Společnost Meta se chystá propustit dalších deset tisíc zaměstnanců

Americká internetová společnost Meta Platforms, která vlastní například Facebook, Instagram nebo WhatsApp, propustí podle vyjádření generálního ředitele Marka Zuckerberga dalších deset tisíc pracovníků. Meta je první velkou technologickou firmou ve Spojených státech, která oznámila druhé kolo hromadného propouštění.

Meta už před koncem loňského roku uvedla, že zruší asi jedenáct tisíc pracovních míst, což bylo zhruba třináct procent pracovní síly. Bylo to největší propouštění za osmnáct let, co firma existuje. Na konci loňského roku měl podnik téměř 86 500 zaměstnanců, uvedla agentura Reuters.

„Očekáváme, že snížíme velikost našeho týmu zhruba o deset tisíc lidí a zrušíme dalších přibližně pět tisíc otevřených pozic, na které jsme ještě nepřijali zaměstnance,“ uvedl Zuckerberg.

Propouštění je součástí širší restrukturalizace společnosti, v jejímž rámci se má zjednodušit organizační struktura, zrušit méně prioritní projekty a snížit počet zaměstnanců. Zuckerbergovou snahou je proměnit rok 2023 v „rok efektivity“ a snížit náklady o pět miliard dolarů (více než 111 miliard korun).

„Po většinu naší historie jsme rok co rok zažívali silný růst a měli zdroje k investování do mnoha nových produktů. Loňský rok však byl zahanbujícím budíčkem,“ uvedl Zuckerberg. „Domnívám se, že bychom se měli připravit na možnost, že tato nová ekonomická realita bude pokračovat mnoho let,“ dodal.

Propouští banky i technologické firmy

Zhoršující se ekonomická situace přinesla řadu hromadných propouštění v amerických společnostech od velkých bank jako Goldman Sachs a Morgan Stanley až po velké technologické firmy, včetně společností Amazon a Microsoft. Podle stránek monitorujících propouštění Layoffs.fyi od začátku loňského roku propustil technologický sektor více než 280 tisíc zaměstnanců, z toho zhruba čtyřicet procent v letošním roce.

Společnost Meta Platforms investuje miliardy dolarů do budování futuristického metaverza. Firma se ale potýká s postpandemickým propadem výdajů na reklamu od podniků, které trápí vysoká inflace a růst úrokových sazeb.

Akcie v reakci na propouštění posílily

Pokračující úsporná opatření by mohla uklidnit investory, které čím dál více znepokojovaly rozsáhlé výdaje podniku v době klesajících tržeb. Akcie Mety si krátce před koncem úterního obchodování připisovaly přes pět procent.

Podle analytičky Susannah Streeterové ze společnosti Hargreaves Lansdown úsporná opatření signalizují, „jak zoufale firma potřebuje dostat náklady pod kontrolu, protože tržby se jí snižují v důsledku omezování marketingových výdajů“. „Virtuální realita je nákladným odvětvím, takže při zkoumání cesty nejistým prostředím je zapotřebí dosáhnout úspor v jiných oblastech,“ uvedla Streeterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 8 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...