Zrušení superhrubé mzdy, posun daňové sazby na 19 procent s druhou sazbou pro vysokopříjmové skupiny a možnost pro živnostníky psát si většinu pojistného do výdajů – to by měl obsahovat nový daňový zákon, který chce prosadit vláda v demisi tak, aby byl účinný od počátku příštího roku. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestr. za ANO) ujistila v Událostech, komentářích, že navzdory opticky vyššímu číslu se fakticky daně sníží pro zaměstnance i OSVČ. S nastavením sazeb však mají problém opoziční strany.
Daňové sazby mají být 19 a 23 procent, ale už ne ze superhrubé mzdy, plánuje Schillerová
Události, komentáře: Plány na změnu daní (zdroj: ČT24)
V současnosti je daň z příjmu patnáctiprocentní, od příštího roku by mohla být devatenáctiprocentní s druhou, vyšší sazbou. Podle ministryně financí v demisi Aleny Schillerové ale nový daňový zákon daně nikomu nezvýší, protože se budou počítat z jiného základu.
„Neměli jsme sazbu 15 procent u fyzických osob. Když budeme počítat ve vztahu k zaměstnancům, tak se počítalo se superhrubou mzdou, to znamená základ daně se zvyšoval o 34 procent pojistného zaplaceného zaměstnavatelem, tím pádem jsme z toho měli daň 20,1 procenta,“ upozornila. Nová sazba 19 procent by tedy měla znamenat faktické snížení o jedno procento z hrubé mzdy.
Druhá sazba měla být původně čtyřiadvacetiprocentní, z meziresortního řízení však podle ministryně Schillerové vzešla změna na 23 procent. Upřesnila, že vyšší sazba daně z příjmu má nahradit současnou tzv. solidární přirážku.
Opozice má se sazbami problém. Pro pravici je jich moc, pro levici málo
Právě s dvojí sazbou a jejím nastavením by však mohla vláda narazit u ostatních politických stran. Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek dvě sazby odmítá. „Jsem přesvědčen o tom, že má být jedna,“ zdůraznil. Připustil sice, že solidární přirážku zavedla vláda, ve které právě on hlídal finance, současně ale připomněl, že mělo jít o dočasné opatření v době hospodářské krize, které až Sobotkova vláda proměnila v trvalé.
Se zrušením superhrubé mzdy však souhlasí, což dokládá i tím, že podobná změna byla schválena již v roce 2012, ale před účinností ji zrušil Sobotkův kabinet.
Se sazbami daně však nemá problém jen pravice, ale i levice. Ekonomický expert ČSSD Michal Pícl dal najevo, že by se nebránil ještě další daňové sazbě. „Co se týče základní sazby, klidně to pojďme o procentní bod snížit. Osobně bych viděl i třetí pásmo, nižší, pro nízko- a středněpříjmové skupiny,“ nastínil.
Pojistné ve výdajích
Ministryně financí v demisi ujistila, že více než nyní nebudou po daňové reformě platit ani osoby samostatně výdělečně činné. I jim sice daň z příjmu vzroste, měla by to ale kompenzovat úleva v podobě započítání tří čtvrtin pojistného do výdajů. Například advokát s měsíčním příjmem 140 tisíc dnes platí asi čtrnáctitisícovou daň (při přepočtu na měsíc) a 23 tisíc pojistné.
„Nově si tři čtvrtiny pojistného dá do výdajů, takže si sníží základ daně, tím pádem se mu sníží základna pro výpočet daně a pojistného,“ shrnula Alena Schillerová. Úspora by podle ní měla činit asi 2600 korun.
Ve státním rozpočtu vytvoří daňové změny podle propočtů ministerstva financí asi šestnáctimiliardovou díru. Pokrýt by ji měl očekávaný vyšší výběr daní, od kterého úřad očekává dodatečných 40 miliard korun. „V dalších dvou letech ještě počítáme s ekonomickým růstem,“ dodala ministryně financí v demisi.
Pokud kabinet svůj návrh prosadí – což není automatické, protože opozice má výhrady nejen faktické, ale nelíbí se jí ani to, že podobně zásadní změnu připravuje vláda, která je v demisi a bez důvěry – měl by být zákon účinný od 1. ledna 2019. V daňovém přiznání by se tedy měly změny projevit v roce 2020.