Unie má plán, jak dosáhnout na daně Facebooku nebo Googlu. Platit budou všude, kde mají uživatele

Členské země Evropské unie by mohly v budoucnu danit zisky velkých digitálních firem vytvořené na jejich území tak, aby tyto firmy přispívaly do veřejných financí podobně jako „kamenné“ a off-line podniky. Návrh reformy pravidel pro zdanění právnických osob představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

„Naše zastaralá pravidla z dob před zavedením internetu neumožňují členským státům zdaňovat ty digitální společnosti působící v Evropě, které zde mají zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení,“ vysvětlil komisař.

Taková situace podle něj oslabuje základ daně, což pro členské státy představuje „stále se zvětšující černou díru, ve které mizí veřejné příjmy“. Jak vysoká by daň měla být, zatím není jasné.

Členským zemím, které o daňových otázkách rozhodují jednomyslně, Komise podle Moscoviciho prakticky nabízí právní definici „digitální přítomnosti“ firmy na území členského státu pro potřeby firemního danění. „Společnost bude možné na základě jejích digitálních aktivit na území státu danit i bez toho, že by byla v zemi fyzicky přítomna,“ vysvětlil komisař.

Cílem novely je, aby zisky firem jako Google či Facebook byly registrovány a daněny všude tam, kde podniky mají uživatele, ačkoli tam třeba nejsou fyzicky přítomny a vše se odehrává jen na internetu.

Věc se má týkat společností, které splňují jednu z následujících podmínek: roční příjmy v dané členské zemi buď přesahují sedm milionů eur (asi 175 milionů korun), firma má v zemi za daňové období přes 100 000 uživatelů nebo uzavřela za daňové období s jinými firmami více než 3000 smluv o poskytování digitálních služeb.

Nová pravidla také mění způsob, jakým budou zisky rozděleny mezi jednotlivé státy bloku. Systém má lépe odrážet okolnosti toho, jak podniky vytvářejí on-line hodnotu - například v závislosti na tom, kde se nacházel uživatel v době, kdy službu využíval.

Opatření by podle Komise mohlo být nakonec zahrnuto do budoucího společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, označovaného jako CCTB.

Moscovici navrhl i nepřímou tříprocentní daň z prodeje reklamy a dat

Další návrh, který ve středu Komise přijala a předkládá k diskusi, zavádí pro některé digitální aktivity prozatímní daň. Tato nepřímá daň by mohla zemím umožnit danit příjmy z prodeje reklamního prostoru na internetu, z digitálních zprostředkovatelských aktivit či z prodeje dat o uživatelích.

Příjmy z daní by vybíraly ty členské státy, kde se uživatelé nacházejí, a týkaly by se pouze společností s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem ve výši 750 milionů eur (skoro 19 miliard korun) a s příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun). Tím se zajistí, aby menší začínající a rychle se rozvíjející podniky nebyly tímto opatřením nijak zatíženy.

Pokud bude sazba daně tři procenta, odhadované příjmy pro členské státy by dosáhly ročně až pěti miliard eur (asi 125 miliard korun), uvedla ve středu Evropská komise.

O možném lepším zdanění velkých internetových gigantů budou ve čtvrtek v Bruselu hovořit také šéfové států a vlád Evropské unie. Návrh, který ve středu Komise přijala, bude součástí debaty, upozornil Moscovici.

Zatímco digitální firmy dnes platí v Evropě na daních jen v průměru 9,5 procenta, „kamenné“ firmy odvádějí v průměru přes 23 procent, upozornil web CNBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 6 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 7 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 20 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 22 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 22 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...