Mezinárodní měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. V obou letech počítá s růstem hrubého domácího produktu o 3,9 procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než předpovídal v říjnové prognóze.
V podzimní prognóze měnový fond počítal s růstem HDP za loňský rok o 3,6 procenta. V roce 2016 světová ekonomika stoupla o 3,2 procenta, což byl nejpomalejší růst od vypuknutí globální finanční krize. Zlepšení výhledu růstu světové ekonomiky zveřejnil fond na úvod Světového ekonomického fóra v Davosu. Loni globální ekonomika podle odhadů fondu vzrostla o 3,7 procenta.
Ekonomický poradce a ředitel výzkumu MMF Maurice Obstfeld poznamenal, že nový výhled je dobrou zprávou. Političtí představitelé však podle něj musejí mít na paměti, že současný růst je odrazem řady faktorů, které pravděpodobně nebudou mít dlouhého trvání. Může se zdát, že globální finanční krize je překonána, ale bez pohotových kroků, které vyřeší strukturální překážky růstu, posílí celkový růst a odolnost jednotlivých ekonomik, může přijít pokles dříve a bude obtížnější s ním bojovat.
Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová upozornila na riziko zadlužování. „Globální růst od roku 2016 zrychluje a vše ukazuje na to, že růst bude sílit i nadále, v roce letošním i v roce příštím,“ řekla Lagardeová. „V mnoha zemích ale pozorujeme znepokojivý růst zadlužení, musíme tedy být i nadále opatrní,“ dodala a zdůraznila, že je nyní na čase řešit v ekonomikách strukturální nedostatky.
Růst globální ekonomiky je podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila podporován několika faktory. „Za prvé uvolněnou měnovou politikou, kdy úrokové sazby jsou stále blíž k nule než k nějaké normální úrovni. Za druhé rostoucím optimismem, který je podpořen poklesem nezaměstnanosti. Rostoucí optimismus pak vede k většímu utrácení domácností, ale i k investicím podniků. A za třetí politická rizika, kterých se svět bál po brexitu, se nijak výrazně neprojevila,“ přiblížil Navrátil.
Návrat k plné zaměstnanosti doprovází mírné inflační tlaky
Mezinárodní měnový fond upozornil, že obchod opět roste rychleji než globální ekonomika. Ceny komodit se zvyšují, což pomáhá zemím závislým na jejich vývozu. Přestože se ekonomiky vracejí k plné zaměstnanosti, inflační tlaky zůstávají mírné a nominální růst mezd utlumený. Finanční podmínky jsou poměrně příznivé, akciové trhy rostou, dlouhodobé výpůjční náklady pro vlády jsou nízké a náklady na půjčky jsou atraktivní v rozvinutých i v rozvíjejících se zemích.
Primárním zdrojem zrychlení HDP byly doposud Evropa a Asie. „Čína po sedmi letech dokázala zvýšit, a nikoliv jen snižovat růst ekonomiky,“ podotkl Navrátil. Výkon se zlepšuje také v USA, Kanadě a některých rozvíjejících se zemích, hlavně v Brazílii a Rusku, jejichž ekonomiky v roce 2016 klesly, a pak Turecku. V mnoha případech se očekává, že bude mít výkon těchto zemí pozitivní dopad na ekonomický vývoj i v nejbližším období.
Nedávná daňová reforma v USA podle měnového fondu přispěje v příštích letech významně k růstu americké ekonomiky, zvláště díky dočasným mimořádným investičním pobídkám, které nabízí. Tento krátkodobý růst bude mít pozitivní, i když pouze krátkodobý dopad na obchodní partnery USA. Zřejmě ale prohloubí deficit bilance běžného účtu USA, posílí dolar a rovněž ovlivní tok mezinárodních investic.
„Dění na politické scéně je jako vždy těžko předvídatelné, ale v našem základním scénáři s žádnými otřesy po podzimních volbách do Sněmovny reprezentantů, části Senátu a guvernérů v USA nepočítáme. Rovněž polický vývoj v Evropě nebude v tomto scénáři zdrojem nestability,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Podle ní je USA už na dosah svého cyklického vrcholu a v roce 2019 její růst viditelně zpomalí. Analytik Next Finance Jiří Cihlář ale zastává názor, že právě daňová reforma a snížení daňové zátěže pro americké korporace s určitým zpožděním americký růst zrychlí. „K nakopnutí růstu globální ekonomiky rozhodně může přispět vývoj za oceánem,“ řekl Cihlář.
„Na druhé straně dál vidíme rizika v Číně, kde bude ekonomický růst zpomalovat. Čínská ekonomika je navíc plná vnitřních nerovnováh. Před eurozónou pro změnu stojí v následujících dvou letech velká výzva v podobě ukončení programu výkupu aktiv a postupného zvyšování úrokových sazeb. Tento proces již probíhá v USA. Suma sumárum, ekonomický svět se bude muset v následujících letech připravit na to, že půjčování si na cokoliv už nebude tak dostupné jako v minulosti. Rozmazlování finančních trhů levnými penězi se chýlí ke konci,“ upozornil Cihlář.
„Podle některých ekonomických teorií dokonce jen prožíváme iluzi hospodářského růstu, která se rozplyne jako pára nad hrncem poté, co se začne zpřísňovat měnová politika. Přesně k tomu však centrální banky postupně přistupují a všude po světě se začíná omezovat kvantitativní uvolňování peněz či se dokonce zvyšují úrokové sazby. Navýšení růstu globální ekonomiky Mezinárodním měnovým fondem proto berme jako pozitivní zprávu s velkým množstvím otazníků, na které budeme nacházet odpovědi v následujících měsících,“ dodává hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podle Mezinárodního měnového fondu růst v Evropě, Asii a Severní Americe sice posiluje, zprávy z Blízkého východu a subsaharské Afriky jsou ale méně příznivé. Na tyto oblasti má dopad oslabení větších ekonomik. Slabý růst, který je způsoben částečně nepříznivým vývojem počasí a někdy se k němu připojují také občanské spory, způsobil silnou migraci z těchto zemí.
Za povšimnutí stojí zlepšení některých velkých latinskoamerických ekonomik, celkový růst v tomto regionu však letos zbrzdí pokračující kolaps venezuelské ekonomiky, dodal měnový fond.
