Tripartita se v pondělí nedohodla na zvýšení minimální mzdy. Odbory žádají růst o 1500 korun, zaměstnavatelé o 800 Kč a ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje 1200 Kč. Rozhodne vláda, a to v červnu, nejpozději v červenci. Od počátku letošního roku činí minimální mzda 11 tisíc korun.
Tripartita se shodla na tom, že by se měl připravit model valorizace, podle něhož by se pravidelně zvedala minimální mzda, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
V koaliční dohodě a programovém prohlášení se vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavázala k tomu, že nejnižší výdělek přiblíží dvěma pětinám průměrné mzdy. Po zvýšení o 1200 korun, což je zvednutí zhruba o 11 procent, by mohl podle ministerstva práce dosahovat 40,5 procenta.
Zaměstnavatelé skokové zvýšení minimální mzdy odmítají. Dlouhodobě žádají jasná pravidla pro zvedání nejnižšího výdělku, aby firmy předem věděly, jaké budou mít náklady. Svaz průmyslu a dopravy už dřív uvedl, že by se minimální mzda měla navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. O vytvoření pravidel usilovala i hospodářská komora. Odboráři už dřív řekli, že by stačilo, pokud by minimální příjem odpovídal 40 procentům průměrné mzdy.
Tripartita se v pondělí sice na přidávané částce nedohodla, shodla se ale na přípravě modelu valorizace. Vytvořit by ho mělo ministerstvo práce. „Mají se připravit teze možností stanovení případného valorizačního mechanismu,“ uvedl Středula. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) by návrh, jak by se měla minimální mzda zvyšovat, měla představit na příští tripartitě 17. července.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že jeho vláda změnu zákona s novým valorizačním modelem ale do voleb už prosazovat nebude. Návrh nachystá pro příští kabinet. Do novely by se tak v budoucnu mohlo promítnou to, že minimální mzda má růst vždy k 1. lednu a má odpovídat určitému procentu průměrné mzdy. „Mně to připadá rozumné,“ řekl Sobotka.
Zaměstnavatelé nyní požadovali, aby vláda „zafixovala minimální mzdu na 40 procentech průměrné mzdy od 1. ledna 2019“, řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček uvedl, že je důležité zafixovat parametr, o kolik a jak často se bude minimální mzda zvyšovat a navázat to na jasně definované ekonomické ukazatele. O co jednodušeji to bude stanoveno, tím to bude lepší, uvedl. Upozornil také, že až se ekonomické podmínky zhorší, budou lidé s minimální mzdou těmi, kteří na to doplatí nejvíce - budou první propouštěni.
Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner řekl ČT, že návrh vlády, který počítá s růstem o 11 procent vůbec neodpovídá růstu produktivity práce a růstu průměrných výdělků. Naopak informaci o budoucí míře růstu minimální mzdy by zaměstnavatelé uvítali, protože dodavatelsko-odběratelské vztahy se sjednávají na dlouhou dobu dopředu a není pak možné z měsíce na měsíc na změny reagovat.
Podle Wiesnera je největším problémem to, že zvýšení minimální mzdy tlačí vzhůru i mzdy v dalších třídách. To se pak stává problémem zejména pro malé a střední podniky, kde se dělá práce ve mzdě nebo subdodávky pro velké podniky. Wiesner se domnívá, že je nutno se dostat z těchto kategorií a najít - inovacemi, spoluprací s vysokými školami, uplatňováním vědeckých poznatků - nové výrobní programy.
Levná práce není cestou, tvrdí odbory
Podle odborů by Česko nemělo stavět na levné práci a mzdy by se měly zvedat výrazněji. Předáci kritizují také to, že minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10 691 korun. Po případném zvýšení o 1200 korun by pracovník s minimální mzdou měl mít v peněžence příští rok 10 477 korun čistého.
„Aby někdo, kdo pracuje plný fond pracovní doby zároveň naplňoval definici pracující chudoby, tak to není v žádném případě namístě,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek pro ČT připomněl období sedmi let, kdy minimální mzda v minulosti nerostla. Odbory mají proto zájem, aby se rozdíl vyrovnal co nejrychleji, zejména v době, kdy je příznivý ekonomický růst a mzdy a platy obecně rostou. Česko by podle něj mělo opustit jedno z posledních míst v evropském srovnání, které v minimální mzdě má.
Přivítal shodu účastníků tripartity na přípravě valorizačního mechanismu. Ten by umožnil zaměstnavatelům i zaměstnancům vidět minimální úroveň mzdy v dlouhodobé perspektivě.
Premiér po jednání tripartity uvedl, že nyní projednávané zvýšení minimální mzdy by bylo čtvrtým zvýšením po sobě za dobu současné vlády. I přes dosavadní zvýšení o 2,5 tisíce hrubého je česká minimální mzda zhruba pátá nejnižší v Evropské unii. Například země V4 (Slovensko, Maďarsko i Polsko) jsou na tom lépe.
Shoda v koalici na přidání zatím není. „Budeme jednat s koaličními partnery. Doufám, že se podaří dohodnout na co nejvyšším návrhu růstu minimální mzdy,“ uvedl Sobotka. KDU-ČSL souhlasí s růstem maximálně o tisíc korun. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš zase souhlasí s návrhem ČSSD, avšak nově jmenovaný ministr financí Ivan Pilný (ANO) by minimální mzdu nezvyšoval vůbec. „Institut minimální mzdy je pro mě něco, co pokud má vliv na ekonomiku, tak není kladný,“ prohlásil Pilný.
Pokud jde o pohled opozice, podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se ubližuje nejslabším zaměstnavatelům a nerespektuje se skutečný stav ekonomiky. Podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše se zase přibližujeme evropské úrovni.
