Británie má po Davidu Cameronovi novou předsedkyni vlády, Theresu Mayovou. Nastupující premiérka nechce se zahájením výstupových rozhovorů země s Evropskou unií spěchat, hodlá se na ně důkladně připravit. Není divu, protože podle profesora ekonomie Jana Švejnara postihne celkově brexit britskou ekonomiku více než tu evropskou. I když bude podle něho hodně záležet i na tom, co se přesně Britům podaří vyjednat, uvedl v Interview ČT24.
Švejnar: Dopady brexitu určí rychlost a tvrdost vyjednávání
Profesor Švejnar: Dopady brexitu určí rychlost a tvrdost vyjednávání (zdroj: ČT24)
Britská premiérka Theresa Mayová nedávno uvedla, že brexit je nevyhnutelný a její vláda učiní vše pro to, aby se odchod z EU stal pro Británii úspěchem. „Já myslím, že to je velmi nepravděpodobné. Myslím si, že brexitem Británie hodně ztratí. Mohou sice i něco získat, ale spíše bych řekl, že jde o to, jak minimalizovat škody a náklady s tím spojené. Jsou různé odhady, že budou na tom tratit něco mezi dvěma až pěti procenty HDP,“ konstatuje profesor Švejnar.
Poukazuje na to, že Britové jsou s unijní ekonomikou velmi propojeni vzhledem k tomu, že Unie je jejich největší obchodní partner. A tak míní, že negativní dopad na tamní výrobu, zaměstnanost nebo životní standard bude přímo úměrný tomu, do jaké míry dojde k ochlazení obchodních vztahů a přílivu investic. „V průměru to postihne všechny Brity, jen někteří na tom budou hůře než jiní,“ říká.
Mayová sice prohlašuje, že součástí vystoupení Británie z EU bude kontrola volného pohybu osob po Británii, jenže zároveň hodlá zachovat volný obchod. A to právě může být podle ekonomů problém. Tyto faktory jsou propojené a je tedy otázkou, do jaké míry bude premiérka ve vyjednávání s evropskými představiteli v této otázce úspěšná. Podle Švejnara jsou Britové sice ve vyjednávaní mistři, nicméně soudí, že Evropané budou dost tvrdí, protože chtějí předejít tomu, aby i další země začaly uvažovat o vystoupení z EU. Budou chtít jednoduše zabránit tomu, aby se Evropa dále drolila.
Vše bude nyní záležet na tom, jaké podmínky si Britové vyjednají
Mnozí také varují před tím, aby EU byla na Británii příliš přísná. Může to být totiž krátkozraké, protože i pro Unii bude brexit v určitém směru ztráta a je vždy lepší mít Brity na své straně, i když budou stát mimo EU. „Ano, lepší to je, a to bude ten kumšt, to umění vyjednávání. Britové jsou lepší vyjednávači než kdokoliv na světě, tam mají výhodu. Na druhé straně to, co mohli, už si vyjednali před tím než došlo k hlasování a nyní Evropa bude ta, kdo bude mít navrch, neboť ta rozhodne, co Britům dá či nedá v dalším vyjednávání,“ říká Švejnar.
Theresa Mayová
Británie se může pokusit sice také vyjednat si něco s jednotlivými státy samostatně, nicméně asi nebude příliš úspěšná. „Všechny státy EU mají společnou vnější obchodní politiku, takže v těchto vyjednáváních bude velmi složité, aby si Británie vyjednala například jiný celní systém s Českem než se Slovenskem či Francií,“ dodává profesor.
Britská premiérka již také uvedla, že za klíčový úkol považuje nyní sjednocení národa. Otázka však je, jak se jí to může podařit, když výsledky referenda vypovídají o tom, že jsou Britové rozděleni na dvě půlky a obě mají na věc diametrálně odlišný názor.
Analytici, včetně Švejnara soudí, že „železná Theresa“, jak se jí říká, má před sebou hodně těžký úkol. Bude muset přesvědčit totiž ty, kteří byli pro brexit, že z toho programu, který měli, aspoň něco zůstává. A naopak ty, kteří byli proti, že vlastně nedojde k ztrátám, které očekávali, kdyby země vystoupila z EU. „Já bych ji nepodceňoval, ale zatím nevíme, co bude schopná dokončit. A bude také záležet, jak se k tomu postaví Evropa, jak bude přísná a do jaké míry jí dá možnost, aby něco ukázala jako vítězství,“ hodnotí šance Švejnar.
Profesor Švejnar: Možná se z Británie stane malá Anglie
Rozhodování Britů o brexitu bylo každopádně podle Švejnara ovlivněné jistým elementem neznalosti. Ti, kteří byli pro vystoupení země z EU si totiž neuvědomovali, že to pro ně bude znamenat snížení životní úrovně. Očekávali opak, tedy že bude následovat její zvýšení pro nižší vrstvy. „A starší občané čekali také to, že nastane návrat k nádechu britského impéria. Měli tedy pozitivní očekávaní. Jenže pak se po propočtech ukázalo, že výhody nebudou tak velké, a že nevýhody budou podstatnější,“ hodnotí profesor.
Podle něho je také velmi pravděpodobné, že Skotsko bude nyní ze Spojeného království chtít vystoupit a snažit se vstoupit do EU. „Takže to bude možná cesta z Británie do malé Anglie,“ dodává.
obrázek
Ekonomové si ještě nyní nejsou jistí, jaké přesné dopady bude tedy brexit na jednotlivé ekonomiky mít. Proces vystoupení z EU může trvat až dva roky a po celou tuto dobu si nikdo nemůže být zcela jistý výsledkem. Na českou ekonomiku to nicméně podle Švejnara zase až tak velký celkový dopad mít nebude. Některé sektory to zřejmě pocítí sice více než jiné, například automobilový průmysl, ale bude záležet i na tom, zda dojde k udržení nebo naopak narušení obchodních styků.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza již zmínil, že Česko zaplatí za brexit miliardy ročně a to proto, že Británie přestane přispívat do společného rozpočtu. S tím Švejnar souhlasí. Efekt na zaměstnanost nebo růst mezd a platů však velký nečeká. „Neprojeví se to v nějakém velkém nárůstu nezaměstnanosti, spíše se jen zpomalí růst zaměstnanosti, možná i růst mezd a platů,“ konstatuje. A co se týká českých občanů, kteří pracují v Británii, tak tam zatím panuje velká neznámá. „Tam se bude muset obecně rozhodnout, zda ti, co už tam jsou, budou vedeni v jiném režimu, než ti, co tam teprve přijdou,“ dodává.
Sílí také hlasy, že se Evropa po odchodu Británie stane příliš „německá“. Německo se totiž logicky stane největší hybnou silou EU a je tak možné, že část ekonomických aktivit se přesune právě tam. Švejnar však míní, že i když dojde k přesunu finančního sektoru z Londýna, tak že to nemusí být zrovna do Frankfurtu. „Stejně tak se to může přemístit i do jiných měst, jako je Amsterdam, Barcelona, Vídeň,“ soudí.
Další dluhovou krizi nelze zcela vyloučit
Ministři financí EU jednají v současnosti o sankcích Španělsku a Portugalsku za to, že nestáhly deficit pod určitý limit a také o špatné kondici některých italských bank, které můžou například podle českého ministra financí Andreje Babiše být i větší hrozbou než samotný brexit. „V ekonomickém rozhodování hrají velkou roli očekávání. Jestliže je nyní větší míra nejistoty, tak se přenáší do očekávání v Evropě. Bude záležet, do jaké míry budou jednotlivé státy schopny vyřešit své problémy. Vidíme, že nastávají kuloární vyjednávání italských bank, zda se musí postupovat podle ustanovených principů nebo zda dostanou zvláštní režim, k čemuž by normálně nemělo docházet,“ říká Švejnar.
obrázek
Podle něho tak nelze skutečně vyloučit, že by mohla Evropa začít zpomalovat a že by se mohla vyvinout další dluhová krize, která je zatím lokalizovaná v některých italských bankách v některých regionech. „A že by se mohla zvětšit, pakliže by investoři, ale i jednotlivci a rodiny začali zpomalovat nákupy a investoři investice, pak by to hrozilo,“ říká.
O české banky by se však Švejnar neobával. „Máme jeden z nejlépe fungujících bankovních sektorů v celé Evropě,“ dodává.
Eurozóna má potenciál, pokud vyřeší své problémy
Eurozóna jako taková má ale podle Švejnara potenciál. Tedy pokud se vyřeší částečné problémy, které má. Je však potřeba si uvědomit, že od roku 2008 prochází velkou zatěžkávací zkouškou.
„Udržela se, což je důležité, problémy však nebyly vyřešeny, ale to je nejen na Evropské centrální bance, ale i na jednotlivých státech, aby Evropu dostaly ze situace, kdy měnová unie sice funguje, ale nemá dostatečná doprovodná opatření v rámci fiskální politiky, jako třeba dokončení bankovní unie. A to je řada kroků, které jsou známy a všichni vědí, že je potřeba je nějakým způsobem dotáhnout. Ale není zde ta politická vůle, aby se to uskutečnilo. A čím více se to odkládá, tím horší situace je,“ vysvětluje Švejnar.
Ze studie, která byla provedená instutucí Cerge EI každopádně vyplynulo, že pro Česko je výhodné být v jakékoliv eurozóně, ve které je i Německo. „Prakticky bych ale řekl, že není potřeba spěchat, že je dobré, aby si eurozóna vyřešila nejdříve problémy, které má. A jakmile si je vyřeší, pak je na místě o tom začít diskutovat, co je pro nás výhodné a co ne,“ míní profesor.