Bude švédská koruna pokračovat ve svém propadu, nebo nabere na síle? Severskou měnu ovlivňuje atmosféra nejistoty před nedělními parlamentními volbami, které by mohly znamenat zlom.
Koncem srpna se kurz švédské měny vůči společné evropské měně propadl nejníže za posledních devět let (10,70 švédských korun za euro), tedy od dob finanční krize.
Podle pozorovatelů na tom mají podíl také očekávání, jak dopadnou volby 9. září. Investoři je považují za rizikovou záležitost – to v případě opakování italského scénáře, kdy došlo k politickému zemětřesení. Průzkumy veřejného mínění naznačují, že silné postavení v parlamentu by mohla získat protiimigrační strana Švédských demokratů.
Za oslabováním měny však byly rovněž ekonomické důvody: možné dopady obchodních válek na ekonomiku země, která je značně závislá na exportu. A v neposlední řadě to byla nejistota před zasedáním měnového výboru švédské centrální banky.
V září pak švédská měna zpevnila a čekala na rozhodnutí centrální banky. Ta nakonec ve čtvrtek odložila rozhodnutí o prvním plánovaném zvýšení úrokových sazeb od roku 2011. Nechala hlavní úrokovou sazbu beze změn na minus 0,5 procenta. Tam je od začátku roku 2016, přestože se objevuje stále více důkazů, že ekonomika funguje na plný výkon a inflace je blízko cíle banky.
Centrální bankéři současně uvedli, že by mohli začít zvyšovat úroky v prosinci nebo únoru. Koruna poté opět oslabovala, nového „nízkého“ rekordu však již nedosáhla (0,094 eura za jednu švédskou korunu).
Podle pátečního kurzovního lístku ČNB se švédská koruna prodává za 2,58 koruny české (kurz valuta prodej, používaný pro výběr v cizí měně z účtu vedeného v české měně).
Hodnotu měny snižují také nízké úroky
Od února oslabila švédská koruna vůči dolaru o více než 12 procent a vůči euru o více než 8 procent, shrnul vývoj hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Švédská měna v posledních měsících oslabovala kvůli nízkým úrokovým sazbám, které jsou například u čtyřletých vládních dluhopisů záporné. Švédsko na rozdíl od České republiky nešlo cestou devizových intervencí, ale záporných úrokových sazeb. Nízké úrokové sazby si přitom Švédsko udržuje až do dnešní doby, čímž podporuje ekonomický růst, ale též snižuje hodnotu domácí měny,“ uvedl Křeček.
Také on připomněl, že v posledních týdnech začala švédská koruna oslabovat kvůli nadcházejícím volbám. Mnozí investoři se prý proto ze Švédska stahují a vyčkávají, jak volby dopadnou. „Jejich návratu by mohlo pomoci zvýšení úrokových sazeb a dohoda středových stran na budoucí vládě,“ dodal v pátek k možnému dalšímu vývoji.
Hospodářství i nerovnost rostou rychle
Dobrou pozici švédské ekonomiky pak potvrdila nejnovější čísla o hrubém domácím produktu v letošním druhém čtvrtletí. V meziročním srovnání stoupl o 3,3 procenta, mezi 28 státy EU to byl 12. nejvyšší růst. Navíc mu předcházel solidní vzestup také v předchozích obdobích.
V mezičtvrtletním srovnání stoupla ekonomika o jedno procento. Zvýšila se spotřeba domácností i vlády. Export stoupl oproti předchozímu kvartálu o 0,5 procenta, zatímco import klesl o 0,1 procenta, uvedl švédský statistický úřad. Na vzestupu byla výroba zboží i služby. Nezaměstnanost je na nejnižší úrovni za poslední desetiletí.
Podle agentury AFP však nerovnost v příjmech roste rychleji než v ostatních zemích, které patří pod Organizaci pro spolupráci a hospodářský rozvoj (OECD). Ve Švédsku, které se řadu let pyšnilo svými rovnostářskými hodnotami, je tento fakt vnímán velmi kriticky. Jak upozorňují politologové, mnoho voličů má pocit, že je stát zanedbává na úkor statisíců nově příchozích žadatelů o azyl, poukazují přitom například na dlouhé čekací doby ve zdravotnictví.
