Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 298,1 miliardy korun z červencových 279,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Jde o nejhorší srpnový výsledek od vzniku samostatného Česka a horší je i meziročně. Loni ke konci srpna deficit dosahoval 230,3 miliardy korun.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně stouply o 16,7 miliardy na 946,1 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vzrostly meziročně o 29,4 miliardy na 820,9 miliardy korun, zatímco samotné příjmy z daní bez pojistného meziročně klesly o 10,3 miliardy na 429 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu ke konci srpna pak meziročně stouply o 84,5 miliardy na 1,24 bilionu korun.
„Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů,“ vysvětluje státní kasa.
Na boj s pandemií šlo z rozpočtu podle ministerstva od loňského března do konce tohoto srpna 422,1 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 274,1 miliardy. Odklad záloh daní vyčíslil úřad na 32 miliard a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 116 miliard. Za letošní leden až srpen MF celkovou pomoc z rozpočtu vyčíslilo na 204 miliardy korun.
Letošní rozpočet počítá s deficitem 500 miliard
Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo ke konci srpna meziročně o 3,6 miliardy na 185 miliard korun. Výběr daně z příjmu právnických osob meziročně stoupl o 22,5 miliardy na 77,6 miliardy korun. Naopak inkaso daně z příjmů fyzických osob kleslo o 26,7 miliardy na 65,4 miliardy korun.
V meziročním srovnání se podle ministerstva financí promítá vliv daňových změn účinných od roku 2021, zejména snížení základu daně o více než 25 procent a zvýšení slevy na poplatníka. Inkaso dále negativně ovlivnil kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku 2021.
V případě výdajů rostly běžné výdaje. Na nich stát ke konci srpna vydal 1,16 bilionu korun, meziročně o 94,7 miliardy více. Kapitálové výdaje naopak meziročně klesly o 10,2 miliardy na 84,2 miliardy korun. Schválený rozpočet počítá za celý rok s kapitálovými výdaji 187,5 miliardy korun. Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci srpna 463,6 miliardy korun, meziročně o 13,1 miliardy korun více. Z toho na důchody šlo 354,2 miliardy korun.
„Podle našich očekávání tlak na prohlubování deficitu státního rozpočtu v druhé polovině roku slábne. Ačkoli naše prognóza počítala s vyšším daňovým inkasem oproti plánu ministerstva financí, zejména daň z příjmu právnických osob je pozitivním překvapením,“ uvedl ekonom Komerční banky František Táborský.
„V závěrečné třetině roku by ekonomika měla podpořit i další daňové položky a zároveň poleví tlak na výdajovou stranu. I nadále tak počítáme s výsledným deficitem státního rozpočtu 400 miliard korun,“ dodal s tím, že výsledky za poslední dva měsíce naznačují, že by výsledný deficit mohl být i mírně nižší.
Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok resort navrhuje nově schodek 376,6 miliardy korun. Opozice ho kritizuje.
