V Portugalsku a Řecku berou víc než u nás a vyprodukují toho méně. Firmy v Česku by mohly lidem přidat, míní Mládek

Nahrávám video
Jan Mládek v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Někteří podnikatelé si myslí, že do Česka pozvou pracovníky ze zahraničí, a až opadne současná konjunktura, tak je zase pošlou zpátky, ale takhle jednoduše to nefunguje. V Interview ČT24 na to upozornil bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) a zároveň odkázal na varovné příklady z minulosti.

Mládek konkrétně zmínil rok 2008, kdy i do Česka přicházelo pracovat mnoho lidí ze zahraničí. Bylo to v době vrcholící hospodářské konjunktury země. Už v prvním čtvrtletí 2009, po nástupu krize, ale spustil někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS) projekt dobrovolných návratů cizinců.

Stát jim tedy platil letenku a bonus 400 eur (tehdy skoro 11 tisíc korun) pro každého z nich, kdo se rozhodl republiku opustit. Do projektu se přihlásili zejména Mongolci, Uzbekové a z menší míry také Vietnamci a další národnosti. 

Druhý varovný příklad, který bývalý ministr průmyslu a obchodu v pořadu uvedl, byl z Kypru. Ten podle něho v minulosti umožnil značnému počtu Východoevropanů vstup do služeb. Ti zde vytlačili místní obyvatele starší padesáti let, protože „hoteliéři a restauratéři dali přednost mladým lidem“. Nakonec stát musel ekonomickou migraci přibrzdit, uvedl Mládek v reakci na současné stížnosti českých firem, že jim chybějící pracovníci brzdí další rozvoj, a je tedy nutno „dovézt cizince“. 

Když prodlužujeme věk odchodu do důchodu, je nutné myslet na to, co budou dělat lidé, kterým je přes šedesát let, aby také měli práci, dodal bývalý ministr. Stát musí počítat také s tím, že někteří zahraniční pracovníci si přivezou rodiny a někteří z nich tu zůstanou. „Abychom si potom, až opadne konjunktura a nebude zaměstnanost, nenadělali řadu problémů“. 

Mládek: Když cizinci, tak z bývalé Jugoslávie a postsovětského prostoru

K zaměstnávání cizinců Mládek uvedl, že je třeba, aby přišli imigranti ze zemí jazykově a kulturně blízkých. „To jsou země bývalého Sovětského svazu a bývalé Jugoslávie. Jsou schopni se bez problémů integrovat do české společnosti,“ uvedl Mládek. Podle něho jsou také signály, že i mladí Italové a Španělé mají zájem o některé pozice v Česku, protože doma obtížně shánějí práci. Dodal však, že primárním zájmem české vlády je a musí být, aby se postarala o vlastní občany a – jak zdůraznil – aby vlastní občané měli práci.  

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČT24

K současnému stavu rychlého růstu ekonomiky, vysoké zaměstnanosti, rostoucích mezd a „vyschlému trhu práce“ řekl, že u firem je ještě prostor pro růst mezd. Zaměstnanci mají – vzhledem k tomu, jak jsou produktivní – relativně malé mzdy. Nemůžeme mít platy jako v Německu, na to nemáme produktivitu, ale mohly by být o něco vyšší, než jsou, myslí si Mládek. 

Dokumentoval to na produktivitě práce, kde je Česko šestnácté v Evropské unii, zatímco ve výši platů na 21. místě. „Takže máme nižší platy, než odpovídá naší úrovni. V Portugalsku a Řecku berou více než u nás a vyprodukují toho méně,“ řekl. I proto se domnívá, že u firem v Česku je ještě prostor pro růst mezd. 

Potřebujeme cestovní mapu pro jádro, soudí exministr

K současnému dění kolem (ne)výstavby jaderných bloků uvedl, že mu dělá starosti. Podle něho by nová vláda měla jasně prohlásit, že má zájem je stavět, a představit časový harmonogram, cestovní mapu. „Pokud to vláda neudělá, nejlépe do konce roku, tak se snadno může stát, že ta výstavba jaderných boků nějak vyšumí,“ varoval. 

Připomněl, že v letech 2035 až 2037 bude končit životnost současných bloků. Přitom příprava a výstavba nových si vyžaduje hodně času a hrozí, že by se to nemuselo stihnout. 

Energetika
Zdroj: ČT24

Uvedl také, že na českou politiku má nepříznivý vliv i to, že Německo v roce 2022 zavře všechny své jaderné elektrárny. „Za takových podmínek se těžko staví nové bloky,“ řekl Mládek. Navíc z Unie odchází Velká Británie, která rozvoj jaderné energetiky podporovala. A ve Francii není tlak na další rozvoj jádra, země spíše některé elektrárny uzavře. 

V Česku není možné se vzhledem k přírodním podmínkám spoléhat na větrnou energii a další obnovitelné zdroje, jako třeba v Německu či Dánsku, soudí Mládek. Může to proto podle něj skončit výstavbou paroplynových elektráren, kde stačí čtyři roky od rozhodnutí po výstavbu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 3 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 12 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 17 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026
Načítání...