Unie má plán, jak dosáhnout na daně Facebooku nebo Googlu. Platit budou všude, kde mají uživatele

Členské země Evropské unie by mohly v budoucnu danit zisky velkých digitálních firem vytvořené na jejich území tak, aby tyto firmy přispívaly do veřejných financí podobně jako „kamenné“ a off-line podniky. Návrh reformy pravidel pro zdanění právnických osob představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

„Naše zastaralá pravidla z dob před zavedením internetu neumožňují členským státům zdaňovat ty digitální společnosti působící v Evropě, které zde mají zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení,“ vysvětlil komisař.

Taková situace podle něj oslabuje základ daně, což pro členské státy představuje „stále se zvětšující černou díru, ve které mizí veřejné příjmy“. Jak vysoká by daň měla být, zatím není jasné.

Členským zemím, které o daňových otázkách rozhodují jednomyslně, Komise podle Moscoviciho prakticky nabízí právní definici „digitální přítomnosti“ firmy na území členského státu pro potřeby firemního danění. „Společnost bude možné na základě jejích digitálních aktivit na území státu danit i bez toho, že by byla v zemi fyzicky přítomna,“ vysvětlil komisař.

Cílem novely je, aby zisky firem jako Google či Facebook byly registrovány a daněny všude tam, kde podniky mají uživatele, ačkoli tam třeba nejsou fyzicky přítomny a vše se odehrává jen na internetu.

Věc se má týkat společností, které splňují jednu z následujících podmínek: roční příjmy v dané členské zemi buď přesahují sedm milionů eur (asi 175 milionů korun), firma má v zemi za daňové období přes 100 000 uživatelů nebo uzavřela za daňové období s jinými firmami více než 3000 smluv o poskytování digitálních služeb.

Nová pravidla také mění způsob, jakým budou zisky rozděleny mezi jednotlivé státy bloku. Systém má lépe odrážet okolnosti toho, jak podniky vytvářejí on-line hodnotu - například v závislosti na tom, kde se nacházel uživatel v době, kdy službu využíval.

Opatření by podle Komise mohlo být nakonec zahrnuto do budoucího společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, označovaného jako CCTB.

Moscovici navrhl i nepřímou tříprocentní daň z prodeje reklamy a dat

Další návrh, který ve středu Komise přijala a předkládá k diskusi, zavádí pro některé digitální aktivity prozatímní daň. Tato nepřímá daň by mohla zemím umožnit danit příjmy z prodeje reklamního prostoru na internetu, z digitálních zprostředkovatelských aktivit či z prodeje dat o uživatelích.

Příjmy z daní by vybíraly ty členské státy, kde se uživatelé nacházejí, a týkaly by se pouze společností s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem ve výši 750 milionů eur (skoro 19 miliard korun) a s příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun). Tím se zajistí, aby menší začínající a rychle se rozvíjející podniky nebyly tímto opatřením nijak zatíženy.

Pokud bude sazba daně tři procenta, odhadované příjmy pro členské státy by dosáhly ročně až pěti miliard eur (asi 125 miliard korun), uvedla ve středu Evropská komise.

O možném lepším zdanění velkých internetových gigantů budou ve čtvrtek v Bruselu hovořit také šéfové států a vlád Evropské unie. Návrh, který ve středu Komise přijala, bude součástí debaty, upozornil Moscovici.

Zatímco digitální firmy dnes platí v Evropě na daních jen v průměru 9,5 procenta, „kamenné“ firmy odvádějí v průměru přes 23 procent, upozornil web CNBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 4 mminutami

ŽivěVláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 15 mminutami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 2 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43
Načítání...