Úřad práce otevřel v dolech OKD poradny. Pomohou zaměstnancům najít nové místo

7 minut
Studio ČT24: Poradenská centra Úřadu práce v OKD
Zdroj: ČT24

Úřad práce otevřel v prostorech těžební společnosti OKD na Karvinsku tři mobilní poradenská střediska. Zaměstnancům, kterých by se v příštích měsících mohlo týkat propouštění, budou zástupci úřadu poskytovat cíleně zaměřené služby, tak aby do evidence uchazečů o práci buď vůbec nemuseli, nebo jen na nezbytně nutnou dobu. OKD má na konci února ukončit těžbu v dolech Darkov a ČSA a propustit zhruba dva tisíce lidí.

Specialisté Úřadu práce proberou se zaměstnanci OKD jejich konkrétní situaci a seznámí je s nabídkou volných pracovních míst v regionu i v celém Česku. „Na základě znalosti struktury propouštěných zaměstnanců v první vlně se budeme snažit vytipovat vhodná pracovní místa pro konkrétní klienty. Zároveň zájemcům poskytneme aktuální přehled rekvalifikačních kurzů. Tak abychom maximálně podpořili jejich šance na nové pracovní uplatnění,“ uvedl ředitel krajské pobočky úřadu v Ostravě Petr Prokop.

Mluvčí Úřadu práce uvedla, že v kraji je o rekvalifikace značný zájem a za prvních devět měsíců letošního roku se do nich zařadilo více než tisíc lidí. „Nejžádanější jsou v tomto regionu rekvalifikační kurzy zaměřené na rozšíření řidičského průkazu o skupinu C a o rekvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách. Zvýšená poptávka je i po kurzech z oblasti služeb,“ řekla mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Osvědčil se program Nová šichta

S hledáním nového zaměstnání budou propouštěným pracovníkům pomáhat i personalisté OKD. Ve firmě od roku 2014 funguje program Nová šichta, kontaktní kanceláře jsou na všech dolech. „Už jsme zaznamenali zvýšené množství dotazů. Je to individuální, každý má jiné dotazy, potřebuje jiné informace,“ řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Odborníci se podle ní snaží pomáhat propouštěným lidem tak, aby se jich do evidence úřadu práce dostalo co nejméně.

„Naši personalisté nejčastěji pomáhají zpracovávat zájemcům životopis, pomáhají s orientací na trhu práce i s vyhledáváním vhodných pracovních nabídek. V případě zájmu připravíme zájemce i na pohovor a zajistíme i externí sociální a psychologické poradenství,“ uvedla personální ředitelka OKD Radka Naňáková.

„Tento program se nejvíce osvědčil při útlumu Dolu Paskov v roce 2017, kdy se zaregistrovalo přes tři sta třicet lidí. Všem jsme pomohli. Jedná se o individuální péči o každého zaměstnance podle jeho potřeb,“ uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.

Jednotlivé části OKD budou postupně přecházet pod státní podnik Diamo a stejně tak zaměstnanci, kterých se bude týkat propouštění. Část zaměstnanců zůstane v Diamu a bude pracovat na útlumu dolů. V první vlně dostane v lednu výpovědi 550 lidí. Další, kterých bude podle předsedy Sdružení hornických odborů Jiří Waloszek okolo 1600, odejdou po uzavření dolů Darkov a ČSA.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Uhlí těží na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Těžba v posledních dolech má skončit na konci roku 2022. I s pracovníky dodavatelských firem v dolech pracuje přes sedm tisíc lidí.

Vyhledávat investory má i CzechInvest

Sociální dopady postupného útlumu využívání uhlí v České republice probrala na svém prvním listopadovém jednání také tripartita. Cílem opatření, která souvisejí s útlumem těžby ve společnostech OKD a Sokolovská uhelná, má být snížení negativních sociálních dopadů na propouštěné zaměstnance a jejich rodinné příslušníky.

„Požádali jsme, aby se do celé akce zapojil CzechInvest, aby vyhledával vhodné investory pro toto období a tuto oblast. Například v Sokolovské uhelné to znamená do konce roku ztrátu osmi set míst plus dalších dvě stě. Jsou to lidé, kteří mají vysoké výdělky, a tudíž by to mohlo znamenat pro region velmi vážnou situaci,“ řekl předseda ČMKOS Josef Středula. Podle něj je komunikace s ministerstvy na toto téma dobrá.

35 minut
Brífink po jednání tripartity 2. listopadu
Zdroj: ČT24

Na pomoc Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji je zaměřen také program RE:START ministerstva pro místní rozvoj. To na konci minulého týdne uvedlo, že v souvislosti s programem se předpokládá realizace řady opatření s předpokládanou částkou do roku 2030 až 68 miliard korun. Dosud byla realizována opatření, v rámci kterých se podařilo v regionech získat na projekty osm miliard korun z národních i evropských zdrojů.

Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) před dvěma týdny po jednání takzvané uhelné komise uvedl, že datum útlumu využívání uhlí v Česku doporučí komise vládě na svém příštím zasedání v polovině listopadu. Kabinet by pak měl do konce roku rozhodnout. Zvažovány jsou podle Havlíčka roky 2033, 2038 a 2043.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...