 3 až 6 minut.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 5 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 7 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 13 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 14 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánovčera v 18:35

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
včera v 14:27
Načítání...