Praha - Potřebujeme nové energetické zdroje? Nečasova vláda tvrdí, že bez dalších bloků Temelína se Česko neobejde. Uvažuje se dokonce o tom, že by stát mohl ČEZu garantovat výkupní cenu elektřiny. Předseda Teplárenského sdružení a bývalý premiér Mirek Topolánek ale před dalším naléváním peněz do sítí varuje: V české energetice přeinvestováno. Místo podpory „nesmyslných investic“ by vláda podle něj měla dbát na to, aby drahá elektřina nepoškozovala zdejší firmy.
Topolánek na Pražském energetickém fóru připomněl, že spotřeba energie v Česku takřka stagnuje. V posledních sedmi letech vzrostla pouze o 0,7 procenta, loni a předloni dokonce mírně klesala. Podle teplárenského lobbisty je to jeden ze signálů, které značí, že investice do dalších nových zdrojů energie nejsou potřeba. „Pokud se nebudeme řídit tímto signálem, budeme do energetiky investovat nesmyslně,“ míní Topolánek. Teprve až poptávka začne znovu růst, měly by se podle něj investice do energetiky vracet.
Topolánek také radí, aby stát přestal výstavbu nových energetických zdrojů dotovat. Přílišné přerozdělování považuje za neefektivní a za současné situace na trhu za rozhazování peněz z kapes spotřebitelů elektřiny. Stát totiž převádí náklady vynaložené na dotace na koncové odběratele proudu a tepla ve formě vyšších poplatků, a to z řad domácností i firem, což znamená jediné: dražší energie.
„Neefektivní investování má devastační účinky na ekonomiku. Zvlášť byznys potřebuje nízké náklady na energii, aby byl konkurenceschopný,“ zdůraznil Topolánek. Sám ovšem loni na podzim loboval u Nečasovy vlády za zachování dotací na spalování biomasy. Tu totiž teplárny, jejichž sdružení Topolánek předsedá, využívají při výrobě tepla jako ekologicky šetrnější nahrádu hnědého uhlí, a ministerstvo průmyslu chce dotace na biomasu od roku 2014 omezit.
Mirek Topolánek
„Když se ptáme na investice do nových zdrojů, tak já říkám: Teď neinvestovat - není kam, není proč. Bojím se ale, že Česko se bude snažit o investice do nových elektráren za cenu další deformace trhu, dalších dotací, ať už přímých, nepřímých, skrytých či zjevných (…) a ty peníze zmizí v nenávratnu.“
Investice bez dotací
Český trh výrazně deformovala nekontrolovaná podpora solárních elektráren ze strany státu, následkem čehož nyní Češi platí vyšší faktury za proud. Z tohoto důvodu je třeba přistupovat k podpoře energetických zdrojů velmi obezřetně také podle europoslance a člena výboru pro energetiku v Evropském parlamentu Jana Březiny (KDU-ČSL).
„Musí to být rozumné. Například solární elektrárna na střeše domu, který spotřebuje většinu vyrobené energie, si podporu zaslouží. Ale například v otázce podpory větrných farem, které jsou daleko od místa spotřeby, jsem skeptický. Hlavní překážka pro takové zdroje je nejen ekonomická, ale i technická, protože naše sítě nejsou přizpůsobeny na takové výkyvy energie, které tyto zdroje znamenají,“ vysvětlil pro portál ČT24.
Ještě radikálněji by v této oblasti postupoval energetický konzultant Jiří Marek. Státní dotace energetických projektů by úplně zrušil - ničí totiž trh. „Pokud by žádné dotace neexistovaly, trh by fungoval a energetika by byla snáze predikovatelná. Cena elektřiny by totiž odrážela skutečnou situaci na trhu,“ zdůraznil.
Že je možné stavět elektrárny bez dotací, ukazuje příklad Španělska. Tam němečtí a španělští investoři staví zcela bez státní podpory solární elektrárnu o výkonu 400 megawatt, což se blíží výkonu jednoho bloku Jaderné elektrárny Dukovany.
Regulovat, nebo neregulovat?
Podobně jako k dotacím by měla Evropská unie přistupovat podle europoslance Březiny opatrně také k regulaci energetického sektoru. Do té se počítá mimo jiné zavedení uhlíkové daně, o kterém česká vláda uvažuje od roku 2014 s cílem podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie, které jsou k životnímu prostředí šetrnější než třeba spalování uhlí. Tato daň by měla zpoplatnit emise oxidu uhličitého a jejich cenu započítat přímo do ceny paliva, tedy například uhlí.
„My jako Evropa investujeme do regulací. USA místo toho investují do nových technologií a produkce oxidu uhličitého jim klesá,“ komentoval evropské snahy o snížení emisí Březina. V roce 2011 se produkce oxidu uhličitého v USA snížila téměř o 5 procent. V Evropě oproti tomu množství produkovaných emisí mírně roste.
Avšak předsedkyně Technologické agentury Rút Bízková oponuje: „Environmentální legislativa má smysl, tlačí nás k tomu, abychom inovovali a investovali do modernějších technologií. Bez regulace by byla situace v Evropě ještě horší.“ Aby bylo snižování emisí efektivní, je k němu podle Marka třeba motivovat nejen velké firmy, ale i domácnosti, které zvláště na venkově přispívají nemalou měrou ke znečišťování ovzduší spalováním téměř čehokoli. A právě k tomu má pomoci uhlíková daň.
