Spor o povodňovou daň asi ukončí kompromis, Nečas se omlouvá

Praha - Spor premiéra Nečase a ministra financí Kalouska o povodňovou daň možná skončí kompromisem. Podle Hospodářských novin je totiž Nečas ochotný se stokorunovou daní souhlasit v případě, že se bude platit jen jeden rok. Kabinet chce výběrem daně získat až 4,5 miliardy korun a peníze dát na obnovu povodněmi zničených oblastí.

Ministr a premiér už se dohadují týden. Jablkem sváru je návrh na snížení slevy na dani z příjmu fyzických osob o sto korun. Kalousek tvrdí, že premiér s daní na koaliční schůzce začátkem srpna souhlasil. To potvrdil i předseda Věcí veřejných Radek John. Minulou neděli ale nastal zvrat a Nečas se postavil proti dani. Teď se hájí se slovy, že na koaliční schůzi mluvil pouze o možnosti, kterou je ještě nutné prodiskutovat.

Premiér Petr Nečas o povodňové dani pro HN

„Miroslav Kalousek stál 75 centimetrů ode mě na tiskové konferenci, kde jsem asi čtyřikrát řekl, že teprve otevíráme diskusi, že pokud dospějeme k nějakým závěrům, tak jednou z možností je, že to budeme dělat tímhle způsobem.“

„Dovedu si to představit. S hlubokou a pokornou omluvou veřejnosti.“

1 minuta
Konec sporu o povodňovou daň
Zdroj: ČT24

Důvodem obratu je prohlášení občanských demokratů před volbami, že se nebudou zvyšovat přímé daně. Teď ale musí premiér ustupovat. Ke zdi ho tlačí také čas. Povodňová daň už se totiž z návrhu rozpočtu nestihne vyjmout.

Vztahy Nečase a Kalouska nejsou idylkou

Premiér Petr Nečas pro HN

„I Miroslav Kalousek si musí zvyknout, že má jiného premiéra, než na kterého byl zvyklý, a na kterého se třeba mohl těšit.“

Spor tak ukázal, že vztahy mezi premiérem a ministrem financí nejsou zcela idylické. Nečas v rozhovoru pro HN prohlásil, že si příště pro jistotu bude dělat z jednání zápisky. „Východiskem může být z takových jednání jednoduchý zápis, který bude parafován účastníky,“ uvedl v rozhovoru pro HN. Kalousek se zase už dříve nechal slyšet, že ho s premiérem nepojí „lidská chemie“ tak, jako to bylo v případě bývalého premiéra Mirka Topolánka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...