Srbsko úspěšně vyplňuje mezery na ruském trhu způsobené ukrajinskou krizí. Svými potravinami nahrazuje ty z Evropské unie, které v současně době na východ nesmějí. Odborníci odhadují, že export zemědělských produktů z Balkánu brzy přesáhne částku půl miliardy dolarů ročně. A optimističtí jsou také regionální ovocnáři, podle nichž se vývoz jejich produktů do Ruska může ještě minimálně o třetinu zvýšit.
Ve městě Šumadija v centrálním Srbsku jsou místní sedláci převážně ovocnáři. Dříve vyváželi zejména do Chorvatska nebo Slovinska, po zavedení vzájemných evropsko-ruských sankcí ale více než polovina vypěstovaného ovoce odtud míří přímo na ruský trh. "Loni jsem vypěstoval zhruba 160 tun jablek, z toho 90 procent skončilo na ruském trhu," říká srbský ovocnář z Blaznavy Vladimir Pantelič.
"Všechna jablka, která vypěstujeme, skončí na ruském trhu. Ostatní ovoce, tak zhruba 50 až 60 procent švestek a broskví, jde do Ruska," potvrzuje jiný sedlák z Blaznavy Jovan Pavlovič, který pěstuje ovoce na 10 hektarech. V sadech pracuje celá jeho rodina, ročně jí to vynese v přepočtu skoro půl druhého milionu korun. "Zlepšila se pro nás cena. Když je větší poptávka, tak je lepší cena," dodává.
Z nárůstu vývozu do Ruska neprofitují jenom sedláci, ale i celé srbské hospodářství. Třeba stavební firmy podnikatele Branislava Grujiče staví kanceláře a byty nejen v Bělehradě, ale i v Moskvě či Petrohradě. "Ruskou odpověď na sankce protisankcemi jsme tady v Srbsku viděli jako dobrou šanci, abychom převzali část ruského trhu," říká jeden z nejbohatších Srbů.
Podle Grujiče však Srbsko tuto příležitost mohlo využít líp. "Když odjedete do Ruska, do Moskvy, a projdete se po restauracích a hotelích, tak vidíte, že spousta zboží je hlavně z Jižní Ameriky nebo Asie. Ruský trh je i přesto pro Srbsko zásadní. Třeba jen během loňského roku stoupl prodej zemědělských výrobků do Ruské federace o dvě třetiny.
