Praha - Na jednání vlády v demisi se dnes opět hovořilo o hospodářské a finanční krizi. Ministři posvětili půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,03 miliardy eur (v přepočtu zhruba 27 miliard korun). Tato suma je českým podílem na balíčku jednoho bilionů dolarů (asi 20 bilionů korun), k jehož poskytnutí se zavázaly země G20 na summitu v Londýně. Peníze Mezinárodní měnový fond použije na případnou pomoc zemím postiženým finanční krizí. Vláda se ale zabývala také návrhy protikrizových opatření z pera KSČM a kraje Vysočina, k oběma se vyjádřila negativně.
„Půjčka nezvýší státní dluh ani obsluhu státního dluhu,“ uvedl po jednání vlády ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Celá suma půjde z devizových rezerv České národní banky (ČNB). Ale ani pro ni to nebude znamenat újmu. Peníze jen bude mít, podle Kalouska, uložené u Mezinárodního měnového fondu místo na běžném trhu.
Stát se navíc zavázal ČNB platit rozdíl mezi úroky, které centrální banka získá od fondu, a úroky, které by získala na trhu. „Ke všem alternativám jde o celkem směšnou částku. Kdybychom si museli půjčovat na kapitálovém trhu, přišlo by to neskonale dráže,“ dodal Kalousek.
Vzhledem k tomu, že se jedná o trvalý závazek, nebude u půjčky stanoveno žádné datum splatnosti. Fond může Českou národní banku o peníze požádat kdykoliv. Česko již řadu let v rámci MMF sehrává věřitelskou roli a samo žádné půjčky nečerpá.
Ne dvěma návrhům na zmírnění dopadů krize
Kabinet rovněž dnes vydal negativní stanovisko k návrhu KSČM na zmírnění dopadů krize a novele insolventního zákona podané krajem Vysočina. Premiér v demisi Mirek Topolánek (ODS) novinářům řekl, že protikrizové návrhy, které již vláda dříve projednala a brzy o nich rozhodne Poslanecká sněmovna, obsahují dostatečné záruky řešení dopadů krize.
Protože se však nejedná o vládní návrhy, neznamená negativní názor kabinetu konec obou návrhů. Bez ohledu na jeho stanovisko se oba dostanou na stůl Poslanecké sněmovny.
Co návrhy obsahují?
Komunisté chtějí dočasným opatřením na zavedení nekrácených předčasných důchodů pomoct starším lidem, kteří ještě nemají nárok na starobní důchod a nemohou najít kvůli hospodářské krizi práci. Žadatelé o nekrácený předčasný důchod by měli doložit, že v době od konce října 2008 ztratili zaměstnání z důvodu hromadného propouštění nebo krachu firmy. Zároveň by ale měli dokázat také to, že nejméně pět měsíců po skončení pracovního poměru ve spolupráci s úřadem práce bezúspěšně hledali zaměstnání.
Kraj Vysočina chce prosadit to, aby se zahájením insolvenčního řízení dostal podnik také insolvenčního správce, který by mohl ihned začít řešit záležitosti zaměstnanců. Podle zákona je ale nejprve ustanoven předběžný správce. Během této časové prodlevy, která může být dlouhá, nemohou být zaměstnanci propuštěni a nemohou žádat o sociální dávky.
