Trumpova výjimka na evropskou ocel končí. Německo s prodloužením nepočítá

Nahrávám video

Německá vláda nepočítá s tím, že se podaří prodloužit pro Evropskou unii výjimku týkající se amerických cel na ocel a hliník. Od 1. května budou podle zdrojů ze spolkové vlády tato cla pravděpodobně platit i pro země osmadvacítky.

Americký prezident Donald Trump je přesvědčen, že Spojené státy byly řadu let vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám, a proto v březnu oznámil uvalení cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a na hliník ve výši 10 procent. 

Zemím EU a šesti dalším státům však Trump udělil dočasnou výjimku z cel do 1. května s ím, že do té doby se budou USA snažit se všemi partnery vyjednat dlouhodobé dohody o trvalém vyjmutí z placení cla.

Nyní se ale zdá, že se výjimka nedočká prodloužení, a to navzdory snahám francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či německé kancléřky Angely Merkelové přesvědčit Trumpa o opaku.

Angela Merkelová bude chtít amerického prezidenta přesvědčit, aby zavedení cel nejprve odsunul a pak si s evropskými státy znovu sedl za jednací stůl. Podle zdrojů z kancléřství je cílem německé vlády širší dohoda napříč všemi odvětvími průmyslu. Omezovat debatu například jen na dovoz automobilů, jak to dělává Donald Trump, je podle těchto hlasů nepřijatelné.
Václav Černohorský
reportér ČT v Německu

Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že podle Evropské komise jsou podmínky stanovené pro získání trvalé výjimky z cel nepřijatelné, avšak stále věří, že by výjimka mohla být dojednána. 

Naopak ekonom společnosti Starteepo František Bostl optimistický není. „Že by Trump udělil evropské osmadvacítce trvalou výjimku, není příliš pravděpodobné. Jeho politika směřuje k ochraně amerického trhu,“ uvedl. 

Analytik: Hrozí evropská sankční odveta

Podle Bostla nyní hrozí, že Evropská unie na neprodloužení výjimky zareaguje obdobnými sankcemi. „Konflikt může eskalovat podobně jako sankce vůči Rusku, kdy na uvalení sankcí reaguje druhá strana protisankcemi, první strana nařízení zpřísní a tak dále,“ odhaduje ekonom Bostl.

Zavedení cel podle něj vrací trh o padesát let zpět do doby, kdy ještě nebyl globální. „Americká cla zasáhnou evropské ocelárny, které už teď mají dost velké problémy s čínskou ocelí. Rozvíjející se ekonomiky v čele s Čínou, které nejsou plně tržní a některé problémy řešit nemusí, dokázaly trh převálcovat. A americká cla tento trend nezvrátí, naopak jsou spíše dalším hřebíčkem do rakve tradičních oceláren,“ zhodnotil Bostl. 

Za prodloužení výjimky ve Washingtonu plédoval Macron

O prodloužení výjimky na dovoz oceli jednal francouzský prezident Macron se svým americkým protějškem v uplynulých dnech při státní návštěvě Washingtonu, německá kancléřka Merkelová za Trumpem zamíří na krátkou návštěvu v pátek. Kromě obchodní politiky spolu budou mluvit také o íránském jaderném programu nebo situaci v Sýrii.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung, který se odvolává na interní dokumenty Evropské rady o stavu jednání s USA, napsal, že americký ministr obchodu Wilbur Ross tento týden telefonicky hovořil s evropskou komisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou a požádal ji, aby EU dobrovolně omezila vývoz ocele a hliníku do USA na 90 procent průměrné úrovně z let 2016/2017. To by představovalo snížení vývozu o 16,3 procenta. Komise však tento požadavek odmítla a označila ho za nepřijatelný.

Evropská unie se kvůli americkým clům již obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) a zvažuje i vlastní protiopatření. Někteří odborníci se proto obávají, aby spor nepřerostl v obchodní válku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 13 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled