V Petrohradu začíná vlivné ekonomické fórum. „Hostina během moru,“ píše BBC

Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek „mezinárodní“. Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o „hostinu během moru“.

Letos prezident Vladimir Putin poslal účastníkům PMEF zdravici nezvykle brzy – deset dní před zahájením. Mírumilovnost, obvykle příznačná v danou chvíli, končí ve zdravici ve chvíli, kdy Putin znovu začíná nadávat těm, které dříve označoval za „západní partnery“, a podruhé za sebou během pár dní obvinil Evropu a USA z vytvoření potravinové krize ve světě.

K potravinové tísni (způsobené ruským vpádem na Ukrajinu a omezením jejích zemědělských možností) podle ruského prezidenta vedly „mnohaleté chyby západních zemí v ekonomické politice“ a „nelegitimní sankce“. V Putinově perspektivě světu hrozí nedostatek potravin, protože USA za pandemie spustily „tiskařský stroj“ (na peníze) na pomoc ekonomice a Evropané příliš propadli zelené energetice a zřekli se dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu.

Konfliktní „mírumilovné“ poselství šéfa Kremlu ovšem není podle BBC jedinou podivností fóra ročníku 2022, který se uskuteční na pozadí palby děl a tanků na Ukrajině.

Povinné prvky fóra

Povinným prvkem PMEF zlatých časů putinovské éry byl vždy představitel velmoci soupeřící s Ruskem. A ještě lépe několik z nich. V roce 2011 na fórum přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. V roce 2013 čestným hostem byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte. Ani anexe Krymu neovlivnila přání světových vůdců podebatovat za bílých nocí s Putinem; v roce 2015 na fórum přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching (a opět v roce 2019) a řecký premiér Alexis Tsipras, v roce 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron a japonský premiér Šinzó Abe.

Na „válečném“ fóru 2022 se představí hlavy samozvaných „republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) a také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Země, ve které Rusko doufá po radikální roztržce se Západem, naopak vyšlou velmi skromné delegace: Indii zastoupí ministr zdravotnictví, Spojené arabské emiráty ministr zahraničního obchodu. V kuloárech PMEF ale bude možné narazit na představitele Talibanu, což je organizace zakázaná v Rusku jako teroristická: na fórum přijede afghánský chargé d'affaires z Moskvy.

Prezence v utajení

Dalším povinným prvkem PMEF vždy byla přítomnost šéfů největších světových společností; režim neoficiálně označoval fórum za „ruský Davos“. V různých dobách na PMEF přijížděli šéfové takových symbolů světového byznysu, jako je Coca-Cola, ExxonMobil, Total a Siemens. Rusové přicházeli poslechnout si vystoupení kryptomilionáře Vitalika Buterina či zakladatele Alibaby Jacka Maa.

Organizátor fóra 2022 ze zvyku informuje o hostech ze 127 zemí, včetně Velké Británie, Německa a USA. Ale bude těžší zjistit, kdo je kdo. Některé firmy v obavě ze sankcí žádaly maximálně utajit své zástupce na fóru, a proto žádají neuvádět název firmy na visačce, což samozřejmě protiřečí hlavnímu smyslu fóra, navazování kontaktů. 

Exkluzivnost „ruského Davosu“ vždy zdůrazňovala zábavní část programu. V centru Petrohradu se každý rok konal koncert se vstupem zdarma a s tribunou pro VIP hosty. V nejlepších letech tu hráli Scorpions, Roger Waters, Duran Duran a Sting. Letos obyvatele Petrohradu a návštěvníky budou bavit „hvězdy ruského rozhlasu“. Kromě koncertu se hosté mohli bavit na spoustě večírků. Letos tu měla vystupovat skupina Bi-2, ale zrušili ji poté, co odmítla hrát na pozadí s písmenem Z, což je hlavní symbol války, anebo, jak říkají v Rusku, „speciální operace“.

Sankcemi zavalená „země možností“

Podnikatelský program PMEF vždy jen částečně odrážel realitu v ruské ekonomice: dominovaly klady a výrazy jako „tvůrčí klastr“. V programu 2022 názvy některých zasedání vypadají prazvláštně. Například jedno se má nazývat „Jak získat vízum do země možností“, pod čímž se rozumí Rusko.

„Jaké možnosti nyní mají v Rusku talentovaní zahraniční specialisté? Skutečně mohou v dnešních podmínkách cizinci získat občanství v zemi možností?“ praví se ve vysvětlení, o co půjde, a v seznamu řečníků je avizována mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Na dalším zasedání, věnovaném fake news, kromě Zacharovové vystoupí komici Vovan a Lexus. K dalším bodům fóra patří „diktatura neoliberalismu očima ruských krajanů“ či „Vyrobeno v Rusku: spotřebitelské a podnikatelské vlastenectví ve službě nahrazení dovozu“.

Snídaně u Sberbank

Poprvé od začátku války se sejdou ekonomičtí členové vlády k víceméně svobodné debatě – nejprve na speciálním ekonomickém zasedání, pak na snídani Sberbanky, kde si dříve prorežimní liberálové typu Germana Grefa či Alexeje Kudrina dovolovali volnomyšlenkářství. Není jasné, zda je to přípustné i nyní, kdy někdejší „liberál“ Dmitrij Medvěděv se přerodil div ne v největšího „jestřába“.

Kromě abstraktního a maximálně pozitivního programu, který se pečlivě vyhýbá dokonce i výrazu „speciální operace“, se nezměnila tužba státních firem a regionů šokovat svými stánky. Jejich cena opět vzrostla. Z těch, kdo netají cenu svých ambicí, bezprecedentní štědrost předvedla Baškirskaja sodovaja kompanija, která se před rokem vrátila do vlastnictví státu. Svůj stánek na PMEF zařídila za bezmála 400 milionů rublů (asi 166 milionů Kč).

Gazprom od roku 2019 staví na každém PMEF „prezentační kancelář“ šéfa společnosti Alexeje Millera s veřejnou a neveřejnou zónou. V roce 2019 stála okolo 90 milionů, letos zdražila na 114 milionů rublů (47 milionů Kč).

Slepota vůči moru, míní sociolog

PMEF je v nynější situaci „způsob, jak normalizovat válečný stav, ve kterém Rusko bude ještě dlouhou dobu“, míní sociolog Konstantin Gaaze. Hostina během moru je metaforou zběsilého, zoufalého veselí, jehož intenzita je podmíněna pochopením, že okolo je mor a smrt. Smrt ale neobchází hosty PMEF, a proto ji podle sociologa lze spíše označit za pokus o slepotu vůči moru během morové epidemie.

Pro „důležité lidi“ z ruské elity je účast na fóru povinná. „Válka rozbila hranice starých politických táborů, které beztak rychle chátraly po ústavní reformě. Proto PMEF je také důvod vyjádřit solidaritu s kolegy z vládnoucí třídy či jejího servisu a zapomenout na dřívější spory. A je to taky příležitost předvést okázalou loajalitu,“ říká Gaaze.

Nikoliv náhodou zůstává v názvu fóra „mezinárodní“. Kreml chce předvést, že i přes částečnou izolaci v žádné izolaci není. „A to mají dokázat třeba vůdci DNR a LNR,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 19 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026
Načítání...