Velké banky by už v budoucnu neměli zachraňovat daňoví poplatníci

Londýn – Mezinárodní regulátor finančního sektoru Rada pro finanční stabilitu představila nová globální pravidla, kterými chtějí zabránit opakování situace z krize roku 2008, kdy byly kolabující banky zachraňovány penězi daňových poplatníků. Nynější návrh, o němž informovala BBC, zahrnuje seznam třiceti systémově důležitých světových bank, které by se měly lépe zajistit proti ztrátám.

Rada pro finanční stabilitu (Financial Stability Board) připravila pravidla, která by měla platit pro systémově důležité banky ze skupiny vyspělých a rozvíjejících se zemí G20. Za přelom ve finančním sektoru označil návrh předseda rady Mark Carney, který je zároveň guvernérem britské centrální banky. „Dokud se situace vyvíjela příznivě, těžili z toho banky a jejich akcionáři. Jakmile však nastal obrat k horšímu, musela náklady na záchranu bank platit veřejnost,“ uvedl Carney. Bylo to „zcela nefér“ vůči daňovým poplatníkům. Finanční krize let 2008 a 2009 stála podle posledních měření jenom britské poplatníky jeden bilion liber.

Pravidla by měla vstoupit v platnost od roku 2019 a velké finanční domy si podle nich budou muset zajistit více rezervního kapitálu pro případ ztráty. Mělo by jít o objem v hodnotě patnácti až dvaceti procent aktiv banky. Místo veřejnosti by zodpovědnost převzali věřitelé a akcionáři. Pokud by došlo ke krizi v bance, náklady by nesli majitelé institucí, které drží dluh banky. „Kdyby banka dělala chyby, stali by se novými akcionáři,“ uvedl Carney.

Regulátoři sestavili seznam třiceti bank, jejichž kolaps by měl značný dopad na finanční systém. Ve Velké Británii to jsou Barclays, Standard Chartered, HSBC a Royal Bank of Scotland, přičemž na poslední jmenovanou spolu s bankou Lloyds vynaložila britská vláda v době krize 65 miliard liber a dosud vlastní 80% podíl.

Zájem o vznik nových pravidel vzešel z jednání lídrů zemí G20 na summitu v Petrohradě koncem roku 2013. Ještě začátkem roku 2015 proběhnou studie na posouzení dopadů a finální verze by měla být prezentována na summitu G20 v Turecku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ vloni roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Navzdory tomu podnik překonal svá původní očekávání pro hospodaření v loňském roce. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil.
před 48 mminutami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026
Načítání...