V Česku se v létě ubytovalo o 13 procent lidí víc než loni. Proti době před pandemií ale stále chybějí cizinci

6 minut
Události: Jak jsou na tom ekonomicky služby a cestovní ruch
Zdroj: ČT24

Podstatně více lidí než loni přijelo letos v létě do ubytovacích zařízení v Česku. Ve srovnání s dobou před pandemií covidu-19 byl ale zájem nižší, uvedl Český statistický úřad. Meziročně hlásí hotely či penziony za třetí čtvrtletí o 12,5 procenta více hostů, oproti roku 2019 o deset procent méně.

V českých hotelech, penzionech a kempech se už letos ubytovalo přes osm a půl milionu turistů. Drtivá většina - konkrétně šest milionů a sedm set tisíc - přitom přijela ve třetím čtvrtletí. Oproti létu 2020 přibylo hostů z Česka i ze zahraničí, těch bylo bezmála o čtvrtinu (22,5 procenta) více.

Zároveň ale je zejména z počtu zahraničních turistů patrné, že cestovní ruch letos v létě stále významně ovlivňovala pandemie. Zatímco Čechů se ubytovalo více nejenom ve srovnání s loňským, ale i předloňským létem, cizinců bylo ve srovnání s rokem 2019 o dvaašedesát procent méně.

30 minut
Byznys ČT24 – Cestovní ruch v Česku ožívá
Zdroj: ČT24

Dominovala německá klientela

Nejvíce turistů ze zahraničí, kteří se v Česku v létě ubytovali, přijelo z Německa. Oproti roku 2020 jich ovšem bylo o desetinu méně – celkem 375 tisíc za čtvrt roku. Dál následují Slováci, Poláci, s odstupem pak turisté z Nizozemska, Rakouska, Itálie a Francie. Co se týče mimoevropských zemí, nejvíc hostů přijelo ze Spojených států. Velmi výrazně pak v meziročním srovnání vzrostly počty návštěvníků z Izraele. Těch přijelo skoro sedmatřicet tisíc.

obrázek
Zdroj: ČT24

Významněji si letos polepšily hotely, v nichž se ubytovalo ve třetím čtvrtletí o 26,5 procenta více hostů než loni, zatímco do penzionů přijelo o necelou desetinu (9,6 procenta) lidí více. Větší zájem než loni byl i o lázně, hostů bylo o desetinu více. Naopak kempy si oproti létu 2020 poněkud pohoršily, letos se v nich ubytovalo o 3,7 procenta hostů méně. 

Nejvíc turistů letos přijelo do Prahy. Zájem o ubytování v hlavním městě se zvýšil o bezmála dvaačtyřicet procent a polepšilo si co se týče počtu domácích i zahraničních návštěvníků. Následoval Jihomoravský a Jihočeský kraj. Tam ale stále chybí turisté ze zahraničí. Jejich výraznější výpadek letos hlásí třeba také Královéhradecký, Liberecký nebo Karlovarský kraj. 

Ve většině dalších krajů bylo letos asi o desetinu turistů více než loni, v Ústeckém a Libereckém kraji však byl meziroční nárůst pouze dvouprocentní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...