Praha – Vláda zkouší další recept na zmírnění nezaměstnanosti – tentokrát se inspirovala v Německu, které finančně pomáhá firmám, kde hrozí propouštění. Zaměstnancům, kteří se půjdou rekvalifikovat, zaplatí celou mzdu. Díky příspěvkům tak zaměstnavatel může v době slabých tržeb poslat podřízené na školení, aniž by musel rozdávat nepopulární výpovědi. Systém, který se osvědčil u západního souseda, Česko zavede od příštího týdne. Z evropských peněz vyčlení pro tyto účely 400 milionů korun, v případě potřeby ale počítá s navýšením.
Vláda podpoří firmy, kde se místo propouštění bude školit
Místo propouštění posílat zaměstnance k dalšímu vzdělávání – takto motivovat chce stát firmy, které si v krizových časech výrazně pohorší. Evropské peníze mají pomoci zachránit až 10 tisíc pracovních míst. Pro státní pomoc se už nyní vžil výraz „kurzarbeit“. V němčině označuje zkrácenou dobu, pro české firmy bude už brzy znamenat hlavně naději. V programu Vzdělávejte se pro konkurenceschopnost je zatím připraveno 400 milionů korun.
„My vidíme zhruba dva měsíce dopředu, takže kdyby ta situace ukazovala, že musíme propouštět, tak se rádi obrátíme na tuto výzvu,“ tvrdí ředitel společnosti Brano group Pavel Juříček. Ve firmě, která vyrábí součástky do automobilů, mohou peníze zachránit desítky pracovních míst.
Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí:
„Stát bude přispívat na platy zaměstnance maximálně do výše 31 tisíc korun měsíčně. Nechceme dorovnávat vysoké platy. Je to odvinuto od průměrné mzdy, protože pokud nějaký zaměstnanec bere průměr, tak jeho náklady včetně odvodů jsou právě těch 31 tisíc korun. Jde nám o to, abychom podporovali běžná pracovní místa, nikoliv ta specializovaná s vysokým platem.“
Nezaměstnanost v posledních měsících v Česku mírně roste. V červenci se oproti červnu zvýšila o dvě desetiny procenta a dosáhla už 8,3 procenta. Bez práce tak bylo skoro 490 tisíc lidí. „Chceme, aby lidé, kteří nemohou pracovat, protože zaměstnavatel nemá dost zakázek, neseděli doma nečinně, ale aby se v rámci zaměstnavatele vzdělávali,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
„Kurzarbeit“ mohou využít firmy, které prokážou meziroční propad tržeb o 20 až 60 procent během tří měsíců.
Na peníze bude mít nárok každá firma, které se během tří měsíců propadnou tržby meziročně o 20 až 60 procent. Ministerstvo práce je ochotné v případě potřeby ke stávajícím 400 milionům korun přidat jednou tolik. Podniky totiž už nyní tvrdí, že částka nebude stačit. „Máme obavy z toho, že pokud se nepřidají další peníze, na podniky typu Brano nevyjdou peníze v případě, že je bude potřebovat,“ zmínil Juříček.
Výhrady se ale snášejí i na systém kurzarbeitu jako takový. Podle asociace malých a středních podniků hrozí, že peníze navíc budou mít přesně opačný efekt a firmy ve špatném období nebudou motivovány k získávání nových zakázek. „Dalším velkým problémem je načasování. U těch podniků, kde bude podpora zavedena, to může jenom prodloužit ten čas do zániku,“ řekl analytik Aleš Rod z Liberálního institutu.
Hrazené mzdy výměnou za vzdělávání zaměstnanců - koncept získává čím dál větší oblibu
Kurzarbeit prosadily v roce 2009 odbory v Německu, které do systému zaneslo 14 miliard eur. Podle ekonomů se osvědčil, ocenila ho i spolková kancléřka Angela Merkelová. Později ho v různých obměnách zavedly i další země, například Slovensko a Rakousko. V Česku se o jeho zavedení diskutovalo víc než tři roky. Zatímco v Německu se v rámci kurzarbeitu na platy skládal zaměstnavatel a stát, školení českých pracovníků zaplatí Evropská unie.
Nejvíc nezaměstnaných hlásí tradičně Ústecký a Moravskoslezský kraj - statistiku vede severočeský Most, kde bylo bez práce skoro 16 procent lidí, v těsném závěsu následuje Bruntál a s menším odstupem Děčín. Vyhlídky české ekonomiky pro letošní rok nejsou optimistické. Podle ministerstva financí ekonomika vzroste o dvě desetiny procenta, podle centrální banky zůstane na nule a Česká bankovní asociace předpovídá dokonce pokles o šest desetin procenta. K růstu se podle prognóz vrátí v příštím roce.