Růst minimální mzdy o 1600 korun a navýšení platů ve veřejném sektoru o více než deset procent. S takovou představou půjdou do jednání s vládou odbory. Jejich požadavky podpořil i předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Je podle něj potřeba skončit se situací, kdy Česko vykazuje výkonnost západních zemí, ale odměňování je na úrovni východních států.
Zlepšit odměňování zaměstnanců je podle šéfa horní komory Milana Štěcha potřeba. V minulých letech klesla reálná hodnota příjmů a trvá oslabení koruny. „Podmínky jsou tu vytvořené. Ekonomika roste. Naše výkonnost je západní, mzdy a platy jsou východní. Je potřeba s tím skončit,“ uvedl.
Česká minimální mzda je pátá nejmenší v Evropské unii, i v přepočtu na paritu kupní síly jde spíše o nízký příjem. Při porovnání se srovnatelně velkou zemí a výkonnou ekonomikou, například Portugalskem, dostával Čech loni zhruba 35 procent průměrné mzdy, Portugalec ale 43 procent.
Na druhou stranu v některých částech Evropy pojem „národní minimální mzda“ neznají - například v severských zemích, Itálii či na Kypru. Výjimkou je také Rakousko, kde neexistuje jednotná hranice. Každý obor tam má „svoji“ minimální mzdu.
Štěch upozorňuje na potíže dlouhodobě nemocných
Kritický je Štěch i k úrovni nemocenské, kterou hodnotí jako žalostně nízkou. „Je potřeba se nad tím seriózně zamyslet,“ řekl šéf Senátu. Podle něj se zvlášť dlouhodobě nemocní ocitají ve složité situaci, když měsíčně dostávají kolem 11 tisíc korun. Lidé s nižšími příjmy, kteří nemají žádné rezervy, pak nejsou schopni uživit rodinu a končívají v dluzích, popsal Štěch.
Nechtěl říct, zda by se také klonil víc k návrhu na obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské, nebo k zavedení dnů na zotavenou, takzvaných sick days. Podle něj by měla ale začít platit aspoň jedna z obou variant, za ideální by považoval schválení obou.
Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) Štěch slíbil, že bude v politických kruzích prosazovat výraznější růst výdělků. K odborům má blízko, osm let jim dělal předsedu.
Firmy: Růst minimální mzdy závisí na ekonomice
- 3. čtvrtletí 2015 - 26 072 korun (medián - 22 531 korun)
- 2. čtvrtletí 2015 - 26 287 korun (medián - 22 230 korun)
- 1. čtvrtletí 2015 - 25 306 korun (medián - 21 143 korun)
- Průměrná mzda v roce 2014 činila 25 686 korun.
- Průměrná mzda v roce 2013 činila 25 128 korun.
- Průměrná mzda v roce 2012 činila 25 101 korun.
- Průměrná mzda v roce 2011 činila 24 319 korun.
Cíle odborářů pro příští rok nejsou malé, ve veřejném sektoru by chtěli navyšovat o více než deset procent. „Požadavek pro rok 2017 bude výrazně vyšší než to, co se vyjednalo pro letošní rok. Situace u profesí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, je velmi vážná, a to v oborech jako kultura, zdravotnictví či sociální péče. Předběžně podle signálů, které máme, bude požadavek mít dvě číslice,“ prohlásil předák ČMKOS Josef Středula. Nepovažuje to za nadsazené. Záměr zvyšovat platy ve veřejném sektoru zaznívá i mezi členy vlády.
V případě zvyšování minimální mzdy o šestnáct set korun, tedy na 11 500 korun, narážejí odbory už teď na zástupce zaměstnavatelů. Podle nich se z růstu nejnižšího výdělku stalo politikum a žádají stanovení jasných pravidel pro zvyšování. Chtějí, aby se v nich odrazil růst a vývoj ekonomiky.
„Z institutu minimální mzdy, z nějž podnikatelé rozhodně nejsou nadšeni, ale jsou ochotni jej v zájmu zachování sociálního smíru akceptovat, se stal politický nástroj odborů. A to pro naše členy není přijatelné,“ sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Komora tak žádá premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) o sestavení týmu expertů, který by do čtvrt roku navrhl pravidla zvyšování minimální mzdy v Česku.
Také podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by minimální mzda měla růst podle jasných pravidel, aby zaměstnavatelé předem věděli, jaké zvýšení bude a jaké budou náklady. Zmínil navázání nejnižšího výdělku na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen. Přidávání by se mělo prý nastavit tak, aby nebylo politicky zneužitelné. „Už máme dost toho, aby nějaký politik vystřeloval nějaké částky,“ uvedl už dřív Hanák.
