Pro máslo za hranice. V Polsku se nákup vyplatí, v Rakousku a Německu už ne

Nahrávám video
Pro máslo za hranice. V Polsku se nákup vyplatí, v Rakousku a Německu už ne
Zdroj: ČT24

Kvůli rostoucí ceně másla vyrážejí lidé z pohraničí na nákupy do sousedních zemí. Zatímco před prázdninami vyšla čtvrtka másla na čtyřicet korun, v srpnu už stála víc než padesátikorunu a poroste až do Vánoc. Podle zjištění štábů ČT je v tuto chvíli nejvýhodnější nákup másla v Polsku; v Německu a Rakousku jsou ceny srovnatelné s těmi českými.

V posledních letech se za čtvrtkilovou kostku másla platilo vždy do čtyřiceti korun a meziroční změny se počítaly v korunách nebo desetihaléřích; před dvěma lety vyšlo máslo na osmatřicet korun, loni na šestatřicet a ještě v prvním pololetí letošního roku se ceny pohybovaly mírně nad čtyřiceti korunami. S příchodem léta ale začaly prudce růst. 

Cena poroste až do Vánoc. Skončit může na 70 korunách

V květnu šlo o 41,90 korun, v červnu už bylo máslo o pět korun dražší a v srpnu se v obchodech platilo v průměru 52 korun. Podle Českomoravského mlékárenského svazu cena poroste až do Vánoc a navíc není jasné, na jaké úrovni se zastaví. Největší tuzemský zpracovatel mléka, jihočeská Madeta, předpokládá, že se před svátky může vyšplhat až na 70 korun.

Důvodem vysokých cen je celoevropský nedostatek smetany. „Mléčný tuk se zpracovává i do dalších mléčných výrobků, kterých se vyrábí podstatně více, a tím pádem ochuzují celkovou tukovou bilanci,“ vysvětluje předseda představenstva mlékárenského svazu Jiří Kopáček.

Právě historicky maximální cena českého másla vede zákazníky z pohraničí k tomu, aby tuzemské nákupní vozíky vyměnili za auta – a vyrazili na nákup k sousedům. Ne vždy se ale taková cesta vyplatí.

Vývoj ceny za 250 g másla (Kč)
Zdroj: ČSÚ

V Německu i Rakousku jsou ceny srovnatelné

Jedno z nejlevnějších másel, která se dají koupit v Německu, stojí 1,99 eura, čili dvaapadesát korun. A to je částka srovnatelná s tou tuzemskou. Stejně jako v Česku i v sousedním Bavorsku totiž máslo v posledních měsících skokově zdražuje a běžně se dá koupit i za 2,49 eur, čili dráž než na druhé straně hranice.  

Důvodem, proč Češi pro máslo a jiné zboží do Německa míří, je proto v první řadě pověstná kvalita tamních výrobků. Máslo, které je v českoněmeckém pohraničí k dostání zhruba za pětapadesát korun, nicméně stejně jako to německé obsahuje přes dvaaosmdesát procent mléčného tuku, jak vyžadují evropské normy.

Obdobná situace je i v Rakousku, kam sice Jihočeši vyrážejí za lepší kvalitou a výhodnější cenou pravidelně, u másla to ale neplatí; jeho cena je stejná a častěji i vyšší než v Česku. Například kostka másla koupená v Horních Rakousích tak vyjde zhruba o sedm korun dráž než v jižních Čechách.

Levné máslo z Polska láká překupníky

Výhodu tak mají jen Češi žijící poblíž polských hranic. Vedoucí jedné z náchodských prodejen Beata Kalužná štábu České televize potvrdila, že zákazníci čtvrtky másla za šedesát korun nechávají bez povšimnutí. Raději je totiž nakoupí v Polsku. Tam sice vyjdou v přepočtu také na šedesát korun, místo 250 gramů je ale třísetgramové.

Téměř desetikorunový rozdíl na čtvrtce másla ve prospěch polského výrobku táhne Čechy natolik, že tento produkt už zajímá i překupníky. „Kupují u nás máslo, ještě přidraží, a nabídnou Čechům, a oni si ho i tak kupují,“ potvrzuje vedoucí prodejny v Kudowě Zdroji Joanna Szmucová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou také ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 16 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 19 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...