Praha – Za posledních deset let odešlo z Česka už šest potravinářských řetězců. Jako poslední ohlásil svůj odchod SPAR. Na českém trhu se mu nedaří a chce se soustředit na perspektivnější země – například na Maďarsko, Slovinsko nebo Chorvatsko. Podobně prodej svých obchodů v minulosti zdůvodňovaly i další potravinářské skupiny. Podle expertů navíc odchod dalšího řetězce může následovat.
„Není to žádné překvapení vzhledem k situaci na trhu,“ komentoval odchod SPARu z Česka prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Konkurence řetězců na českém trhu je nesmírně silná. Jak ukázala studie Euromonitor International, v roce 2010 připadalo na tisíc Čechů 117 metrů čtverečních prodejní plochy hypermarketů a 45 metrů diskontů. To Česko řadilo v rámci střední a východní Evropy na absolutní potravinářskou špičku.
Bez ohledu na to v Česku nové prodejny potravin neustále přibývají. Jen v roce 2012 se jich otevřelo hned 60. A s novými obchody se počítá i letos. Podle informací společnosti DTZ developeři letos postaví 400 tisíc metrů čtverečních nových maloobchodních ploch. Všechny sice nebudou určeny potravinářům, na druhou stranu ale hypermarket nebo supermarket tvoří jádro každého obchodního centra.
„Maloobchodní síť v České republice je skutečně velice hustá a navíc diverzifikovaná do řady velmi odlišných formátů,“ řekl portálu ČT24 Retail & Shopper Director výzkumné společnosti Incoma GfK Zdeněk Skála. Asi nejrozmanitější spektrum prodejen provozuje v Česku řetězec Tesco. Ten má jak hypermarkety o ploše několika tisíc metrů čtverečních, tak tzv. convenience story, tedy menší obchody v centrech měst, o rozloze 400 až 1 000 metrů čtverečních. Pestrou paletou bojuje o zákazníky také rakouský REWE – tomu patří supermarkety Billa a síť diskontů Penny Market.
Absolutním lídrem co do objemu tržeb je na tuzemském trhu řetězec Kaufland. Ten ročně utrží 45,4 miliardy korun. Druhé je se 44 miliardami Tesco. Třetí místo doposud patřilo Aholdu, skoupení hypermarketů a supermarketů SPAR by ho ale mělo katapultovat na první pozici. Přestože byl totiž SPAR v Česku ztrátový, jeho tržby přesahovaly 13 miliard korun. Alberty a HyperAlberty, které v Česku provozuje Ahold, pak ročně utrží zhruba 40 miliard korun.
Podle analytiků dává převzetí SPARu Aholdem logiku. Prodejny jsou si totiž blízké svým obchodním formátem. Navíc když loni Ahold opouštěl sousední Slovensko, avizoval, že se chce více zaměřit právě na český trh.
Až příliš konkurence
SPAR není zdaleka prvním řetězcem, který opouští Českou republiku. Ze země už dříve kvůli tvrdé konkurenci odešly řetězce Julius Meinl, Carrefour, Delvita a Plus Discount. Důvod byl obvykle stejný – vlastníci společnosti se v Česku nedočkali zisku, který očekávali. Když například zemi opustil Carrefour, vykazoval na zdejším trhu ztrátu už sedm let. Z 586 milionů korun v roce 2004 se vyhoupla až na 1,4 miliardy Kč v roce 2005, kdy francouzský řetězec Česko své obchody definitivně předal Tesku. Místo lídra trhu, kterým se chtěl stát, mu patřila až osmá pozice.
Dlouhodobě ve ztrátě byla také Delvita. Jen v roce 2005 její ztráta vystoupala na 839 milionů korun. „Prodej našich obchodů v ČR nám umožní se zaměřit na zdroje na těch trzích, kde máme větší šance,“ komentoval odchod firmy z Česka generální ředitel Delhaize Pierre-Olivier Beckers.
A co dál?
Český maloobchod je v mnohém unikátní. Žádnému z potravinářských řetězců se totiž podle dat společnosti Incoma Gfk nepodařilo získat více než desetiprocentní podíl na trhu. Snadno se tak dle expertů může stát, že Česko v budoucnu opustí i další hráči – ti nejsilnější si pak rozdělí jejich prodejny.
„Pokračující koncentrace maloobchodního trhu v České republice není nijak překvapivá. Zatímco v západoevropských zemích je tržní podíl TOP5 největších řetězců na rychloobrátkovém trhu zpravidla mezi 60–75 %, v České republice je to navzdory husté síti prodejen jen 46 %,“ připomněl Skála.
Češi by na tom přitom na úbytku značek mohli tratit. Jsou si totiž zvyklí vybírat, kde své peníze utratí. Jak ukázala studie Shopping Triggers 2014, má nyní průměrný Čech ve svém okolí osm prodejen potravin. V praxi ale nakupuje jen ve třech. Obchody lidé nejčastěji odmítají kvůli tomu, že se jim zdají příliš daleko nebo že jsou moc drahé. Některé řetězce tak přicházejí až o 50 % potenciálních zákazníků. Které konkrétně to jsou, nicméně studie neuvádí.
