Brusel - Do Evropy směřovalo více než 80 procent finanční pomoci, kterou poskytl do července letošního roku Mezinárodní měnový fond (MMF) zemím zasažených hospodářskou krizí. Přitom jen necelá dvě procenta zamířila do zemí v Africe, jejichž ekonomiky jsou většinou nesrovnatelně slabší než v případě evropských zemí. Údaje vyplývají z rezoluce, kterou dnes schválil Evropský parlament a jež kritizuje nedostačující pomoc nejchudším zemím světa během globálního hospodářského propadu.
Jen v letošním roce „uvrhne“ podle europoslanců hospodářská krize dalších 90 milionů lidí na celém světě do absolutní chudoby, za níž je považována situace, kdy člověk není schopen uspokojit své základní potřeby, jako je především zajištění potravy. „Evropský parlament je znepokojen situací, kdy většina dostupné finanční pomoci směřuje do vysoko příjmových a středně příjmových rozvojových ekonomik,“ uvádí rezoluce.
Nejvíce peněz získaly Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko
Od Mezinárodního měnového fondu získalo v Evropě pomoc především Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko, ke kterým se dostaly úvěry v řádu desítek miliard dolarů. Celá subsaharská Afrika, která zahrnuje celé území kontinentu bez severní Afriky, má přitom přislíbeno zhruba deset miliard dolarů. Evropský parlament tak žádá změny ve financování hospodářské pomociv a v celé globální finanční architektuře.
Ovšem změny v Mezinárodním měnovém fondu už začaly a posílit by měly právě chudší země. Do budoucna by se tak již neměla opakovat situace, kdy například Belgie měla v rámci organizace daleko větší váhu než nesrovnatelně větší Brazílie, která je jednou z největších rozvojových ekonomik světa. Ruku v ruce s přerozdělením vlivu ve fondu by mělo jít i navýšení finančních prostředků, z nichž by MMF mohl pomáhat jednotlivým státům.
Členské země fondu se dohodly na posílení kapitálu
Již v dubnu letošního roku rozhodli akcionáři MMF, což jsou jednotlivé členské země, že fondu poskytnou 500 miliard dolarů (zhruba 8,75 bilionu korun) na posílení kapitálu. Takzvaná skupina BRIC, což je Čína, Rusko, Indie a Brazílie, ale dala jasně najevo, že příspěvky nezvýší trvale, pokud nebudou mít v MMF větší slovo a pokud nebudou moci mluvit do toho, jak fond naloží s penězi.
Za obezřetné platí hlavně asijské země, podle nichž měnový fond nezvládl finanční krizi, která Asii zasáhla koncem 90. let. Tyto země jako celek od té doby nashromáždily úspory v řádu bilionů dolarů, aby se v případě další krize nemusely spoléhat na pomoc měnového fondu.
Zásadně se má hlasovací systém měnového fondu změnit od ledna 2011. Od druhé světové války, po jejímž skončení MMF a Světová banka vznikly, měly hlavní chod na obě instituce Spojené státy a vyspělé evropské země.
