V kauze LIBOR obviněno dalších devět bank včetně Bank of America

New York - Dalšími devíti předvoláními se zabývá prokuratura států New York a Connecticut v kauze manipulace s mezibankovní sazbou LIBOR, uvedl americký list Wall Street Journal. Celkový počet bankovních institucí, které podléhají americkému vyšetřování, se tak vyšplhal na šestnáct. Skandál kolem sazby LIBOR má zatím jednu oběť, a to britskou Barclays. V kauze však figurují i jiné velké finanční domy - Bank of America, Credit Suisse, UBS nebo Société Générale.

Skandál kolem manipulací sazby LIBOR vyvolal diskuse o jeho věrohodnosti, ale také vyšetřování, které finanční instituce do něj byly zapleteny. I když jde o britskou sazbu, pustily se do vyšetřování i Spojené státy. Již dříve rozeslala prokuratura amerických států New York a Connecticut obsílky sedmi bankám, nyní tak ale učinila v dalších devíti případech. Pokud se potvrdí účast bank na manipulaci se sezbou LIBOR, hrozí bankovním domům žaloba kvůli porušení antimonopolních zákonů a obžalování z podvodu.

Předvolané banky:

Nově:
Bank of America, Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ, Credit Suisse Group AG, Lloyds Banking Group, Rabobank Groep NV, Royal Bank of Canada, Société Générale, Norinchukin Bank, West LB AG.

Již dříve: 
Citigroup, Barclays, Deutsche Bank, JPMorgan Chase & Co, HSBC, Royal Bank of Scotland a UBS. 

Barclays už dostala kvůli LIBORu pokutu

Skandál kolem sazby LIBOR má zatím jednu oběť, a to britskou Barclays. Té úřady v USA a Velké Británii nedávno vyměřily pokutu kolem 453 milionů dolarů (asi 9,2 miliardy Kč) za to, že v letech 2005 až 2009 předkládala nepravdivé informace, aby držela sazbu LIBOR nízko.

Banka Barclays připustila, že čísla, která bankovní asociaci v minulosti předávala, byla nižší, než by odpovídalo skutečnosti. Chovala se tak i v roce 2008, tedy v době, kdy vrcholila finanční krize. Nepravdivé údaje tak bance pomohly v tom, že před úřady a konkurencí vypadalo její finanční zdraví lépe, než jaké ve skutečnosti bylo.

Švýcarská UBS v povinných materiálech pro burzovní orgány a další regulační úřady 31. července oznámila, že ji začaly vyšetřovat některé instituce včetně prokuratur. Důvodem je rovněž podezření, že banka mohla manipulovat se sazbou LIBOR.

Barclays
Zdroj: Lefteris Pitarakis/AP/ČTK

LIBOR je průměrná úroková sazba, za niž jsou si banky navzájem ochotny půjčovat na londýnském mezibankovním trhu. Používá se po celém světě jako měřítko pro stanovení sazby pro deriváty a další finanční produkty v objemu zhruba 350 bilionů dolarů. Malá změna sazby může mít velký dopad na výši účtovaných úrokových sazeb. 

Kritiku sklidil i americký ministr financí

Kritiku kvůli skandálu se sazbami LIBOR sklidil od amerických zákonodárců už i tamní ministr financí Timothy Geithner. Podle kongresmanů na informace o manipulacích reagoval chabě. Geithner ve výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů tvrdil, že se o problému se sazbami LIBOR dozvěděl na jaře 2008, kdy byl prezidentem newyorské pobočky americké centrální banky (Fed), hlavního orgánu pro dohled nad bankami a peněžními trhy. Z dokumentů Fedu však plyne, že britská banka Barclays, která se v červnu jako první k manipulacím se sazbami přiznala, upozorňovala činitele Fedu na tyto praktiky již v srpnu 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 1 hhodinou

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 3 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 9 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.