Společnost Meta se chystá propustit dalších deset tisíc zaměstnanců

Americká internetová společnost Meta Platforms, která vlastní například Facebook, Instagram nebo WhatsApp, propustí podle vyjádření generálního ředitele Marka Zuckerberga dalších deset tisíc pracovníků. Meta je první velkou technologickou firmou ve Spojených státech, která oznámila druhé kolo hromadného propouštění.

Meta už před koncem loňského roku uvedla, že zruší asi jedenáct tisíc pracovních míst, což bylo zhruba třináct procent pracovní síly. Bylo to největší propouštění za osmnáct let, co firma existuje. Na konci loňského roku měl podnik téměř 86 500 zaměstnanců, uvedla agentura Reuters.

„Očekáváme, že snížíme velikost našeho týmu zhruba o deset tisíc lidí a zrušíme dalších přibližně pět tisíc otevřených pozic, na které jsme ještě nepřijali zaměstnance,“ uvedl Zuckerberg.

Propouštění je součástí širší restrukturalizace společnosti, v jejímž rámci se má zjednodušit organizační struktura, zrušit méně prioritní projekty a snížit počet zaměstnanců. Zuckerbergovou snahou je proměnit rok 2023 v „rok efektivity“ a snížit náklady o pět miliard dolarů (více než 111 miliard korun).

„Po většinu naší historie jsme rok co rok zažívali silný růst a měli zdroje k investování do mnoha nových produktů. Loňský rok však byl zahanbujícím budíčkem,“ uvedl Zuckerberg. „Domnívám se, že bychom se měli připravit na možnost, že tato nová ekonomická realita bude pokračovat mnoho let,“ dodal.

Propouští banky i technologické firmy

Zhoršující se ekonomická situace přinesla řadu hromadných propouštění v amerických společnostech od velkých bank jako Goldman Sachs a Morgan Stanley až po velké technologické firmy, včetně společností Amazon a Microsoft. Podle stránek monitorujících propouštění Layoffs.fyi od začátku loňského roku propustil technologický sektor více než 280 tisíc zaměstnanců, z toho zhruba čtyřicet procent v letošním roce.

Společnost Meta Platforms investuje miliardy dolarů do budování futuristického metaverza. Firma se ale potýká s postpandemickým propadem výdajů na reklamu od podniků, které trápí vysoká inflace a růst úrokových sazeb.

Akcie v reakci na propouštění posílily

Pokračující úsporná opatření by mohla uklidnit investory, které čím dál více znepokojovaly rozsáhlé výdaje podniku v době klesajících tržeb. Akcie Mety si krátce před koncem úterního obchodování připisovaly přes pět procent.

Podle analytičky Susannah Streeterové ze společnosti Hargreaves Lansdown úsporná opatření signalizují, „jak zoufale firma potřebuje dostat náklady pod kontrolu, protože tržby se jí snižují v důsledku omezování marketingových výdajů“. „Virtuální realita je nákladným odvětvím, takže při zkoumání cesty nejistým prostředím je zapotřebí dosáhnout úspor v jiných oblastech,“ uvedla Streeterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.