Praha – V kauze zadlužené Sazky se už točí dvě trestní oznámení – jedno na předsedu představenstva Sazky Aleše Hušáka pro podezření z porušování povinnosti při správě cizího majetku a úvěrového podvodu, další pak na potenciálního investora Sazky Martina Ulčáka ze společnosti E-Invest pro podezření ze zneužívání informací v obchodním styku. Má to ale háček. Neví se, kdo vlastně trestní oznámení podal, a zda tedy nejde třeba jen o vyřizování účtů. Policie nemůže potvrdit ani to, zda skutečně trestní oznámení přijala. A otazníky se vznáší i nad Centrálním registrem dlužníků ČR (CERD), který informaci o existenci trestních oznámení přinesl. Zakladatel registru Jiří Jehlička totiž už v minulosti stál za trestními oznámeními na politiky Stanislava Grosse a Jiřího Čunka. V obou případech ale vyšetřování policie uzavřela s tím, že porušení zákona neshledala.
Jsou trestní oznámení kolem Sazky skutečně opodstatněná, nebo jde jen o snahu rozvířit diskusi a přiživit svou popularitu účastí na mediálně diskutovaném tématu? Okolnosti, které kolem oznámení na Hušáka a Ulčáka panují, nahrávají spíš tomu druhému. Nelze totiž ani s určitostí říci, zda vůbec byla trestní oznámení podána.
Kdo vlastně za trestním oznámením stojí? Nikdo nechce říct
Registr dlužníků, který na existenci trestních oznámení upozornil, přijal zprávu prostřednictvím své protikorupční linky. Informátor své jméno neuvedl. „V případě, že bylo podáno oznámení prostřednictvím protikorupční linky CERD, autor oznámení chce být v anonymitě – což bylo při elektronickém podání zaškrtnuto,“ řekl portálu ČT24 Jehlička.
Zda bylo trestní oznámení skutečně podáno, potažmo kdo za ním stojí, nemůže potvrdit ani policie. Zakazují jí to totiž platné zákony. „My se k šetření ve fázi prověřování nemůžeme vyjadřovat. Až bude vydáno pravomocné rozhodnutí, bude určitě dostatek prostoru pro natočení reportáže,“ reagoval na dotaz webu ČT24 mluvčí policejního prezidia.
Proč tedy Jehlička soud na existenci trestních oznámení vůbec upozorňoval, když se nedá ani s jistotou říci, zda skutečně existují? Navíc trestní oznámení může v Česku podat prakticky kdokoliv, a tak může jak za samotným oznámením, tak jeho medializací stát pouze snaha Sazku nebo Hušáka s Ulčákem zdiskreditovat nebo přiživit vlastní publicitu. „Informační list na soud byl zaslán zejména z důvodu podezření, že mnoho úkonů kolem Sazky se stát snaží ututlat,“ řekl k tomu Jehlička.
Jehlička figuroval v kauzách Čunek i Gross
Jméno Jiřího Jehličky, který jménem Centrálního registru dlužníku ČR na trestní oznámení upozornil, se objevilo v kauzách kolem politiků Čunka i Grosse. Na oba podal trestní oznámení právě Jehlička. Grosse prověřovala policie v souvislosti s nákupem a prodejem akcií společnosti Moravia Energo v roce 2007. Na obchodu měl bývalý předseda ČSSD vydělat desítky milionů korun.
Čunka hnal Jehlička před orgány činné v trestním řízení kvůli tomu, že politik měl prodat nadpoloviční podíl ve společnosti Vsetínské byty za podhodnocenou cenu. Jehlička vinil bývalého vsetínského starostu z toho, že prodal realitní společnosti H&B Real podíl ve Vsetínských bytech s. r. o. za 3,618 milionu korun, ačkoli hodnota měla být zhruba dvojnásobná.
Ani v jednom z uvedených případů však policie nezjistila žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly spáchání trestného činu, a obě trestní oznámení odložila jako neodůvodněná.
Jehlička v hledáčku policie i Reportérů ČT
Jehlička umí zaujmout média i policii. Kromě již zmíněných podaných trestních oznámení sliboval třeba to, že zveřejní registr pedofilů. I kolem tohoto tématu se mu podařilo rozpoutat velkou diskusi. Jenže jak upozornil Filip Černý v pořadu Reportéři ČT, i kolem fungování Centrálního registru dlužníků ČR se vznášejí otazníky. Již řadu let si od něj můžete koupit certifikát o své bezdlužnosti. Nicméně když přijdete do banky, zjistíte, že má nulovou hodnotu.
Podle Reportérů ČT mohou webové stránky registru poškodit i lidi, kteří nic nedluží. „Zjistila jsem tam jedině to, že jsem tam vedená jako firma, kterou jsem měla v roce 2005 až 2006 a která už nefunguje. Nikdy jsem si nepůjčila, nikdy jsem nic nedlužila. Nikdy se nestalo, že bych zaplatila pozdě,“ stěžovala si jedna z postižených koncem loňského roku v pořadu Reportéři ČT.
Problém spočívá v tom, že Jehličkova firma překlopila na webové stránky s názvem CERD volně dostupné databáze, kde jsou uvedeny všechny firmy a také živnostníci. Pod nadpisem „registr dlužníků“ se tak ocitli všichni. Ke každé firmě pak registr dlužníků založil anonymní fórum, kde může kdokoliv kohokoliv libovolně hodnotit.
Jiří Jehlička, zástupce CERD
„Centrální registr dlužníků je v ČR pod různými správci mnoho let. Dýchal bez problémů a byl mnohem nedokonalejší. V době, kdy spustil největší protikorupční systém a aktivně se zapojil do protikorupční politiky a započal automatizovaně sbírat informace, započala ohromná řízená mediální masáž.“
Jehlička ovšem tvrdí, že informace, které registr zveřejňuje na svých stránkách, tvoří jen asi 0,2 procenta záznamů, které spravuje. Jádro jeho činnosti tkví v databázích přístupných pouze členům systému. „CERD pouze veřejně sumarizuje a samozřejmě poskytuje technologie pro směnu informací v rámci vlastních databází – což jsou neveřejné zdroje,“ uvedl podnikatel. Za mediální kampaní, která se kolem jeho jména i registru dlužníků točí, vidí pouze snahu obojí zdiskreditovat.
Ovšem je také třeba zdůraznit, že Jiří Jehlička je zcela bezúhonný občan. Případ centrálního registru dlužníků policie stejně jako trestní oznámení na Čunka a Grosse několikrát odložila. A Jehlička s čistým štítem ustál i další konflikty se zákonem. Jako mladík strávil necelý rok ve vazbě, byl podezřelý z leasingového podvodu, ve kterém mělo jít zhruba o 1,7 milionu korun. Podruhé a definitivně osvobodil Jehličku v roce 2009 pražský vrchní soud s tím, že skutky, ze kterých byl viněn, vůbec nebyly prokázány.
