Televize i lithiové baterie. USA chtějí cla na 1300 čínských výrobků. Čína reaguje clem na auta i letadla

6 minut
Ekonom Kovanda: Obě země vyjdou z této obchodní války jako poražené
Zdroj: ČT24

USA připravily seznam 1300 čínských výrobků, na něž chtějí uvalit 25procentní clo. Čínská odpověď netrvala dlouho – tamní ministerstvo obchodu chce stejně vysoké clo zavést na 106 amerických výrobků, mimo jiné na auta, letadla či sójové boby. Krok Spojených států také Čína napadne u Světové obchodní organizace (WTO). Americké opatření je však podle Bílého domu reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví.

„Spojené státy nevedou s Čínou obchodní válku, tu už dávno prohráli nekompetentní hlupáci, kteří dříve USA zastupovali,“ popřel americký prezident Donald Trump na Twitteru, že Washington a Peking vedou obchodní válku. Na počátku měsíce ovšem prezident poté, co nařídil uvalení cel na dovoz hliníku a oceli, na sociální síti napsal, že obchodní války jsou „dobré“, prý „se dají snadno vyhrát“.

Seznam čínských výrobků, který byl zveřejněn v úterý, je podle agentury Bloomberg zaměřený na technologicky špičkové výrobky. Figurují v něm například motocykly, televize, polovodiče, lithiové baterie, informační technologie, výrobky leteckého a zdravotnického průmyslu.

Cla v USA se týkají čínského zboží v hodnotě téměř 50 miliard dolarů (kolem jednoho bilionu korun). Podobné hodnoty dosahují výrobky, na které svými cly míří zase Čína.

Peking americká cla „důrazně odsuzuje a neústupně odmítá“. „Takový jednostranný a protekcionistický krok vážně porušuje základní principy a hodnoty WTO,“ uvedla čínská ambasáda ve Washingtonu. Podle čínské strany americké opatření neslouží ani jedné ze zúčastněných zemí, „a tím méně globální ekonomice“.

„Čínská strana využije mechanismu pro urovnávání sporů WTO a v souladu s čínskými zákony podnikne odpovídající protiopatření stejného rozsahu a intenzity namířené proti americkým výrobkům,“ informovalo čínské zastoupení v USA.

Spojené státy seznam zveřejnily poté, co Čína v úterý zavedla cla ve výši až 25 procent na 128 amerických výrobků v ceně tři miliardy dolarů (zhruba 62 miliard korun). Peking jimi reagoval na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA, které v březnu nařídil prezident Donald Trump.

„Ani jedna ze stran nehodlá ustoupit a vrší nová a nová cla, o kterých země pravděpodobně budou posléze jednat. Paradoxně, čím více cel nyní strany předběžně navrhnou, o to větší vyjednávací prostor pro ústupky si pro následné vyjednávání vytvoří. To roztáčí nebezpečnou motivaci navrhovat další cla až do doby, než země začnou skutečně vyjednávat,“ komentuje makléř BH Securities Martin Vlček. 

Světové akciové trhy však podle něj reagují dalším výrazným poklesem. „Díky dnešnímu poklesu indexů se již i poslední ‚mohykán‘ americké burzy, technologický index Nasdaq, dostal za letošní rok do záporného výnosu,“ přiblížil Vlček.

Trump chce zlepšit obchodní deficit s Čínou

Roztržka mezi Pekingem a Washingtonem ilustruje rozpor mezi Trumpovým slibem vyrovnat obchodní deficit s Čínou a rozvojovou strategií čínské komunistické strany. Ta podle agentury AP i vyšetřování Bílého domu podmiňuje působnost na čínském trhu tím, že američtí investoři musí poskytovat důležité technologie čínským podnikům.

Peking loňský obchodní přebytek se Spojenými státy vyčíslil na 275,8 miliardy dolarů (5,7 bilionu korun), zatímco Washington uvádí hodnotu obchodního deficitu vyšší – rekordních 375,2 miliardy dolarů (7,74 bilionu korun).

Desítky obchodních svazů zastupujících přední americké podniky minulý týden vyzvaly Trumpa, aby cla na dovoz z Číny neuvaloval. Varovaly před jejich negativními dopady na ekonomiku Spojených států i na americké spotřebitele.

Vítězové a poražení

 Agentura Bloomberg ve své analýze uvedla, že v eskalující obchodní válce je seznam poražených již nyní delší než seznam vítězů. Mezi poražené zařadila farmáře amerického Středozápadu. Jde přitom o státy, které Trump potřebuje ke znovuzvolení v roce 2020, podotkla agentura. Čína je největším kupcem amerických sójových bobů, je odbytištěm zhruba třetiny produkce USA. Ceny sójových bobů na chicagské burze vykazovala ve středu odpoledne pokles o více než pět procent, což bylo nejvíce od července 2016. 

Vítězi jsou naopak jihoameričtí farmáři. Brazílie a Argentina jsou hlavními rivaly na trhu sójových bobů a kukuřice.

Další poraženými by byly technologické firmy, jejichž produkty jsou vyráběny v Číně. Sem patří společnosti typu Apple či Lenovo. Systém dodavatelských operací by mohla cla citlivě zasáhnout. Do tohoto seznamu dále patří i americké automobilky, včetně výrobce elektromobilů Tesla. Pro něj je čínský trh velice důležitým odbytištěm. Bloomberg podotýká, že americké automobilky, které dovážejí baterie pro elektromobily  byly od amerických cel ušetřeny. Naopak baterie pro hodinky či různé detektory byly cly zasaženy. 

Do velmi nepříznivé situace se může dostat i výrobce letadel Boeing, pro něhož je čínský trh klíčový. Čínská cla pak mohou jeho velmi dobře prodejné stroje 737 znevýhodnit a zvýšit šanci evropského konkurenta Airbusu.  K dalším poraženým by mohli patřit i výrobci generik a čínští chovatelé prasat, kteří používají dovážené sójové boby jako krmivo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
včera v 07:00

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...