Atény - Řecký ministr financí Evangelos Venizelos má jasno, smlouva o druhém záchranném úvěru Řecko zavazuje, aby zůstalo v eurozóně. Země zároveň je tak chráněna i před rizikem státního bankrotu. Tamní vláda připustila, že úsporná opatření v zemi prohloubí recesi a primární rozpočet se letos propadne do deficitu téměř půl miliardy eur, což je asi 0,2 procenta HDP.
Koaliční vláda premiéra Lukase Papadimose má snahu prosadit řadu nových zákonů, které ještě více sníží příjmy i výdaje státu. Atény se k nouzovým legislativním opatřením zavázaly výměnou za finanční pomoc, byť to bude znamenat, že země má před sebou strastiplné období.
Řecko: Vážné problémy, úsporná opatření a nezaměstnanost nad 20 procenty
Nová úsporná opatření musí Řecko zavést navzdory tomu, že se už dva roky potýká s vážnými problémy. Země má za sebou tři roky hospodářského propadu a jiný nebude ani letošní rok. Pokud půjde vše podle plánu, propad by se mohl zastavit příští rok. Míra nezaměstnanosti se mezitím vyšplhala nad 20 procent, což je nový rekord.
V řeckém parlamentu je nyní návrh změn, která mají v letošním roce snížit výdaje rozpočtu o dalších 3,2 miliardy eur (asi 80,5 miliardy korun). Na tom se kabinet dohodl už minulý týden, když dojednával podmínky nutné k tomu, aby Řecko mohlo dostat druhý záchranný úvěr.
Snížení se mimo jiné týká:
- Snížení částky na výplatu důchodů o dalších 400 milionů eur
- Výdaje na vzdělání a zdravotní péči se letos mají snížit o více než 170 milionů eur
- O 400 milionů eur přijde také armáda
Deficit rozpočtu pro letošek bude větší, než se čekalo
Návrh zákona dramaticky mění plán rozpočtu na letošní rok. Zatímco dosud se předpokládalo, že rozpočet skončí se schodkem 5,4 procenta hrubého domácího produktu, ve skutečnosti to bude kolem 6,7 procenta HDP. O škrtech a změnách rozpočtových kapitol by měl parlament hlasovat začátkem příštího týdne.
Doložka o společném postupu
Řecko avizovalo, že chce prosadit takzvanou doložku o společném postupu (Collective Action Clause), díky níž bude možné k výměně za určitých podmínek donutit všechny držitele dluhopisů. Země pak vydá nové dluhopisy, jejichž nominální hodnota bude méně než poloviční, naopak se prodlouží splatnost a nižší budou také úročení. To má v průměru činit 3,6 procenta, zatímco původní papíry měly průměrný úrok 4,85 procenta.
