Praha – Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky je potřeba obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Měla by být o něco nižší než v dalších dnech stonání. Její konkrétní výše bude záviset na dohodě tripartity a na „možnostech úpravy“ odvodů na nemocenské pojištění. Sobotkův záměr ale už nyní hatí odmítavý postoj zaměstnavatelů – i ministra financí Andreje Babiše.
„V každém případě je potřeba se vrátit k proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Domnívám se, že ta dávka by měla být o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci, ale v každém případě není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu,“ uvedl předseda vlády. Výše dávky podle něj bude záležet na dohodě mezi odboráři a zaměstnavateli i na „možnostech úpravy eventuální platby pojistného“, tedy nejspíš na shodě na případném zvýšení odvodů.
Svým prohlášením premiér postupuje v souladu s koaliční smlouvou, ve které jeho kabinet uvádí, že vyplácení nemocenské za první tři dny obnoví, pokud se na tom shodne tripartita. Odbory už koncem roku avizovaly, že o lepší podmínky pro nemocné mají zájem; není ale jasné, zda se téma nemocenské dostane na nejbližší jednání tripartity počátkem února.
Šéf ČMKOS Josef Středula se změnou souhlasí. „Z našeho pohledu by bylo ideální, kdyby lidé měli sto procent náhrady,“ prohlásil – a dodal, že je nejdřív nutné znát vývoj výdajů a další ukazatele a také diskutovat o výši pojistného pro zaměstnavatele. Konkrétní částky, jak by měla dávka vypadat, nechtěl zatím přiblížit.
Zaměstnavatelé se obávají zneužití
Už nyní je ale jasné, že se případná shoda bude hledat těžko. Proti zrušení tzv. karenční doby (čili období neplacených prvních tří dní) je totiž Svaz průmyslu a dopravy. Obává se toho, že by mohlo přibýt zneužívání nemocenské. Tohoto rizika si je vědoma i nejmenší vládní strana. „Potřebujeme propočítat, zda ještě to má tento efekt, to znamená, že to odrazuje ty, kteří zneužívají tohoto instrumentu,“ prohlásil šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
Svaz průmyslu a obchodu jde ale ve svých výhradách ještě dál; dá se podle něj také očekávat zvýšení krátkodobé pracovní neschopnosti až u tří procent zaměstnanců. „V důsledku toho lze předpokládat nárůst přesčasové práce a nezřídka i přetěžování stávajících zaměstnanců. Zvýšila by se administrativa a firmám by vzrostly náklady na kontrolu nemocných zaměstnanců,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.
Výjimka z pravidla - Babiš i Kalousek na jedné straně
Negativní postoj pak zastává i koaliční partner – ministr financí Andrej Babiš. „Já se k tomu (zrušení karence) stavím negativně, protože samozřejmě na podnikatelích je už dost velká zátěž,“ uvedl v Bruselu Babiš. Poukázal na podmínku, že musí být dohoda v tripartitě. „Pokud vím, tak zaměstnavatelé jsou proti, takže uvidíme, až to bude na stole, k čemu dospějeme,“ dodal.
Ministr financí se tak vzácně shodl se svým politickým sokem a předchůdcem ve funkci Miroslavem Kalouskem (TOP 09). „Pokud se karenční doba zruší, klesne efektivita systému a zvýší se mandatorní státní výdaje. S tím nelze souhlasit,“ prohlásil. Právě v době, kdy Kalousek finance vedl (a kdy stál v čele vlády Mirek Topolánek) Česko proplácení prvních tří dní nemocenské zrušilo.
NEMOCENSKÁ DNES: V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od 4. do 14. dne platí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
Podle kalkulačky ministerstva práce tak člověk s průměrným měsíčním příjmem 15 000 korun dostane za poslední týden třítýdenního stonání nemocenskou 1869 korun, pracovník s průměrným výdělkem 25 000 korun pak 3108 korun a zaměstnanec s mzdou 65 000 korun pak 5495 korun.
