Učitelské platy v příštím roce porostou o devět procent. Plaga se na tom shodl se Schillerovou

Platy učitelů vzrostou v příštím roce o devět procent. Rozpočet na ně by se tak měl zvýšit meziročně o jedenáct miliard korun. Dohodli se na tom ministr školství Robert Plaga a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O jednu miliardu korun by měl narůst rozpočet vysokých škol a o 1,3 miliardy peníze na neinvestiční výdaje, ze kterých se platí mimo jiné doprava na školy v přírodě. V letošním roce hospodaří ministerstvo školství se zhruba 214 miliardami korun.

Na devítiprocentním růstu platů učitelů pro rok 2021 se Plaga se Schillerovou dohodl už loni při přípravě střednědobého výhledu rozpočtu. Podle nich tak vláda dodrží svůj slib, že průměrný hrubý plat učitele vzroste v příštím roce na 45 tisíc korun.

Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil 38 951 korun hrubého měsíčně. Průměrná mzda v Česku byla ve druhém čtvrtletí 34 271 korun.

Dohoda byla podle Plagy uzavřena i u platů nepedagogů. Již dříve uvedl, že by pro ně měl rozpočet narůst o 1,5 miliardy korun, a výdělky by se jim tak měly zvýšit o sedm procent. Nepedagogové ve školách, jako jsou třeba školníci či hospodářky, brali v letošním prvním čtvrtletí v průměru 21 589 korun. Podle vládního slibu by měli příští rok brát v průměru kolem 26 tisíc korun.

„Kapitola ministerstva školství bude hospodařit v roce 2021 s částkou zhruba 238 miliard (korun),“ uvedla Schillerová. Šetřit se podle ní bude na provozních výdajích. „My jsme se domluvili na úspoře provozních výdajů v částce asi 15 milionů korun,“ řekla. Doplnila, že ve školství se na těchto výdajích šetřilo i v předešlých letech. Plaga označil vyjednaný rozpočet za skvělý výsledek.

Co se týče vysokých škol, měly by podle Plagy dostat příští rok o miliardu korun navíc. Navýšení by je podle něj mělo čekat i v roce 2022, a to o další miliardu. Podle Plagy potřebují víc peněz i s ohledem na to, že ze středních škol budou vycházet stále silnější ročníky.

O 1,3 miliardy korun víc proti letošku má jít příští rok na neinvestiční výdaje, ze kterých se platí pomůcky, další vzdělávání pedagogických pracovníků nebo třeba doprava na školy v přírodě. „Když si uvědomíte, že dlouhodobě se tam hospodaří s dvěma miliardami korun, tak je to nevídané navýšení,“ řekl ministr. Podle něj je to důležité i vzhledem k situaci kolem koronaviru a možné výuce na dálku.

Doplnil, že se pro případnou výuku na dálku bude do budoucna snažit vyjednat z evropských peněz část na potřebné dovybavení nejen základních, ale i mateřských a středních škol. Základní školy mají dostat od státu 1,3 miliardy korun na nákup počítačů a další techniky už nyní v říjnu.

Dalších 430 milionů korun má jít příští rok na investice do staveb základních škol v okolí Prahy, kde jsou nedostatečné kapacity tříd, dodal Plaga.

Schillerová v sobotu České televizi řekla, že její první návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá se schodkem 116 miliard korun. Letošní schodek se kvůli koronavirové epidemii několikrát zvyšoval z původních 40 miliard na aktuálních 500 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...