Praha - Státní dluh České republiky ve třetím čtvrtletí klesl o 7,8 miliardy korun. Na konci září činil 925,5 miliardy korun, zatímco v závěru prvního pololetí dosahoval 933,3 miliardy korun. Každého Čecha tak stát zadlužil částkou téměř 90 tisíc korun. Státní dluh tvoří dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Stát ho financuje vydáváním pokladničních poukázek, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Podle odborníků ale není snížení dluhu žádným důvodem k radosti. „Zdánlivý pokles dluhu v posledních měsících je dán tím, že se v červnu ministerstvo financí předfinancovalo emisí eurobondu. Protože si vytvořilo tuto zásobu, tak nemuselo tolik vytvářet státní dluh v měsících červenci, srpnu a září,“ objasnil České televizi analytik Patria Finance David Marek.
Vnitřní zadlužení státu se ve třetím čtvrtletí snížilo o 16,3 miliardy na 746 miliard korun na konci září. Zahraniční dluh státu naopak vzrostl o 8,5 miliardy korun na 179,5 miliardy korun. Meziročně objem státního dluhu narostl o téměř 83 miliard korun.
Do konce příštího roku by měl podle plánů ministerstva překročit státní dluh jeden bilion korun. Ministerstvo financí si chce půjčit v příštím roce maximálně 148,4 miliardy korun, letos pak úřad počítá se 179,7 miliardy korun.
Takzvaný veřejný dluh, tedy státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, je podle analytiků ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) loni dosáhl 28,7 procenta, přičemž Evropská unie připouští pro přijetí eura deficit ve výši 60 procent HDP. Jedinou hrozbou by tak pro Českou republiku mohl být rychlý nárůst dluhu v budoucnosti, který by pak nestíhala krýt.
Letos jen na úrocích z dluhu musela státní pokladna vydat více než 41 miliard korun, zvyšuje se přitom samotný základ dluhu, ale v důsledku finanční krize rostou i úrokové sazby. České vládě se proto může pomoci růst dluhu zpomalit, jen těžko ho však dokáže výrazněji odmazat. „Když vlády nebyly schopny snižovat dluh při ekonomickém růstu větším jak 6 procent, tak si vůbec ani náhodou nedovedu představit, že by se při ekonomickém růstu 2 až 2,5 procenta podařilo zastavit nárůst dluhu,“ říká náměstek ministra financí Eduard Janota.
