Problematický úsek dálnice D1 na Vysočině by měl být v polovině února připraven na provoz při 130kilometrové rychlosti. Uvedl to šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa. Dopravní omezení v kombinaci se sněžením v polovině prosince způsobily opakovaně kolaps provozu. Došlo zde i k výměně zhotovitele (konsorcia tří firem), který nyní poslal na ŘSD předžalobní výzvy a chce po něm uhradit ušlý zisk, řekl Kroupa.
V polovině února by se již mělo na úseku D1 u Humpolce jezdit plnou rychlostí, slibuje ředitelství dálnic
74 minut
Devadesátka ČT24: Průšvihy na D1 a vedení resortu dopravy
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) kvůli kolapsu na D1 čelil kritice z mnoha politických stran i od veřejnosti. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak dostával výzvy k odvolání ministra. V pondělí se oba sešli a jednali o situaci na komplikovaném úseku, o personálních otázkách však ne. Ke kritice na malý počet nově zprovozňovaných úseků dálnic oba uvádějí, že je to kvůli nedostatečné přípravě staveb za minulých ministrů.
Premiér Babiš v pondělí uvedl, že chce každý měsíc informovat veřejnost o postupu ve výstavbě dálnic. Zároveň se zastal Ťoka, pouze mu vytkl, že neprezentuje výsledky své práce. „Když dělá dobrou práci, a on dělá dobrou práci, tak to musí dát na vědomí. Jde o to, abychom to komunikovali,“ uvedl Babiš.
Co ještě čeká sporný úsek
D1 u Humpolce je od víkendu částečně průjezdná plně v obou pruzích. Úsek byl předtím zúžený kvůli opravám, které nabraly velké zpoždění.
Po opětovném rozšíření zúženého úseku bude podle Kroupy ještě nutné opravit kaverny a povrch dálnice, aby se dal úsek plnohodnotně využívat. „Zhotovitel by měl v příštím týdnu nastoupit. Podepisujeme smlouvu s vítězným uchazečem, který bude sanovat kaverny. Bude nastupovat do těch míst, kde jsme odstraňovali svodidla, a dál,“ řekl Kroupa na tiskové konferenci po jednání vlády i následně v pořadu Devadesátka ČT24. „Výsledkem by mělo být, že v polovině února bude celá stavba dálnice připravena na 130kilometrovou rychlost,“ doplnil.
- Dálnice byla zúžená kvůli opravě mezi 90. kilometrem u Humpolce a 104. kilometrem u Větrného Jeníkova. Úsek mezi 90. a 94. kilometrem byl součástí modernizace dálnice mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, práce na něm ale zatím vůbec nezačaly.
- Zakázku na modernizaci za 1,75 miliardy korun dostalo sdružení, jež tvořily česká firma Geosan Group, italská Toto Costruzioni Generali a kazašská SP Sine Midas Stroy. Spolupráce mezi ŘSD a sdružením na konci loňského roku skončila.
- Zdroj: ČTK
Ministr Ťok uvedl, že na tomto úseku se bohuže stalo něco, co se stát nemělo. Tedy že na nejkritičtějším místě nebylo možné kvůli dřívější verzi zákona o veřejných zakázkách sporné konsorium firem vyměnit a nahradit jinou společností.
„Hledáme teď možnost, abychom mohli tu dálnici rychle předat jinému zhotoviteli a využít pro to přímé zadání. Konzultujeme tuto metodu s ÚOHS (Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže), abychom neudělali chybu a předešli tomu, že se dálnice bude opětně soutěžit,“ uvedl na tiskové konferenci Ťok. Ten je nyní druhým nejdéle sloužícím ministrem dopravy a 25. ledna může „předhonit“ bývalého ministra Milana Šimonovského (KDU-ČSL).
Šimonovský
První místopředseda poslaneckého klubu a člen podvýboru pro dopravu Jiří Mihola (KDU-ČSL) v pořadu řekl na adresu ŘSD, že „jsme svědky fatálních selhávání. Léta se slibují velké posuny ve výstavbě dálnic a nic moc se neděje“.
Kritizoval jednak prosincovou krizi na D1, kdy několik hodin mrzli děti a senioři, i pomalou výstavbu dálnic. Zdůraznil navíc, že jde o dlouhodobou krizi, a ukazoval dopis ze září 2015, v němž kritizoval tehdejší katastrofální, nebezpečné situace. Například to, že byl občas k dispozici na D1 jen jeden jízdní pruh či různé asynchronní kroky ŘSD. Poukazoval také na to, že dnes ŘSD pracuje s termíny jako kalamitní sníh v prosinci, kdy se to musí očekávat.
Kroupa trval na svém, že jde o kalamitní úsek. V Německu podle něho za podobné situace podobý úsek uzavřou, sníh vyhrnou a pak opět zprovozní. „ U nás je snaha to za každou cenu udržet,“ dodal. Připomněl i problémy s kamiony, které úsek blokovaly.
Kroupa také v pořadu uvedl, že „pokud se nestane něco zásadně jiného, než máme dnes nastaveno,“ bude do roku 2050 v Česku hotova kompletní dálniční síť.
To v pořadu na základě analýzy z roku 2017 zpochybnil mluvčí Nejvyššího kontrolního úřadu Václav Kešner, protože se nyní otvírá jen málo nových úseků dálnic. V analýze se uváděly například problémy s přípravou staveb, získáváním územních rozhodnutí či stavebních povolení. „Je nutno udělat radikální změny, abychom mohli za pár let mluvit o pozitivních výsledcích,“ dodal.
Poslanec a předseda podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO) zmínil současnou příznivou situaci s financováním nových úseků dálnic. Dopravní stavba, která bude připravena, bude mít zároveň připraveny finance, podtrhl.
Dálnice
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví ČR Jiří Nouza kritizoval stav v minulosti, kdy se všechny stavby soutěžily na nejnižší cenu a nedbalo se při tom na kvalitu dodavatelů.
Karel Pospíšil z Centra dopravního výzkumu k tomu řekl, že dnes už zákon umožňuje větší volnost. Tedy vyloučit uchazeče, se kterým jsou špatné zkušenosti, a přihlédnout k nabízené rychlosti prací. „V poslední době se již ve výběrových řízeních dostávají kvalitativní podmínky. A postupně se to zlepšuje,“ doplnil.
