Společnost Meta se chystá propustit dalších deset tisíc zaměstnanců

Americká internetová společnost Meta Platforms, která vlastní například Facebook, Instagram nebo WhatsApp, propustí podle vyjádření generálního ředitele Marka Zuckerberga dalších deset tisíc pracovníků. Meta je první velkou technologickou firmou ve Spojených státech, která oznámila druhé kolo hromadného propouštění.

Meta už před koncem loňského roku uvedla, že zruší asi jedenáct tisíc pracovních míst, což bylo zhruba třináct procent pracovní síly. Bylo to největší propouštění za osmnáct let, co firma existuje. Na konci loňského roku měl podnik téměř 86 500 zaměstnanců, uvedla agentura Reuters.

„Očekáváme, že snížíme velikost našeho týmu zhruba o deset tisíc lidí a zrušíme dalších přibližně pět tisíc otevřených pozic, na které jsme ještě nepřijali zaměstnance,“ uvedl Zuckerberg.

Propouštění je součástí širší restrukturalizace společnosti, v jejímž rámci se má zjednodušit organizační struktura, zrušit méně prioritní projekty a snížit počet zaměstnanců. Zuckerbergovou snahou je proměnit rok 2023 v „rok efektivity“ a snížit náklady o pět miliard dolarů (více než 111 miliard korun).

„Po většinu naší historie jsme rok co rok zažívali silný růst a měli zdroje k investování do mnoha nových produktů. Loňský rok však byl zahanbujícím budíčkem,“ uvedl Zuckerberg. „Domnívám se, že bychom se měli připravit na možnost, že tato nová ekonomická realita bude pokračovat mnoho let,“ dodal.

Propouští banky i technologické firmy

Zhoršující se ekonomická situace přinesla řadu hromadných propouštění v amerických společnostech od velkých bank jako Goldman Sachs a Morgan Stanley až po velké technologické firmy, včetně společností Amazon a Microsoft. Podle stránek monitorujících propouštění Layoffs.fyi od začátku loňského roku propustil technologický sektor více než 280 tisíc zaměstnanců, z toho zhruba čtyřicet procent v letošním roce.

Společnost Meta Platforms investuje miliardy dolarů do budování futuristického metaverza. Firma se ale potýká s postpandemickým propadem výdajů na reklamu od podniků, které trápí vysoká inflace a růst úrokových sazeb.

Akcie v reakci na propouštění posílily

Pokračující úsporná opatření by mohla uklidnit investory, které čím dál více znepokojovaly rozsáhlé výdaje podniku v době klesajících tržeb. Akcie Mety si krátce před koncem úterního obchodování připisovaly přes pět procent.

Podle analytičky Susannah Streeterové ze společnosti Hargreaves Lansdown úsporná opatření signalizují, „jak zoufale firma potřebuje dostat náklady pod kontrolu, protože tržby se jí snižují v důsledku omezování marketingových výdajů“. „Virtuální realita je nákladným odvětvím, takže při zkoumání cesty nejistým prostředím je zapotřebí dosáhnout úspor v jiných oblastech,“ uvedla Streeterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvyšuje. Odpoledne růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Na trhu sílí obavy z výpadků v dodávkách plynu v důsledku útoků na Írán.
07:59Aktualizovánopřed 56 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...