Praha – Výstavba solárních elektráren se v Česku stala výnosným byznysem. Stát totiž tento druh energetiky štědře dotuje. Všimli si toho i investoři a solární elektrárny tak v poslední době po celé republice rostou jako houby po dešti. Jenže s rostoucím množstvím takto vyrobené elektřiny se zvyšuje i objem vyplacených dotací. Podpora obnovitelných zdrojů tak z kapes lidí vytahuje čím dál víc peněz. Píše o tom deník Právo.
Solární elektrárny můžou zdražit proud pro domácnosti o tisíce
Zatímco letos domácnosti z každé spotřebované kilowatthodiny zaplatí na podporu obnovitelných zdrojů pět haléřů, příští rok už to bude víc než dvojnásobek. Domácnost, která spotřebuje v průměru 250 kilowatthodin elektřiny, tak na podporu solárních a větrných elektráren nebo výrobu z biomasy připlatí ročně bezmála pět set korun. V příštích třech letech by se ale podíl obnovitelných zdrojů měl několikanásobně zvýšit, účty za elektřinu by tak narostly i o několik tisíc ročně.
Díky státním dotacím, jejichž náklady se rozpočítávají mezi všechny odběratele, je výkupní cena elektřiny ze solárních elektráren zhruba desetkrát vyšší než cena tržní. Jen příští rok na podporu solárních elektráren půjdou tři miliardy, celkem na obnovitelné zdroje připlatíme šest miliard.
Investice do solárních elektráren se tak v Česku staly doslova zlatým dolem. Energetický regulační úřad je novými žádostmi o povolení jejich výstavby zahlcen. „V minulých měsících to bylo kolem čtyř set žádostí měsíčně, v září to bylo 600 a v říjnu už více než 650 žádostí,“ uvedl místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček.
Výroba elektřiny v solárních elektrárnách raketově roste. Zatímco ještě koncem loňského roku činil jejich instalovaný výkon něco přes 50 megawatt, koncem letošního roku to může podle Němečka být až 265 megawatt. Pokud by se realizovaly všechny schválené investorské záměry, činil by instalovaný výkon solárních elektráren do dvou až tří let 2000 megawatt, tedy stejně jako u největšího českého zdroje – jaderné elektrárny Temelín.
Snižování podpory brzdí zákon
Nápor na peněženky lidí by pomohlo srazit snížení státní podpory. Problém je ale v tom, že zákon z roku 2005 neumožňuje snížit podporu o víc než pět procent ve srovnání s předchozím rokem. Původní návrh přitom počítal s desetiprocentním limitem, ten ale neprošel. „Byla v tom asi lobby investorů do těchto zdrojů,“ uvedl Němeček. ERÚ podle něj dlouhodobě usiluje o změnu zákona. Plánuje ji i ministerstvo průmyslu a obchodu. Přijata by prý mohla být ještě letos.
Investoři o těchto snahách samozřejmě vědí, právě proto se snaží uvést své solární elektrárny do provozu co nejdřív. Výkupní cena elektřiny se totiž v roce zprovoznění elektrárny musí investorovi platit 15 let v nezměněné výši, tedy bez ohledu na to, že v dalších letech mohou mít nové projekty podporu výrazně nižší.
Temelín