Spekulanti tlačí na českou měnu stále víc, ČNB musela dát rekordních 391 miliard korun na její oslabení

Nahrávám video
Lednové intervence ČNB a růst devizových rezerv
Zdroj: ČT24

Tlak spekulantů, kteří vsadili na budoucí posílení koruny, letos prudce sílí: Česká národní banka musela jen v lednu na trhu skoupit 14,5 miliard eur, aby udržela českou měnu v kurzu poblíž 27 Kč za euro. Intervenovala tedy ve výši 391 miliard korun, což byl nejvyšší objem od listopadu 2013, kdy vyhlásila svůj kurzový závazek.

ČNB zároveň zveřejnila objem svých devizových rezerv ke konci února. Ten dosáhl 2848 miliard korun, uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

V této souvislosti zdůraznil fakt, že za první dva měsíce letošního roku se devizové rezervy – po přepočtu na koruny – zvýšily o 650 miliard korun.

Devizové intervence ČNB
Zdroj: ČTK/ČNB

Zatímco tedy v prosinci loňského roku činila výše devizových rezerv 46,5 procenta hrubého domácího produktu (roku 2016), ke konci února to bylo již 60 procent.

Hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler k tomu uvedl, že výší devizových rezerv se Česko řadí hned za Švýcarsko v rámci zemí OECD. Polemizoval také s názorem ČNB, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Připomněl, že ČNB nedávno oznámila změnu strategie při investování svých devizových rezerv. 

„Detaily ČNB zveřejňovat nebude, ale patrně se bude snažit část svých rezerv investovat do méně likvidních dlouhodobějších investic s vyšším výnosem. Nyní jsou totiž devizové rezervy investovány tak, aby byly okamžitě dostupně, takže musí jít o velmi likvidní a málo rizikové cenné papíry, které však mají díky těmto vlastnostem i nižší výnos,“ uvedl Seidler.

Tlak spekulantů na ČNB však neslábne ani ve třetím měsíci roku. Podle našich odhadů zatím musela ČNB v březnu skoupit už necelé čtyři miliardy eur, tedy za zhruba 100 miliard korun, uvedl Dřímal.

Kdy ČNB zruší závazek a co se bude dít?

Trhy nyní spekulují na ukončení kurzového závazku ČNB v průběhu letošního druhého čtvrtletí, možná již na počátku dubna.

Také Seidler očekává, že ČNB nebude chtít jeho konec odkládat a ukončí jej zkraje 2. čtvrtletí na mimořádném jednání bankovní rady. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Velký objem naakumulovaných spekulativních pozic může vést k tomu, že po uvolnění kurzového závazku bude trh korunami obrazně řečeno zavalen, uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Stav české ekonomiky sice hovoří pro posilování koruny, ale vzhledem k atypické situaci analytici očekávají rozkolísanost kurzu. ČNB již dala najevo přes ředitele měnové sekce Tomáše Holuba, že se po ukončení kurzového závazku žádné enormní posílení české koruny vůči euru nemusí konat.

„Respektive že lze předpokládat výkyvy kurzu koruny vůči euru na obě strany od úrovně 27 korun za euro,“ dodává Jáč.

Čeká se období výrazných výkyvů kurzu…

Dřímal očekává konec kurzového závazku na zasedání ČNB 4. května, po němž by následovalo posílení domácí měny. Ale brzy se pak situace zase může změnit ve chvíli, kdy budou spekulanti vybírat zisky nebo se jejich pozornost přesune jinam. To korunu může krátkodobě i oslabit, klidně nad úroveň 27 korun za euro, domnívá se Dřímal. 

Českou ekonomiku tedy zřejmě čeká období výrazných kurzových výkyvů, doplňuje ekonom. 

Seidler se domnívá, že vysoký objem spekulativního kapitálu bude bránit rychlejšímu posílení koruny. „V okamžiku, kdy koruna posílí, se totiž budou spekulanti snažit korunu prodávat, a tím ji znovu oslabovat,“ sdělil. Dodal, že zároveň řada exportérů bude již zajištěna, takže bude velmi málo subjektů, které budou chtít od spekulantů jimi prodávané koruny nakupovat (v normálním případě by to byli právě exportéři, kteří utrží tržby v eurech a chtějí tak prodat eura a nakoupit koruny).

„Tato situace pak může vést k tomu, že koruna bude moci díky uzavírání pozic spekulantů také krátkodobě oslabit nad současnou úroveň 27 Kč za euro,“ doplnil Seidler.  

…ČNB je ale připravena tlumit

„Po ukončení kurzového závazku může být rozkolísanost o něco větší, nicméně my říkáme, že jsme připraveni ji svými nástroji tlumit, tak aby nebyla nijak extrémní a nepoškodila českou ekonomiku,“ uvedl v únoru Holub.  

Pro případ, že by naopak koruna „hodně přestřelovala“ nad 27 korun za euro, má ČNB více nástrojů, jak takovou situaci řešit, včetně případného prodeje části eur nakoupených v rámci devizových intervencí. To Holub považuje z pohledu banky za komfortnější variantu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...