V Petrohradu začíná vlivné ekonomické fórum. „Hostina během moru,“ píše BBC

Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek „mezinárodní“. Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o „hostinu během moru“.

Letos prezident Vladimir Putin poslal účastníkům PMEF zdravici nezvykle brzy – deset dní před zahájením. Mírumilovnost, obvykle příznačná v danou chvíli, končí ve zdravici ve chvíli, kdy Putin znovu začíná nadávat těm, které dříve označoval za „západní partnery“, a podruhé za sebou během pár dní obvinil Evropu a USA z vytvoření potravinové krize ve světě.

K potravinové tísni (způsobené ruským vpádem na Ukrajinu a omezením jejích zemědělských možností) podle ruského prezidenta vedly „mnohaleté chyby západních zemí v ekonomické politice“ a „nelegitimní sankce“. V Putinově perspektivě světu hrozí nedostatek potravin, protože USA za pandemie spustily „tiskařský stroj“ (na peníze) na pomoc ekonomice a Evropané příliš propadli zelené energetice a zřekli se dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu.

Konfliktní „mírumilovné“ poselství šéfa Kremlu ovšem není podle BBC jedinou podivností fóra ročníku 2022, který se uskuteční na pozadí palby děl a tanků na Ukrajině.

Povinné prvky fóra

Povinným prvkem PMEF zlatých časů putinovské éry byl vždy představitel velmoci soupeřící s Ruskem. A ještě lépe několik z nich. V roce 2011 na fórum přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. V roce 2013 čestným hostem byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte. Ani anexe Krymu neovlivnila přání světových vůdců podebatovat za bílých nocí s Putinem; v roce 2015 na fórum přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching (a opět v roce 2019) a řecký premiér Alexis Tsipras, v roce 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron a japonský premiér Šinzó Abe.

Na „válečném“ fóru 2022 se představí hlavy samozvaných „republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) a také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Země, ve které Rusko doufá po radikální roztržce se Západem, naopak vyšlou velmi skromné delegace: Indii zastoupí ministr zdravotnictví, Spojené arabské emiráty ministr zahraničního obchodu. V kuloárech PMEF ale bude možné narazit na představitele Talibanu, což je organizace zakázaná v Rusku jako teroristická: na fórum přijede afghánský chargé d'affaires z Moskvy.

Prezence v utajení

Dalším povinným prvkem PMEF vždy byla přítomnost šéfů největších světových společností; režim neoficiálně označoval fórum za „ruský Davos“. V různých dobách na PMEF přijížděli šéfové takových symbolů světového byznysu, jako je Coca-Cola, ExxonMobil, Total a Siemens. Rusové přicházeli poslechnout si vystoupení kryptomilionáře Vitalika Buterina či zakladatele Alibaby Jacka Maa.

Organizátor fóra 2022 ze zvyku informuje o hostech ze 127 zemí, včetně Velké Británie, Německa a USA. Ale bude těžší zjistit, kdo je kdo. Některé firmy v obavě ze sankcí žádaly maximálně utajit své zástupce na fóru, a proto žádají neuvádět název firmy na visačce, což samozřejmě protiřečí hlavnímu smyslu fóra, navazování kontaktů. 

Exkluzivnost „ruského Davosu“ vždy zdůrazňovala zábavní část programu. V centru Petrohradu se každý rok konal koncert se vstupem zdarma a s tribunou pro VIP hosty. V nejlepších letech tu hráli Scorpions, Roger Waters, Duran Duran a Sting. Letos obyvatele Petrohradu a návštěvníky budou bavit „hvězdy ruského rozhlasu“. Kromě koncertu se hosté mohli bavit na spoustě večírků. Letos tu měla vystupovat skupina Bi-2, ale zrušili ji poté, co odmítla hrát na pozadí s písmenem Z, což je hlavní symbol války, anebo, jak říkají v Rusku, „speciální operace“.

Sankcemi zavalená „země možností“

Podnikatelský program PMEF vždy jen částečně odrážel realitu v ruské ekonomice: dominovaly klady a výrazy jako „tvůrčí klastr“. V programu 2022 názvy některých zasedání vypadají prazvláštně. Například jedno se má nazývat „Jak získat vízum do země možností“, pod čímž se rozumí Rusko.

„Jaké možnosti nyní mají v Rusku talentovaní zahraniční specialisté? Skutečně mohou v dnešních podmínkách cizinci získat občanství v zemi možností?“ praví se ve vysvětlení, o co půjde, a v seznamu řečníků je avizována mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Na dalším zasedání, věnovaném fake news, kromě Zacharovové vystoupí komici Vovan a Lexus. K dalším bodům fóra patří „diktatura neoliberalismu očima ruských krajanů“ či „Vyrobeno v Rusku: spotřebitelské a podnikatelské vlastenectví ve službě nahrazení dovozu“.

Snídaně u Sberbank

Poprvé od začátku války se sejdou ekonomičtí členové vlády k víceméně svobodné debatě – nejprve na speciálním ekonomickém zasedání, pak na snídani Sberbanky, kde si dříve prorežimní liberálové typu Germana Grefa či Alexeje Kudrina dovolovali volnomyšlenkářství. Není jasné, zda je to přípustné i nyní, kdy někdejší „liberál“ Dmitrij Medvěděv se přerodil div ne v největšího „jestřába“.

Kromě abstraktního a maximálně pozitivního programu, který se pečlivě vyhýbá dokonce i výrazu „speciální operace“, se nezměnila tužba státních firem a regionů šokovat svými stánky. Jejich cena opět vzrostla. Z těch, kdo netají cenu svých ambicí, bezprecedentní štědrost předvedla Baškirskaja sodovaja kompanija, která se před rokem vrátila do vlastnictví státu. Svůj stánek na PMEF zařídila za bezmála 400 milionů rublů (asi 166 milionů Kč).

Gazprom od roku 2019 staví na každém PMEF „prezentační kancelář“ šéfa společnosti Alexeje Millera s veřejnou a neveřejnou zónou. V roce 2019 stála okolo 90 milionů, letos zdražila na 114 milionů rublů (47 milionů Kč).

Slepota vůči moru, míní sociolog

PMEF je v nynější situaci „způsob, jak normalizovat válečný stav, ve kterém Rusko bude ještě dlouhou dobu“, míní sociolog Konstantin Gaaze. Hostina během moru je metaforou zběsilého, zoufalého veselí, jehož intenzita je podmíněna pochopením, že okolo je mor a smrt. Smrt ale neobchází hosty PMEF, a proto ji podle sociologa lze spíše označit za pokus o slepotu vůči moru během morové epidemie.

Pro „důležité lidi“ z ruské elity je účast na fóru povinná. „Válka rozbila hranice starých politických táborů, které beztak rychle chátraly po ústavní reformě. Proto PMEF je také důvod vyjádřit solidaritu s kolegy z vládnoucí třídy či jejího servisu a zapomenout na dřívější spory. A je to taky příležitost předvést okázalou loajalitu,“ říká Gaaze.

Nikoliv náhodou zůstává v názvu fóra „mezinárodní“. Kreml chce předvést, že i přes částečnou izolaci v žádné izolaci není. „A to mají dokázat třeba vůdci DNR a LNR,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 10 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 22 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...