Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka. Gazprom ale jinou trasu odmítl

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Firma tento krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou. Tento postup však odmítá ruská plynárenská společnost Gazprom. Pokud Rusko tok plynu nepřesměruje, mohou dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu klesnout až o třetinu, varoval šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Jurij Vitrenko.

Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom uvedl, že Ukrajina ho o plánovaném přerušení tranzitu – od středečních sedmi hodin ráno – přes stanici Sochranovka informovala a navrhla přesun tranzitu na stanici Sudža. Podle Gazpromu však není technologicky možné převést přepravu plynu na nový vstupní bod.

Ceny plynu rostou

„Dopady (tohoto kroku) mohou být značné. Plynovod Sojuz (přes Sochranovku) přivádí až třetinu veškerého zemního plynu do Evropy, zejména do té střední, do zemí, jako je Německo, Rakousko, Slovensko a také Česko. Už jen na oznámení ukrajinských úřadů reagovaly trhy v obavách, že od zítřka může být plynu nedostatek, nárůstem cen o několik jednotek procent. Až k tomu kroku Ukrajina ve čtvrtek fakticky přistoupí, může to být ještě mnohem víc,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

„Zatím není jasné, kdo to rozhodnutí učinil – jestli správce systému, nebo vláda v Kyjevě. Faktem zůstává, že ukrajinská vláda dlouhodobě vyzývala státy EU, aby odstoupily od dodávek zemního plynu a neplatily Moskvě peníze na vedení útočné války,“ dodal zpravodaj Papadopulos s tím, že Kyjev se k situaci zatím nevyjádřil.

Ukrajina je i po ruské invazi do země 24. února nadále hlavní tranzitní trasou pro ruský plyn do Evropy, připomněla agentura Reuters. Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy činí 109 milionů krychlových metrů denně. Hlavní cestou je nicméně plynovod Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře, napsala agentura DPA. Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Podle ukrajinské strany míří ruský plyn na území ovládaná separatisty

GTSOU uvedla, že nemůže provádět operace na Novopskovu kvůli „vměšování okupačních sil do technologických procesů“. Reuters zmínil, že tuto stanici začaly ruské síly okupovat brzo po zahájení invaze. Šéf ukrajinského podniku Serhij Makogon sdělil agentuře Reuters, že ruské okupační síly začaly plyn určený k tranzitu do Evropy posílat do dvou regionů na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty.

Ukrajinský provozovatel GTSOU ve své zprávě poukazuje na zásahy okupačních sil do systému, například na nepovolené odčerpávání plynu. To podle zprávy ohrožuje stabilitu a bezpečnost celého ukrajinského systému pro přepravu plynu. Rovněž upozornil, že firmu Gazprom o hrozbách pro tranzit plynu v důsledku aktivit ruských okupačních sil opakovaně informoval a vyzýval k ukončení zásahů do provozu systému, ale bez výsledku.

Gazprom v úterý uvedl, že nevidí žádné důvody pro přerušení dodávek přes stanici Sochranovka. Dodal, že plní veškeré své závazky vůči odběratelům plynu v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války.
před 35 mminutami

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
03:56Aktualizovánopřed 38 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 19 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026
Načítání...