Washington/Brusel - Jeden ze tří Američanů, kteří letos získali Nobelovu cenu za ekonomii, tvrdí, že v důsledku vysokých rozpočtových deficitů zemí na obou stranách Atlantiku hrozí v příštím roce světovému hospodářství recese. Eugene Fama to uvedl v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Vysoké zadlužení vlád ve Spojených státech a v evropských zemích podle Famy představuje trvalou hrozbu pro světovou ekonomiku. „Můžeme dospět do bodu, kdy finanční trhy řeknou jejich dluhům ne a ony se nebudou schopny samy financovat,“ prohlásil Fama. „Pokud přijde další recese, bude celosvětová,“ dodal.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v říjnu předpověděl, že světová ekonomika letos vykáže růst o 2,9 procenta, což by bylo nejpomalejší tempo od globální krize roku 2009. Příští rok pak hospodářský růst podle fondu zrychlí na 3,6 procenta.
Fama se v rozhovoru vyjádřil i k vývoji nezaměstnanosti v USA. Pozitivní údaje týkající se amerického trhu práce, které se objevily tento týden, bagatelizoval. „Vůbec mě to nepřesvědčilo,“ podotkl Fama.
Míra nezaměstnanosti v USA klesla v listopadu na pětileté minimum 7 procent. Zaměstnavatelé tak přijali více pracovníků, než se očekávalo. „Oživení trhu bylo hrozné. Jediný důvod, proč je míra nezaměstnanosti na 7 procentech, je to, že lidé vzdali hledání práce,“ prohlásil nobelista s tím, že v rámci historických měřítek je v Americe sedm procent stejně dost. „Nemyslím si, že jsme z recese vyšli nějak dobře,“ dodal Fama.
Nobelovu cenu za ekonomii letos dostali tři Američané - Eugene Fama, Lars Peter Hansen a Robert Shiller. Švédská královská akademie je ocenila za to, že empiricky zanalyzovali vývoj cen aktiv. Cenu za ekonomii uděluje od roku 1968 na památku vynálezce dynamitu Alfreda Nobela švédská centrální banka Sveriges Riksbank.
Eugene Fama
*1939
Působí na Chicagské univerzitě. Zabývá se především teorií portfolia a oceňováním aktiv a bývá nazýván „otcem teorie efektivních trhů“. V jejím rámci Fama dospěl k závěru, že na akciovém trhu, kde se pohybuje mnoho dobře informovaných a inteligentních investorů, jsou akcie správně oceněny a reflektují všechny dostupné informace. Je spoluautorem knihy Teorie financí, kterou napsal spolu s Američanem Mertonem Millerem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1990.
V Portugalsku řada podniků krachuje, některé ale bodují
Portugalsko rozprodává poslední státní podniky, aby mělo na splacení svého dluhu. Naposledy vláda tento týden zprivatizovala poštu. Krize má ale i svou přivrácenou stranu. Některé firmy vznikly až během ní a přes neustálá úsporná opatření se rychle rozrůstají.
Třeba Nuno Carvalho začal pracovat v době největších škrtů se dvěma prodejnami - dnes jich má už osmnáct. Portugalská pekárna je jeden ze zázraků krize. „Tady v Portugalsku máme velkou tradici podobných obchodů. Každý den chodí Portugalci do pekáren a kaváren na snídani a strávit čas s přáteli,“ poznamenal ředitel řetězce A Padaria Portuguesa.
Recept této pekárny je jednoduchý: výborná káva a skvělé pečivo za rozumné ceny plus vstřícný přístup k zákazníkům. A taky sázka na portugalskou značku i suroviny. V každé kavárně se Nunovi denně otočí kolem sedmi set lidí, krize nekrize. „Když jsme se rozhodli vybudovat firmu z ničeho, byli jsme aspoň zodpovědnější, než kdyby tehdy žádná krize nebyla,“ poznamenal Carvalho.
Statisíce Portugalců se ale staví proti vládě – hlavně státní zaměstatnci, kteří přicházejí o peníze kvůli tomu, aby měla vláda z čeho splácet dluhy. Po posledním drastickém rozpočtu už vyšli do ulic i policisté. Nyní se protesty přesunuly k Ústavnímu soudu, kam nespokojenci podali stížnost proti škrtům. Jednou už uspěli a nedá se vyloučit, že se jim to podaří i tentokrát. „Úsporná opatření zničila část portugalského hospodářství, vytvořila velkou nezaměstnanost a snížila investice,“ konstatoval ekonom Pedro Lains.
Na rozdíl od Nunovy pekárny tak řada podniků krachuje, lidé hledají práci v zahraničí nebo se vracejí k řemeslům svých rodičů. Podle nich jsou škrty cesta, která nikam nevede.
