Stavební spořitelny loni půjčily na bydlení 74 miliard korun

Praha - Stavební spořitelny stejně jako hypoteční banky loni opět zažily rekordní rok. Spořitelny loni lidem půjčily na bydlení téměř 74 miliard korun, a celý trh úvěrů ze stavebního spoření tak meziročně stoupl o 40 procent. Vyplývá to ze statistik jednotlivých stavebních spořitelen. V roce 2006 poskytly spořitelny téměř 156.000 nových úvěrů o celkovém objemu téměř 53 miliard korun.

„Skutečnost potvrzená čísly je nejlepším argumentem proti tvrzení, že stavební spoření neplní svůj účel. Lidé ho na bydlení zkrátka využívají,“ komentoval výsledky tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.

Premiér Mirek Topolánek před několika dny prohlásil, že je připraven zrušit státní podporu stavebního spoření, protože podle něj již dávno charakter stavebního spoření nemá. Ministr financí Miroslav Kalousek ovšem zatím pouze uvažuje o možném zrušením daňových úlev ze stavebního spoření a hypoték.

Rekordní rok loni rovněž zaznamenaly i hypoteční banky. Trh s hypotékami loni stoupl podle odhadů o polovinu. Banky tak půjčily loni přibližně 150 miliard korun. Hypotéky Češi většinou využívají na pořízení bydlení; stavební spoření na rekonstrukce nebo dofinancování potřeb spojených s bydlením. V posledních dvou letech ovšem stavební spořitelny již hypotékám konkurují i nabídkou úvěrů na vyšší částky.

Podle údajů Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS) na koupi nového i staršího bytu nebo domu využívá úvěr ze stavebního spoření 68 procent klientů, na modernizaci pak téměř čtvrtina klientů. Podle člena představenstva ČMSS Manfreda Kollera zájem o využití peněz na modernizace bude stoupat především kvůli investicím do alternativních zdrojů energií, protože ty tradiční zdražují. Průměrná částka úvěru ze stavebního spoření loni činila téměř 451.000 korun

Všechny spořitelny loni uzavřely 862.000 nových smluv o stavebním spoření včetně navýšení cílových částek, zatímco předloni to bylo 826.000 smluv. Stavební spořitelny celkově evidují téměř 5,8 milionu smluv o stavebním spoření.

Celkový objem nesplacených úvěrů u stavebních spořitelen činil ke konci roku 2007 více než 181 miliard korun.

Úvěr od stavební spořitelny loni využilo téměř 164.000 lidí. „I proto téměř každý desátý Čech dnes splácí půjčku stavební spořitelně. Stavební spoření je proto jednoznačně jedním z významných pilířů financování bydlení v České republice a slouží širokému okruhu obyvatel,“ řekl Šedivý.

Největší nárůst obchodů loni zaznamenala Stavební spořitelna České spořitelny, Hypo stavební spořitelna a Wüstenrot stavební spořitelna. Dvouciferný nárůst obchodů ovšem zaznamenaly i ostatní finanční ústavy. Samotná největší spořitelna, ČMSS, loni půjčila více než dvě pětiny celkového objemu úvěrů. Podle jejího místopředsedy představenstva Waltera Böhma letos obchody nadále porostou a ČMSS by měla půjčit až 40 miliard korun.

„Stavební spoření zažívá opravdovou renesanci. Přispěla k tomu i hypoteční krize v USA,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci Koller.

Češi si pořizují stavební spoření jako způsob ukládání peněz, hlavně kvůli každoroční státní podpoře. Zároveň ale tento produkt v poslední době využívají mnohem více k investicím do bydlení.

Spořitelny rovněž zvyšují poměr mezi objemem vkladů a půjčených peněz. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky se loni přehoupl u celého stavebního spoření přes 40 procent. Například ČMSS ke konci roku zvýšila podíl úvěrů a vkladů na více než 58 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...