Unie má plán, jak dosáhnout na daně Facebooku nebo Googlu. Platit budou všude, kde mají uživatele

Členské země Evropské unie by mohly v budoucnu danit zisky velkých digitálních firem vytvořené na jejich území tak, aby tyto firmy přispívaly do veřejných financí podobně jako „kamenné“ a off-line podniky. Návrh reformy pravidel pro zdanění právnických osob představil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici.

„Naše zastaralá pravidla z dob před zavedením internetu neumožňují členským státům zdaňovat ty digitální společnosti působící v Evropě, které zde mají zanedbatelné či prakticky žádné tradiční fyzické zastoupení,“ vysvětlil komisař.

Taková situace podle něj oslabuje základ daně, což pro členské státy představuje „stále se zvětšující černou díru, ve které mizí veřejné příjmy“. Jak vysoká by daň měla být, zatím není jasné.

Členským zemím, které o daňových otázkách rozhodují jednomyslně, Komise podle Moscoviciho prakticky nabízí právní definici „digitální přítomnosti“ firmy na území členského státu pro potřeby firemního danění. „Společnost bude možné na základě jejích digitálních aktivit na území státu danit i bez toho, že by byla v zemi fyzicky přítomna,“ vysvětlil komisař.

Cílem novely je, aby zisky firem jako Google či Facebook byly registrovány a daněny všude tam, kde podniky mají uživatele, ačkoli tam třeba nejsou fyzicky přítomny a vše se odehrává jen na internetu.

Věc se má týkat společností, které splňují jednu z následujících podmínek: roční příjmy v dané členské zemi buď přesahují sedm milionů eur (asi 175 milionů korun), firma má v zemi za daňové období přes 100 000 uživatelů nebo uzavřela za daňové období s jinými firmami více než 3000 smluv o poskytování digitálních služeb.

Nová pravidla také mění způsob, jakým budou zisky rozděleny mezi jednotlivé státy bloku. Systém má lépe odrážet okolnosti toho, jak podniky vytvářejí on-line hodnotu - například v závislosti na tom, kde se nacházel uživatel v době, kdy službu využíval.

Opatření by podle Komise mohlo být nakonec zahrnuto do budoucího společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, označovaného jako CCTB.

Moscovici navrhl i nepřímou tříprocentní daň z prodeje reklamy a dat

Další návrh, který ve středu Komise přijala a předkládá k diskusi, zavádí pro některé digitální aktivity prozatímní daň. Tato nepřímá daň by mohla zemím umožnit danit příjmy z prodeje reklamního prostoru na internetu, z digitálních zprostředkovatelských aktivit či z prodeje dat o uživatelích.

Příjmy z daní by vybíraly ty členské státy, kde se uživatelé nacházejí, a týkaly by se pouze společností s celkovým minimálním ročním celosvětovým příjmem ve výši 750 milionů eur (skoro 19 miliard korun) a s příjmy v EU ve výši 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun). Tím se zajistí, aby menší začínající a rychle se rozvíjející podniky nebyly tímto opatřením nijak zatíženy.

Pokud bude sazba daně tři procenta, odhadované příjmy pro členské státy by dosáhly ročně až pěti miliard eur (asi 125 miliard korun), uvedla ve středu Evropská komise.

O možném lepším zdanění velkých internetových gigantů budou ve čtvrtek v Bruselu hovořit také šéfové států a vlád Evropské unie. Návrh, který ve středu Komise přijala, bude součástí debaty, upozornil Moscovici.

Zatímco digitální firmy dnes platí v Evropě na daních jen v průměru 9,5 procenta, „kamenné“ firmy odvádějí v průměru přes 23 procent, upozornil web CNBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 13 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 20 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 22 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...