Cena másla je nyní v přepočtu na průměrnou mzdu nižší než před 25 lety. Zatímco nyní si zákazník koupí za svou výplatu 489 kostek másla, v roce 1991 to bylo necelých dvě stě kostek. S odkazem na Český statistický úřad (ČSÚ) to uvedl ekonom Aleš Michl. Oproti cenám před čtyřmi lety je ale máslo dražší o 30 procent.
„Jestli někdy máslo bylo drahé, tak to bylo na počátku 90. let. Proti tomu je teď stále levné. Ale třeba proti roku 2013 je drahé,“ upozornil Michl.
Podle něj bylo v roce 1989 možné za průměrnou výplatu koupit 371 kostek másla, v roce 1991 to bylo jen 189 kostek a v roce 2013 již 698 kostek másla. Dnes si člověk může za průměrnou výplatu koupit 489 kostek.
V roce 1989 totiž byla průměrná mzda 3170 korun a máslo stálo desetikorunu. V roce 1991 pak průměrná mzda stoupla na 3792 korun a cena másla na zhruba 20 korun.
V roce 2013 stálo máslo zhruba 40 korun a průměrná mzda byla 25 035 korun, zatímco v současnosti je cena másla kolem 60 korun a průměrná mzda je 29 346 korun.
Spotřeba másla v tuzemsku dlouhodobě stoupá. Předloni činila 5,5 kilogramu na osobu, tedy o 1,8 čtvrtkilové kostky na osobu a měsíc více. Meziročně šlo téměř o osmiprocentní navýšení. V roce 2007 snědl průměrný Čech 4,2 kilogramu másla.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) souvisí rostoucí ceny s tím, že na globálním trhu se potkala vyšší poptávka s nedostatkem suroviny k výrobě másla.
Na ukončení režimu mléčných kvót v EU navázala mléčná krize, kdy klesla výroba mléka v EU i Austrálii či na Novém Zélandu, což jsou hlavní světoví producenti. Naproti tomu Čína letos zvýšila poptávku po másle i mléčných výrobcích.
Ministr uvedl, že za zvýšení ceny můžou částečně obchodní řetězce, které na něj dávají přirážku až 50 procent. Do tohoto výpočtu však započítává i daň z přidané hodnoty. Podle ministerstva tvoří 17 až 24 procent z finální ceny pro zákazníka peníze pro zemědělce, 30 až 32 procent sumy jde potravinářům, zbytek pak obchodníkům.
Bez započítání DPH je to podle úřadu 37 až 43 procent výsledné ceny. Nemusí však jít pouze o obchodní řetězce, ale i o další přeprodej mezi mlékárnami a finálním prodejem.
Podle obchodníků ale řetězce za drahé máslo nemohou. „Svaz si vyžádal od velkých obchodních řetězců, které jsou jeho členy, údaje týkající se marží právě na máslo. Z jednotlivých vyjádření vyplynulo, že se výše marží pohybuje od osmi do 20 procent, v průměru je to tedy 14 procent,“ řekla již dříve prezidentka svazu Marta Nováková.
V Česku se za letošních prvních šest měsíců výroba mléka snížila o 1,8 procenta na 1,495 miliardy litrů. Produkci kromě Vysočiny zvýšili už jen farmáři na jihu Moravy, v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
