Do systému elektronické evidence tržeb už poslali podnikatelé 126 milionů účtenek. Tržby za prosinec dosáhly téměř 20 miliard korun, o rok dříve to byla polovina. Podle ekonomů je na hodnocení vlivu EET ještě brzo, protože na tržbách se projevilo i zdražování v restauracích. Je ale zřejmé, že přiznané tržby i příjmy státu vzrostly. Vliv dalších fází EET ale podle nich ministerstvo nepropočítalo a především u řemeslníků hrozí, že budou systém obcházet.
U hospod má EET výsledky, ale řemeslníci ho budou obcházet, tvrdí ekonomové
Otázky Václava Moravce: náměstkyně ministra financí Alena Schillerová, ekonomové Petr Janský (FSV UK) a Libor Dušek (VŠE) (zdroj: ČT24)
„Podle prvních dat – uvidíme, jestli se to potvrdí další měsíce – to má dopad, jaký ministerstvo financí chtělo. Jsou vyšší tržby a budou vyšší příjmy na daních,“ říká ekonom z Institutu ekonomických studií FSV UK Petr Janský. Jestli podobně vzrostou přiznávané tržby i po dalších vlnách EET si však netroufá odhadovat.
„EET je potenciálně účinný lék na daňové úniky, ale ne na všechny pacienty. Velkým problémem je, že se hned narýsoval kalendář plošného zavedení prakticky na celou ekonomiku. Kdyby farmaceutická firma zavedla lék na trh, aniž by byl podroben klinickým testům, tak je to skandál. Nicméně zde se zavádí řada hospodářsko-politických opatření, jako je EET, bez jakéhokoli předchozího testování a bez vyhodnocení toho, jaké to má konečné efekty,“ upozorňuje ekonom z Vysoké školy ekonomické Libor Dušek.
Zavedení mělo podle něj předcházet otestování na vybraném vzorku firem a posouzení výsledků, ve kterých oblastech ekonomiky má smysl EET zavádět.
- 1. fáze – prosinec 2016: stravovací a ubytovací služby
- 2. fáze – březen 2017: maloobchod a velkoobchod
- 3. fáze – březen 2018: ostatní činnosti ( s výjimkou vybraných řemesel a výrobních činností - viz 4. fáze), například svobodná povolání, doprava, zemědělství.
- 4. fáze – červen 2018: řemeslníci
„Možná kdyby byl ideální stav vytvořit si pilot, zkoušet na nějakých vzorcích, ale byla tady velice krátká doba na přijetí tohoto zákona. Protože to bylo politické rozhodnutí. Nebyl na to čas. Za šest měsíců se vybudoval robustní systém, i ti co nás kritizují, ho hodnotí kladně,“ tvrdí náměstkyně ministra financí Alena Schillerová.
Ekonom Petr Jánský ocenil, jak rychle stihla finanční správa systém zavést. Kritizuje ale to, jak málo času nechal stát na zavedení EET podnikatelům i firmám, které systémy dodávají. „Kdyby času bylo více a kdyby byly technické specifikace dodány dříve, mohli jsme se vyhnout zavřeným hospodám na vesnicích,“ míní.
S účtenkou, nebo levněji
Podle Libora Duška bylo správné začít s evidencí tržeb u restaurací, kde jsou daňové úniky zřejmě nejvyšší. Větší problém vidí v dalších fázích. „Jsou jednoznačně segmenty, u kterých se opatření zcela mine účinkem – například drobné řemeslnické služby. V hospodě nemáte čas řešit, jestli pivo bude za 29 s účtenkou, nebo za 26 bez účtenky. Ale když přijde řemeslník domů, tak může věc opravit za 2000 s účtenkou, nebo za 1600 bez účtenky,“ míní Dušek. Podle něj mohou řemeslníci oficiálně přiznávat jen část tržeb a zbytek zatajit, prokazování bude složité.
Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová však upozorňuje, že stát si na takové řemeslníky posvítí. „Vzniklo analytické centrum, a to bude sofistikovaně vytvářet analýzy. Bude mít informace, že třeba elektrikáři v určitém regionu vykazují takové tržby. A tím, že se bude někdo dramaticky lišit, tak bude přitahovat pozornost finanční správy a daňové kontroly.“ Podle ní budou snahy o obcházení EET jen dočasné a postupně vymizí.
MF: Kontrolní hlášení přineslo až 12 miliard
Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová také uvedla, že zavedení kontrolního hlášení se výběr DPH zvýšil o 10 až 12 miliard korun. Finanční úřady loni vybraly na DPH téměř 350 miliard korun, což je meziročně o 18 miliard korun více.
Ministerstvo financí zatím čeká na přesná čísla Českého statistického úřadu za čtvrté čtvrtletí. „Už dneska podle našich propočtů tvrdíme, že (nárůst) nebude méně než deset miliard. Tipujeme, že tam bude 10 až 12 miliard a že to je právě vliv kontrolního hlášení,“ uvedla Schillerová. Podle ní se v prvním roce fungování kontrolního hlášení projevil i preventivní účinek – skončily například tzv. fiktivní faktury.
Kontrolní hlášení
„Já jsem zatím takové informace neviděl, které by mě opravňovaly k tomu říct, že opravdu díky kontrolnímu hlášení došlo k výrazně vyššímu příjmu z DPH,“ oponoval ekonom Petr Janský. Příjem z DPH podle něj roste z jiných důvodů, než je zavedení kontrolního hlášení.
Kontrolní hlášení se týká asi půl milionu daňových poplatníků. Bylo zavedeno od roku 2016 jako opatření v boji proti daňovým únikům. Ústavní soud na konci loňského roku do normy zasáhl – jedno ustanovení zrušil a další musí do konce letošního roku upravit zákonodárci.
Výběr daní