Ministerstvo financí se rozhodlo posunout start větších daňových změn – s některými přitom původně počítalo už od příštího roku. Na zrušení superhrubé mzdy tak měly navazovat daňové úlevy pro zaměstnance i pro podnikatele, což by snížilo jejich celkovou odvodovou zátěž. Podle nového plánu by se tak mohlo stát nejdříve za dva roky, až vznikne stabilní vláda, bude politická podpora a chystané změny projdou náročným legislativním procesem.
Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2012. O jejím zrušení uvažovala už minulá, Sobotkova vláda. Tento záměr vyjádřila i současná Babišova vláda v demisi a objevuje se rovněž v programovém prohlášení chystané menšinové vlády ANO a ČSSD.
Ministerstvo financí chtělo zrušit superhrubou mzdu a solidární přirážku s platností od roku 2019. Zdůvodňovalo to tím, že „tyto nesystémové instituty činí daňový systém v České republice nepřehledným a zastírají skutečnou míru zdanění“. Místo toho navrhlo výši daně z příjmů 19 procent, což by podle něj bylo o o 1,1 procenta méně, než je současná výše daňové zátěže.
Se zrušením tzv. solidární přirážky – pro nadprůměrně vydělávající zaměstnance – hodlalo zavést u příjmů přesahujících přibližně čtyřnásobek průměrné mzdy druhou sazbu daně ve výši 23 procent. To mělo přibližně odpovídat dnešní efektivní sazbě.
Pro OSVČ navrhovalo možnost odečíst si od základu daně tři čtvrtiny odvedeného pojistného, čímž by došlo u naprosté většiny podnikatelů platících nenulovou daň ke snížení celkové odvodové zátěže. V peněženkách daňových poplatníků tak mělo zůstat podle nedělního vyjádření ministryně financí v demisi Aleny Schillerové (nestr. za ANO) celkem až 27 miliard korun. Dotklo by se to více než pěti milionů lidí.
Bez podpory to nepůjde
Ve změněné situaci, kdy chybí politická podpora, se však ministerstvo rozhodlo, že změny budou součástí nového připravovaného zákona o dani z příjmů, jehož účinnost by mohla nastat snad od roku 2021 či 2022.
Ekonomický expert KSČM a poslanec Jiří Dolejš k tomu uvedl, že odložení vnímá jako nejistotu vlády v demisi najít podporu. Odložení pak uvítala členka rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). Uvedla, že se tak sníží schodkovost rozpočtu.
Zpožděné snížení DPH na nápoje, služby a vodu
Schillerová v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce zároveň uvedla, že od ledna 2020 plánuje snížit daň z přidané hodnoty na 10 procent (z 15 %) u vodného a stočného, točeného piva nebo některých služeb.
Nižší sazba má mimo jiné částečně vynahradit některým podnikatelům náklady s rozjezdem dalších vln elektronické evidence tržeb (EET). Původně se počítalo s možností startu od ledna 2019.
Schillerová zároveň věří, že v souladu s programovým prohlášením chystané menšinové vlády se jí do dvou let podaří zavést „online finanční úřad“. „Pro mě osobně je to na prvním místě,“ podotkla.
Zároveň se ministerstvo chystá zavést elektronickou fakturaci, ale nikoliv jako povinnost, ale jako možnost.
