Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny i s rozpočtem

OVM: Stát zatím neví, co udělají nové jaderné bloky s cenou elektřiny (zdroj: ČT24)

Stát dosud neví, jaký dopad by mělo budování nových bloků v jaderných elektrárnách v Dukovanech a v Temelíně na veřejné rozpočty. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to řekl ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (nestr. za ANO). A přiznal také, že chystá personální změny ve výboru pro jadernou energetiku.

Návrhem investorského modelu výstavby nového jaderného zdroje v Česku se má vláda zabývat ke konci roku. Náklady na jeden zdroj se mají pohybovat kolem tří set miliard korun. Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost ale není jisté, zda je tato investice nezbytná. „Svět se především v energetice radikálně mění a podle mě budeme muset energetickou koncepci přepracovat. Je otázka, zda investice do nových jaderných reaktorů bude dávat smysl,“ řekl v OVM Sedlák.

„Minulá vláda schválila energetickou koncepci, která počítá s navyšováním jaderné energetiky na padesát procent, to si myslím, že je ekonomické riziko,“ řekl také ve vysílání České televize Sedlák.

Ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner ale tvrdí, že se Česko bez jaderné energetiky neobejde, protože na evropském trhu hrozí nedostatek elektřiny - a to povede ke zvyšování její ceny pro konečného spotřebitele.

„Politici ani před volbami, když slibovali rozšíření jaderné energetiky, voličům neříkali, kdo to bude platit. Dnes je jasné, že bez výkupních cen nebo státních garancí se nové jaderné reaktory nepostaví, a je otázka, kolik to bude stát,“ upozornil v nedělních OVM Sedlák.

O tom, jaká bude v roce 2035 cena elektřiny, podle ministra nerozhoduje, jaký energetický mix v Česku v té době bude. „Tu ovlivňuje a bude ovlivňovat tržní cena této komodity. To znamená, jestli jí bude v Evropě a v našem okolí dostatek. Německo prochází výraznou strukturální změnou a je možné, že ji nebude chtít vyvážet. Polsko vyrábí 85 procent elektřiny z uhlí. Aby vyhovělo legislativním požadavkům na ekologii, bude to muset změnit. Rakousko je v zimním období deficitní,“ dodal Hüner. Pokud bude nedostatek elektřiny, je podle něj výrazné nebezpečí zvýšení její ceny.

Ministr plánuje výměnu odborníků

Současně plánuje i personální změny ve Stálém výboru pro jadernou energetiku, který je meziresortním koordinačním a poradním orgánem vlády, kterému předsedá ministr průmyslu.

„Chystáme změny. Připravuji se svými kolegy materiál do vlády, kterou seznámíme s mezičasovým výsledkem. Nedá se říct, že bych nebyl spokojen s fungováním výboru, ale ten požadavek bude na trošku jiný odborný typ lidí, než tomu bylo dosud. Bude to co nejdříve, to znamená, že začátkem června půjde návrh do vlády. Je na ní, jaký zvolí další postup, a tím pádem i složení tohoto výboru,“ uvedl v OVM ministr v demisi Hüner.

Státní energetická koncepce počítá s dostavbou dalšího jaderného bloku do roku 2035. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že příprava má už teď minimálně dvouleté zpoždění. Hüner je přesvědčen, že dostavba nového jaderného bloku se do roku 2035 stihne.

„Se zpožděním se počítá. Původní předpoklad byl, že by to dílo bylo dokončeno v roce 2033. Vše pro to uděláme, aby to v roce 2035 bylo, já tomu věřím,“ dodal ministr průmyslu v nedělních OVM.

Jaké by to bylo bez jádra
Zdroj: SERI (Sustainable Europe Research Institute)