Rozhodnutí Britů odejít z Unie zvýraznilo problémy zadluženého italského bankovního sektoru. Kvůli nepříznivé situaci v zemi by se v Evropě mohla zažehnout další bankovní krize. Nejen italské banky už procházejí zátěžovými testy. Ministři financí EU navíc jednají o sankcích vůči Španělsku a Portugalsku za to, že nestáhly deficit pod určitý limit. Podle ekonoma Aleše Michla zažívá krizi celé bankovnictví eurozóny.
Pokud italským bankám skutečně chybí hodně kapitálu, není to dobrá vizitka pro jednotný dohledový mechanismus, poznamenal europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09).
„Ekonomickou souvislost (s brexitem) tam úplně nevidím. Sice došlo k nějakým turbulencím, ale ty se týkaly hlavně kurzu libry, který by měl mít s italskými bankami velmi malou spojitost. Spíš je to dáno tím, že část hráčů na finančním trhu začala věnovat pozornost událostem v Itálii,“ myslí si Niedermayer.
Italské banky se dlouhodobě potýkají s vysokým objemem nesplácených úvěrů a nejistotou na finančních trzích. Italská vláda jim chce pomoci a hledá cestu, která by věřitele nebolela. O povolení ovšem musí požádat Brusel. „Státní pomoc jedné firmě komplikuje život jejím konkurentům, kteří ji nedostávají. Je to normální tržní pravidlo,“ připomněl Niedermayer.
Podle českého ministra financí bude muset Řím k podpoře nakonec přistoupit. „V minulosti italští politici doporučovali občanům, aby si kupovali dluhopisy italských bank. Vícero lidí tam má nainvestováno a ta jejich finanční situace není dobrá,“ konstatoval Andrej Babiš (ANO).
Ekonom Michl: Brusel a Itálie musí jednat rychle
Podle Michla by měl stát banky de facto znárodnit, menší z nich sloučit a pomoci je ozdravit. „Pokud bude váhat, mohou se banky rozložit a zabrzdí to ekonomiku,“ varoval ekonom. Itálie je podle něj stále asi osm procent pod úrovní, na níž byla před začátkem krize v roce 2008.
„Za šestnáct let se vlastně nikam neposunula, velký problém je nezaměstnanost,“ podotkl Michl s tím, že prioritou je nyní zachránit banky a přilákat zahraniční investory – alternativou je pak odchod z eurozóny. Banky by přitom potřebovaly asi 40 miliard eur, to je téměř celý roční rozpočet České republiky.
- Od začátku roku v EU platí pravidla, při kterých musejí být před záchranou z veřejných peněz postiženi také věřitelé bank, aby to nebyli v první řadě daňoví poplatníci, kdo na věc doplatí.
Podle Švejnara další dluhovou krizi nelze vyloučit
Problémy italských bank přitom můžou být větší hrozbou než samotný brexit, míní Babiš. Podobně to vidí i ekonom Jan Švejnar, podle něhož skutečně hrozí, že by mohla Evropa začít zpomalovat a že by se mohla vyvinout dluhová krize, která je zatím lokalizovaná v některých italských bankách v některých regionech.
„Krize by se mohla zvětšit, pakliže by investoři, ale i jednotlivci a rodiny začali zpomalovat nákupy a investoři investice,“ podotkl Švejnar. O české banky se nebojí. „Máme jeden z nejlépe fungujících bankovních sektorů v celé Evropě,“ řekl v Interview ČT24.
Podle Michla může dojít k dominovému efektu v zemích, které nerostou. Ohroženo je třeba Řecko nebo Portugalsko. „Jelikož jsou dluhy strašně vysoké, vlády už mají málo nástrojů, jak ekonomice pomáhat,“ konstatoval ekonom.
