Český státní rozpočet by měl letos skončit nanejvýš deset miliard v minusu. Odhaduje to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek by tak byl o 70 miliard horší než loni, ale taky o 50 miliard lepší, než vláda pro letošek plánovala. Předchozí ministr financí Ivan Pilný (ANO) se v listopadu přikláněl spíš k tomu, že letošní rozpočet zakončí přebytkem ve výši deset miliard.
Ministryně financí počítá s tím, že se konečná bilance letošního rozpočtu bude pohybovat do minus deseti miliard. „Pokud to nebude lepší,“ dodala. „Růst ekonomiky je určitě velice důležitý a podstatný, ale sám o sobě by nestačil, kdyby výběr daní nebyl takový, jaký je,“ zmínila.
Už na konci listopadu bylo hospodaření státu schodkové, a to ve výši 11,6 miliardy korun. Ještě v říjnu dosahoval přebytek úrovně 26,5 miliardy korun.
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček upozorňuje, že ekonomika České republiky už několik let po sobě slušně roste, přesto jsou schodkové rozpočty. Na letošní rok byl schválen schodek 60 miliard a na příští rok činí plánovaný deficit 50 miliard korun. Něco takového podle Skopečka není v čase konjunktury myslitelné.
Větší útraty státu budou příští rok tlačit na rozpočet
V příštím roce znovu vzrostou tlaky na rozpočet, protože vláda bude víc utrácet. Hned od ledna se třeba zvýší důchody – o průměrných 475 korun. Porostou ale i další platby státu, třeba dávky nemocenské pro dlouhodobě choré lidi. „Od 31. kalendářního dne se sazba zvyšuje na 66 procent a od 61. kalendářního dne se sazba zvýší na 72 procent,“ přiblížila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová.
Diskuse se dotkly i prvních tří dnů nemocenské, za něž lidé zaplaceno nedostávají. Většina stran, na rozdíl od odborů, ale změnu nechce. „Tak, jak jsou nastaveny parametry nemocenské, jsou nastaveny správně,“ uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek. „Narůstala nemocnost v pátek a ve dnech před či po státních svátcích. Je to skutečně něco, co by se měnit nemělo,“ řekl místopředseda STAN Vít Rakušan. Pro změnu by byli naopak sociální demokraté, SPD nebo Piráti.
Štědřejší bude ale stát s novým rokem i v dalších případech. Vzroste například sleva na dani za každého potomka. Opět také od ledna vzroste minimální mzda, a to o 1200 korun na 12 200. V tomto případě ale neplatí víc jen stát ze svého rozpočtu. Vyšší výdaje politici přenesli i na firmy. To, že by se hranice minimální mzdy mohla posouvat, strany nevylučují. Většina zaměstnavatelů nemá se zvyšováním minimální mzdy problém. Vadí jim ale její skokový růst, žádají proto jasná pravidla.
