Trump spustil cla na Čínu. Evropa se zatím obchodní válce s USA vyhnula

Americký prezident Donald Trump podepsal dekret o uvalení cel na dovoz čínského zboží. Cla by se podle něj mohla týkat importu v hodnotě 60 miliard dolarů (1,2 bilionu korun). Úřad obchodního zmocněnce USA by měl během 15 dnů zveřejnit seznam čínských produktů, na které by se mohla nová cla vztahovat. Americké ministerstvo financí bude mít navíc za úkol navrhnout opatření, která by omezila čínské investice ve Spojených státech. Čína již varovala, že podnikne „veškerá potřebná opatření“ na svou obranu. Americké akciové indexy začaly po podpisu klesat v obavách z dopadu na celosvětový obchod.

Jakmile úřad obchodního zmocněnce seznam produktů zveřejní, započne 60denní konzultační období. To podle agentury Reuters poskytne zástupcům podnikatelského sektoru i zákonodárcům příležitost ke zmírnění navrhovaných opatření. Čína navíc získá dostatek času na reakci, což snižuje nebezpečí, že Peking okamžitě přikročí k tvrdým odvetným opatřením.

Úřad obchodního zmocněnce již identifikoval zhruba 1300 produktů, na které by se mohla cla vztahovat. Hodnota dovozu těchto čínských produktů do USA činí zhruba 48 miliard dolarů, píše agentura AP. „Nacházíme se uprostřed velmi rozsáhlých jednání,“ uvedl Trump při podpisu dekretu. „Uvidíme, kam nás to dovede,“ dodal. Washington se kvůli údajnému porušování práv v oblasti duševního vlastnictví Čínou hodlá obrátit rovněž na Světovou obchodní organizaci (WTO).

Index Dow Jones klesl o 2,93 procenta a uzavřel na 23 957, 89 bodu. Index Standard & Poor's 500 oslabil o 2,52 procenta na 2643,69 bodu. Index technologického trhu Nasdaq odepsal 2,43 procenta na 7166,68 bodu. 

Ochrana technologií je klíčová

Čtvrtečnímu kroku předcházelo vyšetřování čínských obchodních praktik, které Trump nařídil loni v srpnu. Podle Bílého domu vyšetřování odhalilo nekalé praktiky, které tlačí americké investory k poskytování důležitých technologií čínským podnikům. Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer upozornil, že ochrana technologii je klíčová pro ekonomickou budoucnost Spojených států.

Až 45 obchodních svazů zastupujících největší společnosti ve Spojených státech již dříve prezidenta požádalo, aby tato cla neuvaloval. Varovali, že to bude mimořádně škodlivé pro americkou ekonomiku a spotřebitele, protože případná cla zvýší ceny spotřebního zboží, zničí pracovní místa a stáhnou dolů finanční trhy.

Čínský premiér Li Kche-čchiang již v úterý uvedl, že případná obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy nebude mít žádného vítěze. Čína podle něj tuto obchodní válku nechce a doufá, že se podaří spory urovnat

Evropská unie bude spolu s několika dalšími zeměmi prozatím osvobozena od nových cel na dovoz oceli a hliníku do USA. Oznámil to americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. Dočasné opatření se týká obchodních partnerů, kteří nyní jednají o získání výjimky z nových cel. Unie se tak na poslední chvíli vyhnula začátku vzájemné obchodní války. Lighthizer již ve středu upozornil, že USA rozhodnou o výjimkách z nových cel do konce dubna.

Dočasné osvobození od cel se podle agentury DPA kromě Evropské unie týká rovněž Argentiny, Brazílie, Austrálie a Jižní Koreje.

Americký prezident Donald Trump před 14 dny podepsal zavedení cla na dovoz ocele (ve výši 25 procent) a hliníku (10 procent) do Spojených států. Opatření měla vstoupit v platnost za 15 dnů, tedy zítra.  

Dopadnout mohla i na české firmy. České ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden uvedlo, že nová americká cla by postihla vývoz českých firem za zhruba 200 milionů dolarů (přes čtyři miliardy korun) ročně.

Proti rozhodnutí se vzedmul  odpor mnoha zemí, firem, politiků i ekonomů. Upozorňovali na chystaná odvetná opatření i riziko následné spirály: akce – reakce – akce ústící do obchodních válek.

Výjimku Američané hned od počátku přiznali jen Kanadě a Mexiku. Evropská unie následně zahájila mnohostranná jednání, aby se novým clům také vyhnula. 

Americké oznámení je v souladu s tím, co EU očekávala a o čem zástupce členských zemí ráno jako o výsledku svých jednání za oceánem informovala komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová, řekl v Bruselu novinářům dobře informovaný představitel EU.

O clech má jednat také summit zemí Evropské unie v Bruselu, který ve čtvrtek začal.

Unie již dříve oznámila, že v případě zavedení cel je připravena reagovat odvetnými opatřeními.

Dopadla by na vybrané americké ocelářské a zemědělské produkty i na další výrobky, například bourbon, arašídové máslo či pomerančový džus. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker například uvedl, že by se dotkla rovněž motocyklů Harley-Davidson nebo džínsů Levi's.

Dovoz ocele do USA
Zdroj: ČT24

Trump v projevu před dvěma týdny prohlásil, že USA byly roky, ba desetiletí, vystaveny nespravedlivým obchodním praktikám. „Je to útok na náš stát, ocel je ocel, když není ocel, není země,“ řekl prezident.

„Zavedením cel na hliník a ocel chráním americkou národní bezpečnost,“ prohlásil a dodal, že „ve spolupráci se spřátelenými státy musíme projevit pružnost“.

Vyjmutí Kanady a Mexika se očekávalo, neboť USA s nimi nyní vyjednávají nové znění Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 1 hhodinou

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 4 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 21 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026
Načítání...