Trumpova výjimka na evropskou ocel končí. Německo s prodloužením nepočítá

Nahrávám video
Skončí v úterý výjimka pro Evropskou unii z amerického cla na ocel?
Zdroj: ČT24

Německá vláda nepočítá s tím, že se podaří prodloužit pro Evropskou unii výjimku týkající se amerických cel na ocel a hliník. Od 1. května budou podle zdrojů ze spolkové vlády tato cla pravděpodobně platit i pro země osmadvacítky.

Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že Spojené státy byly řadu let vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám, a proto v březnu oznámil uvalení cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a na hliník ve výši 10 procent. 

Zemím EU a šesti dalším státům však Trump udělil dočasnou výjimku z cel do 1. května s ím, že do té doby se budou USA snažit se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody o trvalém vyjmutí z placení cla.

Nyní se ale zdá, že se výjimka nedočká prodloužení, a to navzdory snahám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové přesvědčit Trumpa o opaku.

Angela Merkelová bude chtít amerického prezidenta přesvědčit, aby zavedení cel nejprve odsunul a pak si s evropskými státy znovu sedl za jednací stůl. Podle zdrojů z kancléřství je cílem německé vlády širší dohoda napříč všemi odvětvími průmyslu. Omezovat debatu například jen na dovoz automobilů, jak to dělává Donald Trump, je podle těchto hlasů nepřijatelné.
Václav Černohorský
reportér ČT v Německu

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že podle Evropské komise jsou podmínky stanovené pro získání trvalé výjimky z cel nepřijatelné, avšak stále věří, že by výjimka mohla být dojednána. 

Naopak ekonom společnosti Starteepo František Bostl optimistický není. „Že by Trump udělil evropské osmadvacítce trvalou výjimku, není příliš pravděpodobné. Jeho politika směřuje k ochraně amerického trhu,“ uvedl. 

Analytik: Hrozí evropská sankční odveta

Podle Bostla nyní hrozí, že Evropská unie na neprodloužení výjimky zareaguje obdobnými sankcemi. „Konflikt může eskalovat podobně jako sankce vůči Rusku, kdy na uvalení sankcí reaguje druhá strana protisankcemi, první strana nařízení zpřísní a tak dále,“ odhaduje ekonom Bostl.

Zavedení cel podle něj vrací trh o padesát let zpět do doby, kdy ještě nebyl globální. „Americká cla zasáhnou evropské ocelárny, které už teď mají dost velké problémy s čínskou ocelí. Rozvíjející se ekonomiky v čele s Čínou, které nejsou plně tržní a některé problémy řešit nemusí, dokázaly trh převálcovat. A americká cla tento trend nezvrátí, naopak jsou spíše dalším hřebíčkem do rakve tradičních oceláren,“ zhodnotil Bostl. 

Za prodloužení výjimky ve Washingtonu plédoval Macron

O prodloužení výjimky na dovoz oceli jednal francouzský prezident Macron se svým americkým protějškem v uplynulých dnech při státní návštěvě Washingtonu, německá kancléřka Merkelová za Trumpem zamíří na krátkou návštěvu v pátek. Kromě obchodní politiky spolu budou mluvit také o íránském jaderném programu nebo situaci v Sýrii.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung, který se odvolává na interní dokumenty Evropské rady o stavu jednání s USA, napsal, že americký ministr obchodu Wilbur Ross tento týden telefonicky hovořil s evropskou komisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou a požádal ji, aby EU dobrovolně omezila vývoz ocele a hliníku do USA na 90 procent průměrné úrovně z let 2016/2017. To by představovalo snížení vývozu o 16,3 procenta. Komise však tento požadavek odmítla a označila ho za nepřijatelný.

Evropská unie se kvůli americkým clům již obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) a zvažuje i vlastní protiopatření. Někteří odborníci se proto obávají, aby spor nepřerostl v obchodní válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím je Pavel Scholz.
01:10AktualizovánoPrávě teď

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 12 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 22 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...