Týdeník Euro: Rozhodnutí o dostavbě Temelína se o rok posune

Praha - Energetický gigant ČEZ plánuje posunout rozhodnutí o dostavbě Temelína nejméně o jeden rok. Původně tak chtěl učinit letos na podzim. Podle ředitele divize strategie ČEZ Pavla Cyraniho je stěžejní především vyřešení fixace cen z nových jaderných bloků. Firma také čeká na schválení Státní energetické koncepce. Cyrani to řekl v rozhovoru pro týdeník Euro.

„Stále probíhá debata o Státní energetické koncepci, která stanoví, kdy a jaké zdroje energií chceme v Česku stavět. Předpokládáme, že konečný výsledek by mohl být znám již na konci roku,“ podotkl Cyrani. „Co je důležitější je, aby bylo ukotveno takové legislativní prostředí, které tak zásadní investici, jako je dostavba jaderné elektrárny, umožní. To bude potřeba ukotvit v zákoně a tento legislativní proces určitě zabere dvanáct nebo osmnáct měsíců. Nesmíme zapomínat, že zákon v České republice bude muset být notifikován i v Evropské unii,“ uvedl Cyrani v České televizi.

Upřesnil, že by se v  některém zákoně měl objevit systém, který umožňuje fixaci cen elektřiny vyrobené v nově postavených jaderných blocích. To je možné několika způsoby. Jedním z nich je fixovat ceny systémem na dorovnávání odchylek. „V podstatě se jedná o fixovanou cenu a výkupní cenu z takového zdroje fixovaného oběma směry. Je tedy spravedlivá jak pro výrobce, tak pro spotřebitele,“ dodal.

Michal Šnobr, energetický analytik, J&T

„Novou jadernou elektrárnu rozhodně nebudeme potřebovat v roce 2025. Na rozhodnutí je dost času, nic nás netlačí. A proto máme dost času na to vyjednávat dobré podmínky a také čekat na to, jak se vyvine celý energetický trh v Evropě, který je v krizi, která tady nebyla 20 let.“

Fixace by měla být zajištěna minimálně na 30 let provozu

Připomněl zároveň, že jaderná elektrárna Temelín se staví na 60 let, a proto fixace na méně než 30 už přestává být výhodná pro obě strany. Systém totiž může v energetice směřovat dvěma cestami. „Jedna je, že se vždy bude čekat na akutní nedostatek elektřiny a v ten moment vyletí ceny nahoru, budou v takové výši, že budou pro spotřebitele nepřijatelně vysoké (…) Následně se začnou stavět nové kapacity, aby investoři měli jistotu, že se jim vrátí. Pak se ceny zase propadnou a budou takto fluktuovat,“ vysvětlil Cyrani. Pokud se ale cena zafixuje, bude podle Cyraniho podstatně nižší, než byl průměr těchto vysokých a nízkých cen.  

Pavel Cyrani:

„Koncem roku budeme vědět, jak si stojíme v tendru jako takovém. Ale je zřejmé, že finální smlouvu, kde se zavážeme k výstavbě elektrárny, nemůžeme podepsat předtím, než budeme mít od státu potvrzené kompenzační schéma.“

Podle dříve zveřejněných odhadů by náklady na stavbu dvou nových jaderných bloků v jihočeské elektrárně měly činit 200 až 300 miliard korun. Cyrani tak dodal, že firma chce rozhodnout o tak důležité investici, jako je dostavba Temelína, až v případě, že bude jasno v otázce Státní energetické koncepece, a bude tak zaručena její návratnost.

Hlavní sídlo ČEZu
Zdroj: ČT24/Jan Langer

Za současných cen energie se nové bloky nevyplatí stavět

Cyrani dále konstatoval, že za současné tržní ceny elektřiny kolem 40 eur za megawatthodinu se stavět nové bloky nevyplatí. „Pokud ale vezmeme současné ceny silové elektřiny, tedy zhruba 40 eur za megawatthodinu, k tomu přičtete 32 eur, tedy příspěvek, který odběratelé platí za podporu obnovitelných zdrojů, dostáváte se k částce, která přesahuje 70 eur, to je k ceně elektřiny, kdy už bude Temelín konkurenceschopný,“ dodal.

Také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábova se domnívá, že k odkladu rozhodnutí dojde. „S pravděpodobností hraničící s jistotou se (letos) nerozhodne, protože samotný tendr nabral několikaměsíční zpoždění. Zejména kvůli tomu, že investor se zcela legitimně snaží vyjednat co nejlepší podmínky a že ti, kdo se o stavbu ucházejí, se stejně legitimně snaží tomuto vyjednávání nikoli bránit, ale také si ze své strany vyjednat co nejlepší podmínky,“ uvedla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus a Insider.

ČEZ v tendru na dostavbu Temelína vede jednání s americko-japonskou společností Westinghouse a s česko-ruským Konsorciem MIR.1200. Energetická společnost očekává, že by nové bloky měly být uvedeny do provozu v roce 2025. Cyrani dnes v Euru řekl, že nedokáže odhadnout, jaký dopad bude mít odložení podpisu smlouvy na celkový harmonogram projektu. Předseda úřednické vlády Jiří Rusnok na konci června uvedl, že jeho kabinet nepočítá s provedením zásadních rozhodnutí v otázce dostavby Temelína. Stanovisko vlády bude přitom rozhodující, protože stát vlastní zhruba 70 procent akcií ČEZ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 11 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 13 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.