Brusel – Celonoční vyjednávání přineslo posun – prezident Evropské unie Herman Van Rompuy ráno předložil nový návrh dlouhodobého rozpočtu unie na roky 2014 až 2020. Jeho výše by měla v závazcích dosahovat 960 miliard eur, na čemž se podle některých diplomatických zdrojů lídři už v zásadě shodli. Teď však půjde o to, jakým způsobem sumu rozdělit mezi jednotlivé programy a země. Od diplomatů zaznívá, že existuje reálná možnost, že lídři dnes dosáhnou dohody.
SLEDUJEME: Jednání byla přerušena a mají pokračovat ve 14:30. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy potvrdil na Twitteru, že účastníkům summitu předá novou variantu rozpočtu. Mělo by jít zřejmě o poslední návrh a pokus o dosažení dohody na nynější vrcholné schůzce.
Oficiální stanovisko ČR k novému návrhu rozpočtu EU zatím není známo. Podle kuloárních informací by ale Česko mělo dostat požadovaných 20 miliard eur na rozvoj chudších regionů, o které premiér Nečas žádal.
Nejnovější Van Rompuyův návrh ještě více seškrtal původní návrh Evropské komise, který o několik desítek miliard eur přesahoval bilion eur. Ovšem ani v případě, že se šéfové členských států EU dohodnou, není hospodaření unie jisté. Poslanci Evropského parlamentu, jehož souhlas je ke schválení rozpočtu také potřeba, už varovali, že pro něj nemusí hlasovat dostatečný počet zákonodárců. Někteří jeho zástupci totiž už dopředu nové úspory kritizovali.
„Potřebujeme rozpočet pro budoucnost, s jasným zaměřením na růst, inovaci a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé lidi. Potřebujeme umírněný rozpočet, s přihlédnutím k obtížné fiskální realitě v celé Evropě. Jsem přesvědčen, že budeme-li se snažit přistoupit na kompromis, pak Evropská unie bude takový rozpočet mít,“ řekl k zatím poslední známé verzi rozpočtu Van Rompuy.
Jak upozornil zpravodaj ČT v Bruselu Bohumil Vostal, pokud by byl nový návrh přijat, vůbec poprvé by unie hospodařila s nižším rozpočtem, než byl ten předcházející.
Pavel Telička, bývalý člen Evropské komise:
„Myslím si, že těch 960 miliard už je nezpochybnitelných. V závěrečných fázích jednání se bude hovořit spíše o struktuře rozpočtu – o jednotlivých částkách a kapitolách.“
Otázkou však zůstává, nakolik jeho návrh uspokojí hlasy dřívějších kritiků, k nimž patřila i Česká republika. Premiér Petr Nečas ještě ve čtvrtek při zahájení summitu hrozil vetem, přičemž ostrá slova zaznívala i z dalších stran. Jednotlivé delegace si teď detailně propočítávají, jaké konkrétní dopady by nový návrh měl na jejich národní státy.
Pro Česko jsou klíčové evropské dotace
Praha považuje za jednu z klíčových otázek kohezní politiku neboli prostředky vydávané v EU na rozvoj chudších oblastí. K nim patří i všechny české regiony s výjimkou Prahy. V současné finanční perspektivě 2007–2013 měla Česká republika ve fondech EU vyčleněno téměř 27 miliard eur (asi 680 miliard korun).
Milan Cabrnoch (ODS), poslanec Evropského parlamentu:
„Určitě je pozitivní, že se celkové výdaje snižují. Na druhou stranu, suma celkových výdajů není to úplně nejpodstatnější. Podle mého osobního názoru je podstatnější struktura výdajů – za co Evropská unie ty peníze utratí. Já plně podporuji to, že premiér mluví o vetu a že do toho vyjednávání jde tvrdě.“
Libor Rouček (ČSSD), poslanec Evropského parlamentu:
„Já myslím, že hrozba vetem není adekvátní. Před několika měsíci premiér Nečas požadoval razantní snížení celkového rozpočtu, podobně jako Britové, a potom z rozpočtu chce víc. S touto pozicí v podstatě nikdo v EU nesouhlasí. Potom se nemůžeme divit, že je nabídka pro Českou republiku tak nízká. Do této pozice se ale bohužel Česká republika dostala sama zásluhou vlády a my na tom budeme tratit desítky miliard korun.“
Podle návrhu předloženého nad ránem by měla ČR získat v novém sedmiletém období pro eurofondy určené na pomoc chudším regionům přibližně 20 miliard eur (kolem 505 miliard korun). I když je částka nižší než v předchozích sedmi letech, proti původnímu plánu, který Češi už před summitem kritizovali a kvůli němuž hrozili i vetem, narostla o zhruba 400 milionů eur (asi deset miliard korun).
S tím, že Česku prostředky klesnou, Nečasova vláda počítala. Mění se totiž struktura dlouhodobého rozpočtu a pravidla kohezní politiky. Významnou roli v tomto poklesu hraje i postupné bohatnutí ČR ve srovnání s nyní končícím rozpočtovým obdobím. Při minulém jednání v listopadu se hovořilo o možnosti získat z fondů EU zhruba 19,6 miliardy eur.
Van Rompuy, který vrcholným unijním schůzkám předsedá, nejprve ve čtvrtek několikrát odložil zahájení summitu, a to především kvůli dvoustranným jednáním se zástupci jednotlivých zemí. Ta probíhala průběžně prakticky celou noc. Bilaterální schůzku měl s Van Rompuyem i Nečas.
O dohodu na finančním rámci do konce tohoto desetiletí se premiéři či prezidenti poprvé pokusili už v loni listopadu. Tehdy však jejich schůzka úspěch nepřinesla. Mimo jiné se tak stalo kvůli tlaku na dodatečné škrty zaznívající od čistých plátců, tedy států platících do rozpočtu unie více, než z něj dostávají zpět ve formě nejrůznějších dotací či fondů.
