Týdeník Euro: Rozhodnutí o dostavbě Temelína se o rok posune

Praha - Energetický gigant ČEZ plánuje posunout rozhodnutí o dostavbě Temelína nejméně o jeden rok. Původně tak chtěl učinit letos na podzim. Podle ředitele divize strategie ČEZ Pavla Cyraniho je stěžejní především vyřešení fixace cen z nových jaderných bloků. Firma také čeká na schválení Státní energetické koncepce. Cyrani to řekl v rozhovoru pro týdeník Euro.

„Stále probíhá debata o Státní energetické koncepci, která stanoví, kdy a jaké zdroje energií chceme v Česku stavět. Předpokládáme, že konečný výsledek by mohl být znám již na konci roku,“ podotkl Cyrani. „Co je důležitější je, aby bylo ukotveno takové legislativní prostředí, které tak zásadní investici, jako je dostavba jaderné elektrárny, umožní. To bude potřeba ukotvit v zákoně a tento legislativní proces určitě zabere dvanáct nebo osmnáct měsíců. Nesmíme zapomínat, že zákon v České republice bude muset být notifikován i v Evropské unii,“ uvedl Cyrani v České televizi.

Upřesnil, že by se v  některém zákoně měl objevit systém, který umožňuje fixaci cen elektřiny vyrobené v nově postavených jaderných blocích. To je možné několika způsoby. Jedním z nich je fixovat ceny systémem na dorovnávání odchylek. „V podstatě se jedná o fixovanou cenu a výkupní cenu z takového zdroje fixovaného oběma směry. Je tedy spravedlivá jak pro výrobce, tak pro spotřebitele,“ dodal.

Michal Šnobr, energetický analytik, J&T

„Novou jadernou elektrárnu rozhodně nebudeme potřebovat v roce 2025. Na rozhodnutí je dost času, nic nás netlačí. A proto máme dost času na to vyjednávat dobré podmínky a také čekat na to, jak se vyvine celý energetický trh v Evropě, který je v krizi, která tady nebyla 20 let.“

Fixace by měla být zajištěna minimálně na 30 let provozu

Připomněl zároveň, že jaderná elektrárna Temelín se staví na 60 let, a proto fixace na méně než 30 už přestává být výhodná pro obě strany. Systém totiž může v energetice směřovat dvěma cestami. „Jedna je, že se vždy bude čekat na akutní nedostatek elektřiny a v ten moment vyletí ceny nahoru, budou v takové výši, že budou pro spotřebitele nepřijatelně vysoké (…) Následně se začnou stavět nové kapacity, aby investoři měli jistotu, že se jim vrátí. Pak se ceny zase propadnou a budou takto fluktuovat,“ vysvětlil Cyrani. Pokud se ale cena zafixuje, bude podle Cyraniho podstatně nižší, než byl průměr těchto vysokých a nízkých cen.  

Pavel Cyrani:

„Koncem roku budeme vědět, jak si stojíme v tendru jako takovém. Ale je zřejmé, že finální smlouvu, kde se zavážeme k výstavbě elektrárny, nemůžeme podepsat předtím, než budeme mít od státu potvrzené kompenzační schéma.“

Podle dříve zveřejněných odhadů by náklady na stavbu dvou nových jaderných bloků v jihočeské elektrárně měly činit 200 až 300 miliard korun. Cyrani tak dodal, že firma chce rozhodnout o tak důležité investici, jako je dostavba Temelína, až v případě, že bude jasno v otázce Státní energetické koncepece, a bude tak zaručena její návratnost.

Hlavní sídlo ČEZu
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Za současných cen energie se nové bloky nevyplatí stavět

Cyrani dále konstatoval, že za současné tržní ceny elektřiny kolem 40 eur za megawatthodinu se stavět nové bloky nevyplatí. „Pokud ale vezmeme současné ceny silové elektřiny, tedy zhruba 40 eur za megawatthodinu, k tomu přičtete 32 eur, tedy příspěvek, který odběratelé platí za podporu obnovitelných zdrojů, dostáváte se k částce, která přesahuje 70 eur, to je k ceně elektřiny, kdy už bude Temelín konkurenceschopný,“ dodal.

Také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábova se domnívá, že k odkladu rozhodnutí dojde. „S pravděpodobností hraničící s jistotou se (letos) nerozhodne, protože samotný tendr nabral několikaměsíční zpoždění. Zejména kvůli tomu, že investor se zcela legitimně snaží vyjednat co nejlepší podmínky a že ti, kdo se o stavbu ucházejí, se stejně legitimně snaží tomuto vyjednávání nikoli bránit, ale také si ze své strany vyjednat co nejlepší podmínky,“ uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus a Insider.

ČEZ v tendru na dostavbu Temelína vede jednání s americko-japonskou společností Westinghouse a s česko-ruským Konsorciem MIR.1200. Energetická společnost očekává, že by nové bloky měly být uvedeny do provozu v roce 2025. Cyrani dnes v Euru řekl, že nedokáže odhadnout, jaký dopad bude mít odložení podpisu smlouvy na celkový harmonogram projektu. Předseda úřednické vlády Jiří Rusnok na konci června uvedl, že jeho kabinet nepočítá s provedením zásadních rozhodnutí v otázce dostavby Temelína. Stanovisko vlády bude přitom rozhodující, protože stát vlastní zhruba 70 procent akcií ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...