Spekulanti tlačí na českou měnu stále víc, ČNB musela dát rekordních 391 miliard korun na její oslabení

Nahrávám video
Lednové intervence ČNB a růst devizových rezerv
Zdroj: ČT24

Tlak spekulantů, kteří vsadili na budoucí posílení koruny, letos prudce sílí: Česká národní banka musela jen v lednu na trhu skoupit 14,5 miliard eur, aby udržela českou měnu v kurzu poblíž 27 Kč za euro. Intervenovala tedy ve výši 391 miliard korun, což byl nejvyšší objem od listopadu 2013, kdy vyhlásila svůj kurzový závazek.

ČNB zároveň zveřejnila objem svých devizových rezerv ke konci února. Ten dosáhl 2848 miliard korun, uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

V této souvislosti zdůraznil fakt, že za první dva měsíce letošního roku se devizové rezervy – po přepočtu na koruny – zvýšily o 650 miliard korun.

Devizové intervence ČNB
Zdroj: ČTK/ČNB

Zatímco tedy v prosinci loňského roku činila výše devizových rezerv 46,5 procenta hrubého domácího produktu (roku 2016), ke konci února to bylo již 60 procent.

Hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler k tomu uvedl, že výší devizových rezerv se Česko řadí hned za Švýcarsko v rámci zemí OECD. Polemizoval také s názorem ČNB, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Připomněl, že ČNB nedávno oznámila změnu strategie při investování svých devizových rezerv. 

„Detaily ČNB zveřejňovat nebude, ale patrně se bude snažit část svých rezerv investovat do méně likvidních dlouhodobějších investic s vyšším výnosem. Nyní jsou totiž devizové rezervy investovány tak, aby byly okamžitě dostupně, takže musí jít o velmi likvidní a málo rizikové cenné papíry, které však mají díky těmto vlastnostem i nižší výnos,“ uvedl Seidler.

Tlak spekulantů na ČNB však neslábne ani ve třetím měsíci roku. Podle našich odhadů zatím musela ČNB v březnu skoupit už necelé čtyři miliardy eur, tedy za zhruba 100 miliard korun, uvedl Dřímal.

Kdy ČNB zruší závazek a co se bude dít?

Trhy nyní spekulují na ukončení kurzového závazku ČNB v průběhu letošního druhého čtvrtletí, možná již na počátku dubna.

Také Seidler očekává, že ČNB nebude chtít jeho konec odkládat a ukončí jej zkraje 2. čtvrtletí na mimořádném jednání bankovní rady. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Velký objem naakumulovaných spekulativních pozic může vést k tomu, že po uvolnění kurzového závazku bude trh korunami obrazně řečeno zavalen, uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Stav české ekonomiky sice hovoří pro posilování koruny, ale vzhledem k atypické situaci analytici očekávají rozkolísanost kurzu. ČNB již dala najevo přes ředitele měnové sekce Tomáše Holuba, že se po ukončení kurzového závazku žádné enormní posílení české koruny vůči euru nemusí konat.

„Respektive že lze předpokládat výkyvy kurzu koruny vůči euru na obě strany od úrovně 27 korun za euro,“ dodává Jáč.

Čeká se období výrazných výkyvů kurzu…

Dřímal očekává konec kurzového závazku na zasedání ČNB 4. května, po němž by následovalo posílení domácí měny. Ale brzy se pak situace zase může změnit ve chvíli, kdy budou spekulanti vybírat zisky nebo se jejich pozornost přesune jinam. To korunu může krátkodobě i oslabit, klidně nad úroveň 27 korun za euro, domnívá se Dřímal. 

Českou ekonomiku tedy zřejmě čeká období výrazných kurzových výkyvů, doplňuje ekonom. 

Seidler se domnívá, že vysoký objem spekulativního kapitálu bude bránit rychlejšímu posílení koruny. „V okamžiku, kdy koruna posílí, se totiž budou spekulanti snažit korunu prodávat, a tím ji znovu oslabovat,“ sdělil. Dodal, že zároveň řada exportérů bude již zajištěna, takže bude velmi málo subjektů, které budou chtít od spekulantů jimi prodávané koruny nakupovat (v normálním případě by to byli právě exportéři, kteří utrží tržby v eurech a chtějí tak prodat eura a nakoupit koruny).

„Tato situace pak může vést k tomu, že koruna bude moci díky uzavírání pozic spekulantů také krátkodobě oslabit nad současnou úroveň 27 Kč za euro,“ doplnil Seidler.  

…ČNB je ale připravena tlumit

„Po ukončení kurzového závazku může být rozkolísanost o něco větší, nicméně my říkáme, že jsme připraveni ji svými nástroji tlumit, tak aby nebyla nijak extrémní a nepoškodila českou ekonomiku,“ uvedl v únoru Holub.  

Pro případ, že by naopak koruna „hodně přestřelovala“ nad 27 korun za euro, má ČNB více nástrojů, jak takovou situaci řešit, včetně případného prodeje části eur nakoupených v rámci devizových intervencí. To Holub považuje z pohledu banky za komfortnější variantu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...