Meziroční růst spotřebitelských cen v červnu mírně zpomalil na 2,3 procenta z květnových 2,4 procenta, dle očekávání analytiků. Inflaci poháněly vzhůru hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Na rekordní hodnotu 187,5 koruny za kilogram se v červnu dostala cena másla, oznámil Český statistický úřad. Rostly ale i ceny dalších potravin.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v červnu stagnovaly na květnové úrovni. Růst cen dovolených a mléčných výrobků byl vykompenzován zlevněním pohonných hmot či zeleniny.
Meziročně to ovšem u potravin vypadá podstatně jinak. „Za potraviny si připlácíme o 5,4 procenta více, avšak u některých potravinářských výrobků je situace podstatně horší. Rekord drží ceny másla, které jsou meziročně vyšší o téměř 43 procent, a tak pryč jsou ty časy, kdy jeho nadbytek po zavedení ruských sankcí vedl k jeho prudkému zlevňování. Aktuálně se tak máslo stává téměř luxusní potravinou, která spolu s dalšími mléčnými výrobky vlastně řídí českou inflaci,“ upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.
„Kostka másla tak průměrně stojí 47 korun,“ uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Máslo je nejdražší v historii. „Jeho cena se jenom během června zvýšila o 12 procent. Vysoká cena másla není české specifikum, stačí se podívat do okolních zemí. Například v Bavorsku bylo v červnu máslo meziročně dražší o více než 55 procent,“ potvrdil webu ČT24 hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Nejen cena másla míří vzůru
Není to ale jenom o másle, i když zde je cenová dynamika nejvyšší. Obecně rostou ceny mlékárenských produktů. Meziročně dvouciferným tempem rostly v Česku ceny mléka, sýrů i jogurtu. Cena jogurtů meziročně stoupla o 13,5 procenta, v případě sýrů dokonce o 15,9 procenta. Hlouběji do peněženek museli lidé sáhnout i při koupi vajec a cukru. Cena vajec stoupla o 23,6 procenta a cukr meziročně zdražil o 21,2 procenta.
„Částečně vyšší ceny vysvětlují sezonní faktory, kdy v létě dojnice produkují méně tučné mléko. Hlavním vysvětlujícím faktorem je globálně ale vysoká poptávka po mléčných produktech. Za tím stojí opětovný příklon od rostlinných k živočišným tukům. Významnou strukturální změnu představuje příklon Číňanů ke konzumaci mléčných výrobků,“ komentuje důvody pro růst cen Vejmělek.
A roli podle něho zřejmě sehrávají i faktory na straně nabídky. Zrušení regulace mléčného trhu a mléčných kvót v EU před více než dvěma lety vedlo k výraznému propadu cen, což některé producenty přimělo omezit produkci či ji úplně ukončit. „Na silnou poptávku tak není nabídka bezprostředně schopna reagovat. To si vyžádá čas. V neposlední řadě je nutné zmínit i výkyvy počasí a sucho ovlivňující kvalitu píce,“ dodává Vejmělek.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda připomíná, že producenti mléka z EU ztratili v roce 2014 důležité odbytiště v podobě Ruska. To v rámci odvety za sankce, které EU zavedla v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, zakázalo dovoz mléčných potravin z EU. Tento zákaz citelným způsobem přispěl k propadu cen mléka, který se Evropská komise rozhodla řešit loni v létě rozsáhlým programem. V jeho rámci platí farmářům a dalším mléčným producentům napříč EU za to, že omezí výrobu mléka.
„Dle letošních čísel se tento cíl daří naplňovat. Ruku v ruce s tím tedy roste cena mléka. Děje se tak ve stejné době, kdy země EU procházejí poměrně robustním ekonomickým oživením. Lidé tedy mají více peněz, a mohou si tak dovolit kvalitnější potraviny. V jídelníčku tak například margarín nahrazují máslem. Stoupá však i poptávka po dalších produktech, v jejichž rámci se uplatňuje smetana, ať už jde o zmrzliny, jogurty a další,“ vysvětluje Kovanda.
Analytik Kovanda: Do módy se vrací plnotučné mléčné výroby
Tento vývoj souvisí se širším, vlastně globálním trendem, jejž charakterizuje návrat smetanových či plnotučných výrobků do módy, míní Kovanda. Lidé podle něho nejen, že na ně už zase mají peníze, ale nevidí v nich už takové „zlo“ jako v uplynulých letech, případně dokonce desetiletích. „Tuto roli naopak pozvolna přebírá cukr, i když i cena cukru aktuálně v Česku poměrně výrazně roste, o více než pětinu meziročně, což ovšem je jen poloviční zdražení oproti růstu cen másla nebo sýrů, a to i kvůli tažení řady vlád proti slazeným nápojům,“ analyzuje Kovanda.
S růstem poptávky po smetaně do zmrzlin či jogurtů jí pak zbývá méně právě na produkci másla. Tento vývoj posiluje zmíněný pokles mléčné produkce v EU. Přes léto se pak přidává další důvod, který je rovněž patrný i v Česku, mléko dojnic obsahuje v letních měsících méně tuku, jak už také potvrdil analytik Vejmělek.
„To vše se promítá do rostoucích cen másla, ale třeba i pekárenských výrobků z nich, například croissantů. A to nejen v EU, ale třeba i na tak vzdáleném trhu, jakým je Nový Zéland,“ dodává Kovanda.
Jestliže se na inflaci ještě v květnu potraviny podílely jednou třetinou, aktuálně dosahuje jejich podíl již 40 procent. „Zbytek inflace generuje dražší bydlení, tedy nájemné, ceny realit a energie a stále vyšší ceny v restauracích,“ dodává Dufek. Rychlejšímu růstu červnové inflace naopak bránil pokles ceny mobilních telefonů o 14,1 procenta. Zlevnilo také teplo a teplá voda o 2,2 procenta a zemní plyn (o 0,8 procenta).
Inflace je podle analytiků v posledních měsících do velké míry ovlivněna cenami tradičně kolísavých položek, tedy potravin a pohonných hmot, což není z pohledu měnové politiky České národní banky (ČNB) natolik významné. „Právě uvedené vlivy jsou příčinou toho, že inflace skončila i v červnu, stejně jako v předchozích dvou měsících, pod původním očekáváním centrální banky ve výši 2,6 procenta,“ komentuje vývoj hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Podstatné je podle něho to, že cenové tlaky zůstávají silné zejména u služeb, které v červnu dále meziměsíčně zrychlily o 0,4 procenta a jejich meziroční dynamika zrychlila z 2,8 procenta v květnu na 3,1 procenta. Také jádrová inflace (inflace očištěná o různé vlivy, například sezonní) zrychluje a nachází se již od začátku roku nad dvouprocentním cílem centrální banky. „Díky příznivému ekonomickému vývoji a zrychlující dynamice mezd je naopak jádrová inflace nad očekáváním centrální banky a měla by si své příznivé tempo udržet,“ říká Seidler.
Další měsíce by měly podle analytika Dufka přinést zklidnění inflačních tlaků především díky zlevňování pohonných hmot. Naproti tomu je třeba počítat s tím, že ceny potravin ještě neřekly své poslední slovo. „Ostatně ceny v zemědělství stále rostou a letošní mizerná úroda nejspíš jejich dramatické snížení nepřinese,“ dodává.
ČNB chystá zvyšování úrokových sazeb
ČNB na svém posledním jednání potvrdila svůj záměr zvyšovat své základní sazby již ve třetím čtvrtletí. „Vzhledem k nad očekávání příznivým údajům z ekonomiky v posledních týdnech se tak zdá, že otázka již není, zda ČNB přistoupí ke zvyšování sazeb ve třetím čtvrtletí, ale zda to bude v srpnu nebo v září. Do srpnového jednání ČNB již příliš nových dat z tuzemské ekonomiky nedorazí, ta současná však naznačují, že růst sazeb by byl již žádoucí a ČNB by neměla normalizaci úrokových sazeb oddalovat,“ míní Seidler.
Podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela by se inflace letos měla udržet nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Cenový vývoj podle jeho názoru také nahrává tomu, aby se ČNB stala první centrální bankou v regionu, která přistoupí ke zvyšování sazeb v současném hospodářském cyklu.
Jak však ukázal úterní zápis z jednání bankovní rady, někteří radní budou argumentovat obavami z předčasného zvyšování sazeb. „Podle našeho názoru však nenajdou tyto názory většinu, jelikož současný ekonomický vývoj je nekonzistentní s nulovou úrovní sazeb. Vše tak nasvědčuje tomu, že ČNB k prvnímu ,testovacímu‘ zvýšení sazeb přistoupí již v následujících měsících, a úrokové sazby se tak po téměř pěti letech odlepí od své nulové úrovně. Poslední příznivá data zároveň zvyšují šanci, že k růstu sazeb dojde již během srpnového jednání ČNB,“ dodává Seidler.
Podle Dufka však může aktuální číslo inflace představovat pro ČNB dilema. Sice zvyšování sazeb chystá, nicméně musí vzít v potaz zejména to, že inflace stojí především na potravinách a že meziroční inflace se může velmi brzy dostat zpět pod dvouprocentní hranici. A dále nemůže opomenout riziko dalšího posílení koruny v důsledku zvýšení úrokového diferenciálu. „Dnešní číslo tak spíše nahrává odkladu tohoto zásadního rozhodnutí, které by si trh mohl interpretovat jako začátek cyklu měnové restrikce,“ míní naopak Dufek.
Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory nakonec o všem ale rozhodne koruna. „Stále si myslím, že nastavení úrokových sazeb je u centrálních bankéřů víc funkcí kurzu koruny než stávající nebo budoucí inflace. Pokud se 20denní průměr koruny neposune pod 26 CZK/EUR, roste pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb už ve třetím kvartále,“ říká Pikora.
