Nedostatek pracovníků ve zdravotnictví, propojení škol s firmami nebo dostavba Pražského okruhu. O tom budou v pondělí odpoledne jednat zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů s představiteli krajských tripartit. Později odpoledne pak samostatně zasedne celostátní tripartita, která se vrátí k tématu minimální mzdy. ČSSD přitom po koaliční radě změnila své stanovisko a teď bude pro zvýšení minimální mzdy o dvanáct set korun místo o patnáct set. Schůze by se také měla zabývat dostavbou jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně.
Vláda bude znovu řešit s odbory platy. ČSSD mírní požadavek na růst minimální mzdy
Vláda a odbory se pokusí najít shodu mimo jiné v otázce růstu platů ve zdravotnictví. Na rozdíl od ostatních profesí se totiž na jejich výši odbory s vládou dosud neshodly. Zástupci zaměstnanců žádají desetiprocentní navýšení pro všechny. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) tvrdí, že může nabídnout jen sedm procent, a to hlavně pro nejhůř placený personál.
Zdravotnické odbory jsou kvůli sporu od poloviny srpna ve stávkové pohotovosti a varují, že skončí s přesčasovými hodinami. „Neobávám se protestů, protože si myslím, že peníze, které se navýšily zdravotníkům v posledních letech, jsou velmi výrazné a v dalších letech budou rovněž. Jen pro zdravotní sestry je nárůst někde kolem šesti miliard korun,“ uvedl před pondělním jednáním tripartity Vojtěch.
Nemocnice podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové nemohou konkurovat ve výrobní sféře či obchodním řetězcům, kde je nástupní plat i kolem 29 tisíc korun. Podle odborů platy o třetinu rostly ve všech oblastech, ve zdravotnictví je ale personální situace horší.
„Zdravotníci v roce 2016 věděli, že jim vzroste plat v příštích třech letech po deset procent. Teď se nám všichni diví, že jsme mohli akceptovat slib, který byl za horizont vlády,“ doplnil předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel.
Ve zdravotnictví pracuje asi 260 tisíc lidí, v sociálních službách kolem 100 tisíc zaměstnanců. Průměrný výdělek zdravotníka zahrnuje tarif i všechny odměny, náhrady a příplatky, které představují velkou část hrubého platu.
Průměrný hrubý plat sester byl loni podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky necelých 28 500 korun. Ve státní nemocnici měly sestry průměrně 30 866 korun, v nestátní 25 434 korun.
7 minut
Prezident ČLK Milan Kubek o nedostatku lékařů a sester
Platy sester rostly podle analýzy ministerstva zdravotnictví loni o 12 procent místo slíbených deseti procent. Za poslední čtyři roky to bylo téměř o třetinu. Přesto jich aktuálně v nemocnicích chybí kolem tří tisíc. Pomoci má příspěvek pět tisíc korun za práci na směny, který dostanou od příštího roku. Dosáhne na něj asi polovina z osmdesáti tisíc sester.
Průměrný plat lékaře specialisty ve státních zdravotnických zařízeních byl podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí loni 71 199 korun. Mzda specialisty v soukromém zařízení je v průměru 49 639 korun.
Tarif tvoří u sester asi 60 procent odměn, u lékařů přibližně polovinu. Podle letošních tarifních tabulek brali nastupující lékaři 27 100 až 41 tisíc korun podle platové třídy. Například při deseti letech praxe je to 31 400 až 47 700, po více než 30 letech 37 700 až 57 150 korun.
Odbory namítají, že sestry v městských, krajských a soukromých nemocnicích dostávají méně a příplatky se k nim mnohdy nedostanou.
ČSSD nově navrhuje růst minimální mzdy o 1200 korun měsíčně
K průlomu patrně došlo v pondělí také v pohledu na výši minimální mzdy. Tam dosud sociální demokracie trvala na růstu minimální mzdy o 1500 korun, tedy stejně jako odbory. Po pondělním zasedání koaliční rady ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale uvedla, že by minimální mzda mohla vzrůst o 1200 korun.
17 minut
ČSSD nově navrhuje růst minimální mzdy o 1200 korun měsíčně
Podle ministryně Maláčové je částka 1200 někde na půli cesty mezi dosavadními požadavky, kdy firmy chtěly růst o 800 korun a odbory a ČSSD o 1500 korun. Podle ní je 1200 korun adekvátní částka ke stavu české ekonomiky a trhu práce.
„Za ČSSD nabízíme velký vstřícný krok, místo navýšení o 1500 korun navrhujeme navýšení o 1200 korun. Pevně doufám, že se nám podaří nalézt v tomto shodu,“ uvedla Jana Maláčová (ČSSD).
Minimální mzda v Česku aktuálně činí 12 200 korun, šlo by tedy o desetiprocentní nárůst. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale trvá na zvýšení minimální mzdy v příštím roce o tisíc korun měsíčně. „Většina našich menších českých firem má úplně jiné průměrné mzdy než velké nadnárodní firmy. Průměrná mzda je tak u nás zkreslená. Zaměstnavatelé s tím mají velký problém,“ uvedl před pondělním jednáním premiér.
O nastavení minimálního výdělku se už jedná dlouhé týdny. „Myslím, že už je skutečně načase, aby to vláda rozhodla, věřím, že to téma bude během dvou tří týdnů uzavřeno,“ uvedl pro Českou televizi předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že hned v pondělí ale dojednání výše minimální mzdy neočekává.
Řeč bude také o dostavbě atomových elektráren
Tripartita se bude také věnovat přípravě výstavby nových jaderných bloků, podle státní energetické koncepce by mělo vzniknout po jednom novém jaderném bloku v Temelíně a Dukovanech mezi lety 2033 až 2037.
Aktuálně se největší spor vede o to, kdo bude výstavbu dvou nových jaderných bloků financovat - buď státní energetická společnost ČEZ, nebo nová firma zcela vlastněná státem, nebo bude přizván ještě další investor. Zájemců o výstavbu jaderných bloků v Česku je šest, mezi nimi americké, korejské, čínské i ruské firmy.
