Vláda vážně uvažuje o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na mzdy. Po jednání tripartity to v pondělí řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Stát bude firmám kvůli dopadům koronavirové nákazy a krize přispívat na mzdy zatím do konce srpna. Odbory a zaměstnavatelé žádají pokračování programu aspoň do konce roku. Podle nich by se ale mohla také upravit pravidla.
Vláda zvažuje prodloužení Antiviru, zaměstnavatelé a odbory o to žádají
Z Antiviru se vyplácejí dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvkem A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.
„Vláda řekla, že skutečně o tom (prodloužení) vážně uvažuje. V červenci si to chceme definitivně doprojednat. Pokud situace bude k tomu, že firmy budou v situaci, že toho (příspěvků na mzdy) budou hromadně využívat a pomůžeme tím ekonomice, jsme připraveni to udělat,“ uvedl Havlíček.
Program má podporu odborů i zaměstnavatelů
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je nutné, aby vláda o pokračování Antiviru do konce letoška rozhodla co nejdříve. „Za poslední dva dny je poměrně hodně nových výskytů onemocnění. Dá se očekávat, že nákaza bude pokračovat. Zaměstnavatelé by měli mít jistotu, že i na podzim budou moci příspěvky čerpat,“ uvedl Středula. Podle něj program „jednoznačně chrání“ před hromadným propouštěním.
Podle zástupců zaměstnavatelů je nutné vyplácení příspěvků prodloužit, parametry podpory A a B by se ale měly sjednotit. Na náhrady mezd lidí v karanténě i při výpadku výroby či poklesu poprávky by to mělo být 80 procent do 39 tisíc korun superhrubé mzdy, popsal požadavek prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Spor o C
Antivirus obsahuje i podporu C. Ta představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám do 50 zaměstnanců. Zaměstnavatelé s nastavením pravidel nesouhlasí. Podle nich toho mohou využívat podniky, které pomoc nepotřebují. Zástupci zaměstnavatelů navrhovali původně, aby se odpuštění odvodů týkalo firem s propadem produkce. O parametrech chtějí znovu vyjednávat.
Ministerstvo práce místo toho prosadilo, že zaměstnavatelé nesmějí propustit víc než desetinu lidí a nesmějí snižovat výdělky. To podle Wiesnera ale podniky v potížích vždy nezvládnou dodržet.
O prodloužení Antiviru by měla vláda, odbory a zaměstnavatelé jednat na konci července. Kabinet se chystá do té doby program vyhodnotit.
Nevyužité evropské peníze do dopravy a zdravotnictví?
Česko se chystá přesunout do konce roku nevyčerpané peníze z EU do dopravy či zdravotnictví. Týkat by se to mohlo operačního programu podnikání pro konkurenceschopnost (PIK). Po jednání tripartity to řekl šéf resortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Odbory žádají, aby se přesunulo víc než deset miliard korun. Podle zaměstnavatelů by měly ale dál zůstat i peníze na inovace.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o čerpání evropských peněz za sedmileté období, které letos končí. Podle podkladů pro zasedání tripartity se z programu PIK ke konci května vyčerpalo 31 procent prostředků a z programu Praha - pól růstu zhruba 34 procent. Naopak z nejúspěšnějšího programu rozvoje venkova se vyúčtovalo 70 procent sumy.
Podle Havlíčka v programu PIK zůstává 25 miliard korun. Zhruba 15 miliard by se dalo využít pro program inovací na výzkum či laboratoře, zbývajících deset miliard by se mohlo přesunout do dopravní infrastruktury, popsal ministr.
Odbory žádají, aby se z programu PIK přesunulo víc než deset miliard korun a aby se využily i nevyčerpané peníze z pražského programu. Podle odborářů by bylo vhodné je dát do dopravy. „Musí se to udělat promptně a využít situace, kdy to ještě přesouvat jde,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Havlíček vyšší částku nevyloučil. Jasno by mělo být podle něj za několik týdnů. Podle zástupců zaměstnavatelů by ale měla zůstat i částka na investice a inovace. „Byli jsme ujištěni, že výzvy na investice a inovace budou ještě rychle vyhlášeny, aby se daly programy vyčerpat,“ řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.
Podle podkladů pro jednání se do konce května z pěti fondů vyúčtovalo dohromady 44 procent peněz. Celkem je to 279 miliard. Nejlépe se čerpá ze zemědělského fondu pro rozvoj venkova, nejméně naopak z fondu pro regionální rozvoj.